Bernard a Doris

Pro mě to byl fascinující zážitek v podobě hereckých výkonů Susan a Ralpha. Tryskala z toho křehkost a zvláštní harmonie mezi tak odlišnými bytostmi a přitom to nepůsobilo ani trochu rušivě. K tomu hudební podkres, který hladil po duši a já nemám vlastně vůbec nic, co bych Bernardovi a Doris vytkla. (30.03.2019)

----- "Některé z následujících událostí vycházejí ze skutečnosti. A jiné ne." ----- Trochu vlažné - příběhu chybí výraznější tah na branku a jako celek nepůsobí nijak zvlášť přesvědčivě. Možná proto, že skutečné záměry komorníka Bernarda Laffertyho mi zůstaly víceméně utajené: Buďto byl naprosto oddaným a nezištným přítelem ... nebo neobyčejně prohnaným darebákem - můžete si vybrat ... ----- !!!!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Téměř po celou stopáž jsem se přikláněla k první variantě - nicméně izolace, do které se Doris Dukeová nechala vmanipulovat v době své nemoci, mi byla natolik proti srsti, že jsem milého komorníka začala silně nesnášet, ať už byly jeho motivy jakékoli. P.S.: Hodnotím pouze film - řekla bych, že pravdu o vztahu "Bernarda a Doris" si můžeme jenom domýšlet. (20.01.2012)

Zaujímavé rozpoltenia medzi kvalitami filmu udržovali film len v strednom prúde kvality. Herci boli šarmantný a na pohľad dokonalí, výberom Susan a Ralpha tvorcovia trafili strunu na tom pravom mieste. Škoda však, že profilový a charakterový materiál, ktorí mohli herci využiť ich nemohol posunúť ďalej. Zaujímavejšia bola rola Bernarda, ktorého psychologické rozpoloženie postavy malo viac zaujímavých zákutí. Ako komédia film funguje len v tom smere, že film nie je vnímaný ako nejaká srdcervúca dráma, je to proste len taký vlažný závan životného príbehu, v ktorom sa nič také dramatické nedeje a to bol hlavný kameň úrazu. Film totiž pláva stále v pokojných vodách, chýbalo mi ostrejšie vystupňovanie atmosféry, dokonca aj záver si udržiaval pomerne nezáživné tempo. Jediné, na čo sa upierali moje zmysly bol závet a záverečný titulkový epilóg. Buďme teda radi, že bol nakoniec film tak primerane krátky. 65%. (01.05.2009)

Říkal jsem si, že tenhle film nebude nic zvláštního. Jen klasické nevýrazné komediální drama, kterých jsou tuny, ale docela dost mě to překvapilo. Vztah mezi Bernardem a Doris, tedy mezi bohatou paničkou a jejím služebníkem, mě dost překvapil. Není to, na první pohled, nic zázračného, ale je to prostě o problémech, kteří ty dva ve svém nitru mohou řešit. A já si myslím, že v rámci života to bylo moc hezky natočené. Představte si, že někoho potkáte a během chvíle si uvědomíte, že na něj čekáte celý život. Ta harmonie mezi dvěma lidmi, ta se nepotká každý den, ale právě jednou za život a přesně tohle se stalo u Bernarda a Doris, kteří k sobě prostě patřili. Zvláštní na tom všem je, jak jim to lidé z jejich okolí nikdy nepřáli. Ale co, to jsou holt lidé. Na nich se nikdy nic hezkého najít nedá. (23.05.2011)

Viděla jsem starší zfilmovanoou verzi tohoto příběhu, kdy komorník byl jednoznačný prospěchář. Kdo ví? Tohle je druhá možnost. Filmově je to slušné, ale nuda. Vše důležité nebo zajímavé (Bernardovy i Dorisiny milostné záležitosti) se odehrává mimo plátno. Vidíme jen rutinu všedního dne, jen pracovní části, sem tam zjeměné vzájemně křehkým kontaktem, který mohl ale také nemusel přerůst ten pracovní. Co pro ni bylo 5 milionů dolarů, když neměla děti? /8. 2. 2011/ (08.02.2011)