Klíč

Založení KSČ bylo hodně velké téma třeba pro Rudou záři nad Kladnem a tam se jim nepodařilo ani vyjet kvůli exteriérům a tak Toník chodil takovými hezkými malovanými papírovými lesy na ta nádraží... Klíč už je takový kalibr k tomu 50. výročí založení KSČ, že přeci jenom už se štáb do té Mosky podíval. "A toto je Rudé náměstí, je krásné, protože je staré. A toto je Kreml. A tady Lenina milovali i západní žurnalisté." A ač je to dílo tuhé normalizace, nijak zvlášť s ním nemám problém. Jako drama to vcelku funguje (v intencích doby samozřejmě), nikde není ani stín krumbachovského tápání a casting je mezinárodní, tak ty scény s titulky mají i jakýs taký smysl. Samozřejmě dnes se to příliš vysílat nedá, ale pokud své obhájce má Vávrova normalizační série, Čechova realizace filmu na objednávku by také mohla a měla. (15.12.2012)

"Sovětský raketoplán Sojuz ztroskotal. V jeho dřevěných troskách nalezli ze sedmi členů posádky smrt čtyři. Přežili pouze palubní topič, truhlář a nástěnkář..."   Komunistické Potěmkinovy vesnice, jejichž papundeklovou realitu jsme čtyřicet let nebyli schopni prohlédnout, ale dnes bychom rozhodně už žádnému Potěmkinovi neuvěřili. To vůbec...  Klíč je normalizační, a tady se nebojím říct kokotina, která zasévá rudé semínko do srdcí šedesátými lety narušeného národa: Milujeme Lenina a komunisté jsou andělé jeho. Na Západ od nás je to jen samý zrádce, arogant a zbabělec.  Tolik k poselství filmu, co do příběhu je to pak téměř nekoukatelné, anžto to vlastně nemá žádný pořádný scénář. Působivou je jen scéna s gilotinou, ale i tu formálně pohřbí závěrečná nesmyslná opakovačka, která měla její naléhavost zřejmě zvýšit. Inu nepovedlo se.  Do odpadu nehážu jen za poněkud symbolicky popletený závěr s padajícími stromy a stojícím křížem. Soudruzi, to máte naopak... (17.10.2022)

Komunisté, kteří dle tohoto filmu tvořili jediný funkční odboj, neustálá přítomnost velikánů revoluce a velkolepá soudržnost všech soudruhů. Kdyby tam toho nebylo tolik a ta velká nechuť spolupráce se Západem, tak se na to dá koukat, ale je tam toho hodně. Jediná pozitivní část jsou záběry z Prahy a stísněná atmosféra podobně jako v Atentátu a podobně. Zapomenutý film k 50. výročí založení KSČ nabídne svá pozitiva jen malému kruhu lidí. Nicméně ztráta času to není. (04.11.2023)

Kruté výslechy gestapa spočívající ve řvaní. Nejprve zběhají celou Prahu s klíčem, pak teprve hodlají zmáčknout zadrženého. Západní (rozuměj nekomunistický) odboj jako klub intrikánů. Komunističtí odbojáři načesaní jako ze schůzí 50. let. Jak tam ale dokázali propašovat přednášku o Nejskvělejším Člověku Leninovi, to byl vrcholný zážitek. Jinak v dětství přitažlivý film, hlavně díky záběru gilotinování ženy a taky scény plné polooblečených slečen v elegantním bytě, kde trávili vojáci wermachtu dovolenou. Teď po letech jsem čekal solidní surové drama, jenže soudruzi se opravdu činili. Ze začátku ještě působivé, dokonce nevadí Internacionála zpívaná před popravou (v dětství jeden můj vrstevník tuto scénu komentoval slovy: "Já bych sral na Internacionálu a volal bych Rusů"). Odsouzení atentátu je věc názoru. Film disponuje několika působivými momenty a tam, kde se snaží jen stroze ukázat tehdejší hrůzu, není špatný. Převážně je to ale škvár. (04.03.2011)

Další zkurveně komunistická agitka s bolševickou plechovou hubou v hlavní roli (oni se snad jezdili pářit přímo do Kremlu, jinak nevím, kde tyhle typy, kterejm komunismus koukal z vočí, pořád brali). Hlavní poselství: Atentát na Heydricha byl špatně, áno, poněvadž jsme to nevymysleli my, předposraný komunisti. To ste si vymysleli vy tam v Londýně a nás ste se neptali, a nás pak kvůli tomu, chudinky, všechny pozavírali a pozabíjeli. Jedinej správnej vlastenec je totiž ten, co jezdí do Moskvy, vy trotlové. No HNUS, co se tady v tý zemi neustále střídá za ksindl - nacisti, komunisti, eurosocialisti... Bych blil. (17.01.2013)