Hellsing

Výborný manga seriál z prostředí Velké Británie. U většiny tvorby podobného ražení mám velké problémy s postavami a jakýmkoli vyvoláním emocí. Hellsing by asi dopadl podobně, nebýt upírského borce a zřejmě nejnekompromisnějšího zabijáka jménem Alucard. Zbytek postav snad až na Lady Integru dřepí ve stínu největšího taháku tohoto seriálu. Alucard ať upír, neuvěřitelně, reálně napsaná postava, která než protivníka pošle do věčných lovišť, nikdy nezapomene vymastit jeho obyčejnost oproti své vyjímečnosti. S tak sympatickým hrdinou zamrzí lehce ochuzený děj vtěsnaný do pouhých třinácti dvacetiminutových epizod. (31.03.2011)

O co vlastně jde, jde o příběh, ve kterém je hlavní postavou vampírská verze Jamese Bonda. Máme tady i velitelku M, ovšem v mladší a mnohem sličnější podobě než Judi Dench a další postavy, které se s přimhouřeným okem dají připodobnit dalším postavám okolo původního agenta 007. Seriál bych kvalitativně rozdělil na tři části, první díl na mě zapůsobil jako velmi dobrý úvod a hodně povzbudil moji zvědavost a očekávání. Bohužel dalších asi pět dílů nedosahuje nastavené laťky a nejsou tak úžasné. To co se v první polovině ztrácí bohatě dohání polovina druhá, kde dochází k vyvrcholení celého příběhu, jenž svým zpracováním patří mezi ty lepší. (kam se hrabe Jackman a spol.) Nějak mám v poslední době pocit, že hraným lovcům upírů odzvonilo, anime postupně přebírá vládu. Blade a Van Hellsing by se asi nemohli srovnávat s Alucardem a D...a tady si pokládám otázku, kdo z nich je vlastně lepší, Alucard nebo D? (29.08.2006)

Nekonzistentní, neatmosférické, neakční, nudné, spousta keců o ničem, bez uspokojivého závěru. Vždy, když už jsem se těšil, že veskrze nesympatičtí hrdinové umřou nepřijemnou smrtí, zjevil se jako deux ex machina všemocný Alukard, což je ta nejlevnější scénaristická berlička, a všechno během chvíle vyřešil, tedy nulová invence. Zápletka s umělými upíry by mohla být zajímavá, kdyby úplně nepopírala samotnou podstatu upírství, takže v tomto směru jsem také nespokojen. Je to ve všech směrech sračka. (19.05.2015)

Sice maličko jednostraná, přesto velice zábavná upírská akce poplatná jednoduché comicsové estetice. Veškeré detaily jsou zde tak dovedeny až ad absurdum, takže Arucard musí vypadat "cool" v každém momentě, kdy se objeví, protivníci jsou šílení až běda, zbraně větší než jejich majitelé a krev zde prolitá by zaplnila minimálně jeden, ne-li rovnou dva oceány. I přes nezajímavou hlavní zápletku a její nedotaženost a otravnou postavu Ceres, jenž do stylizace seriálu svojí až příliš standartní rolí vůbec nezapadá a její problémy mi byly zcela ukradené, jsem se tak po většinu doby slušně bavil. Slabší 4* s dodatkem, že seriál dále rozvíjející OVA mi už za další čas nestojí a s klidem na duši si ji nechám ujít. (25.03.2010)

Díky tomuhle jsem se začala zajímat o anime. Pak jsem pomalu začala anime seriály nesnášet - všechny jsou stejné a ta japonofílie, co tak letí...no, začalo mi to lízt krkem. Přesto tohle jediné přetrvalo. Už od 12. let, co jsem to poprvé viděla na Vivě, v šílené, mně zcela nesrozumitelné němčině, až doteď. Tenhle serál má zkrátka svoje kouzlo. Neobvyklá animace, spousta krvavě červené barvy, obrovské díry v hrudnících po stříbrných kulkách, bílý úplněk na červené obloze, naprosto dokonalý soundtrack, co obstojí jako hudba i samostatně, a hlavně- šílenost. tohle slovo je v Hellsingu zásadní. Všechny postavy v seriálu jsou skvělé charaktery, každý je jedinečný a každého si po svém zamilujete, všichni jsou totiž tak ..hmm..tak boží? In?....Takto to zní asi směšně, ale skutečně, kdo viděl, chápe. A hlavně- všichni jsou naprosto šílení. Své protivníky milují, nenávidí, šíleně se smějí při zabíjení, šíleně ječí při vydávání rozkazů, užívají si každou krutost s úchylnou, až sexuální rozkoší. A že je seriál nedokončený a rozdrobený, co se týče děje? Vem to čert, ten, kdo četl mangu, si leccos domyslí. A já jdu znova a znova střílet a sekat a řvát s fešákem Alucardem, Alexanderem Andersonem a Lady Integrou. (22.07.2009)