Paměť

Filmový festival v San Sebastianu, film číslo 12. Jessicu jsem bohužel neviděl naživo, na projekci se objeví, až budu sedět v letadle. Na plátně mě opět potěšila a přesvědčila o tom, že je jedna z nejlepších hereček na světě. Velmi těžkou roli osudem zkoušené ženy, jež svým chováním ovlivňuje především svoji dceru, zvládla opět bravurně. Zajímavého parťáka si vedle ní střihl Peter Sarsgaard v roli, jakého jsme ho snad ještě neviděli. Psychologické drama o životních traumatech, které může překonat jedině láska?! (27.09.2023)

Intimní drama, civilní romance odehrávající se v Brooklynu. Vzkvétající mexický režisér se zaměřil na masterpiece záběry spolu s bohatýmy dialogy. Úžasné obsazení vás drží v pozoru děje a často dojde i k úsměvným momentům související s demencí. Paměť a demence je hlavním tématem. Moc se mi líbila přirozená gradace problémů hlavní postavy, které si nese od dětství a během příběhu postupně vyplouvají na povrch. Hudba je velmi omezená, je použita pouze tam, kde se opravdu hodí, nic nezamaskovává. (30.06.2024)

Malé, komorní, procítěné drama o dvou pošrámaných duších, které v sobě najdou lásku. Studie postavy famózní Jessicy Chastain baví pokaždé, ale zde dvojnásob. Herecký výkon, ze kterého jsem měl husí kůži. Peter Sarsgaard taky výborný, chemii mezi nimi cítíte v každém jejich doteku. Film ale nemusel skončit tak rychle, mohl více rozvinout postavy rodičů a paralelu s dětstvím, a vygradovat v ještě intenzivnější a komplexnější psycho-drama. [San Sebastian IFF] (28.09.2023)

K mému prvnímu setkání s režisérem Michelem Francem jsem v podstatě náhodou, na základě klasické karlovarské otázky vůči spolupracovníkovi štábu "tak na co bych měl jít?" A výsledkem je klasická situace, kdy člověk dostane chuť na na předchozí autorovic bonbonky, protože vycítí zásadní talent a prosté lidské souznění. Paměť mi svým způsobem připomněla některé ranější kousky mého miláška Toma McCarthyho,  (kterého jsem shodou okolností před mnoha lety taky "objevil" právě ve Varech), v nichž se potkávají, sbližují a ovlivňují na různé způsoby poškození lidé, přičemž je to podáno citlivě, empaticky a srozumitelně. Moc se mi líbí scenáristický um, který zvládne náš pohled na ústřední postavu několikrát převrátit způsobem, který nepůsobí nuceně, natož klišoidně. A taky způsob vyprávění, který je civilní a (zdánlivě!) jednoduchý, aniž by křičel "já jsem umění, dejte mi nějakou cenu!" Mému osobnímu vkusu chyběla snad jen troška humoru... aspoň příležitostné uhihňutí by se šiklo. (02.07.2024)

(KVIFF 2024) Tento film mě dost zajímal a já jsem v celku rád, že jsem se naň dostal. Téma filmu je hodně silný a taky perfektně zahraný. Film je to velice depresivní, silný, plný emocí a velmi silných scén. Nějaký podprůměrný a nudný vtípky se tu najdou, humor tu opravdu není nejlepší. Ani jednou jsem se nenasmál. Děj byl zajímavej a všechny zvraty a odhalení minulosti byly drastický a velice nepříjemný. Ale je to zahraný tak dobře, že to patří k těm nejlepším scénám z celého filmu. Budování vztahu od prvotní nenávisti až k nekonečné lásce bylo velice zajímavé na sledování. Soundtrack a výběr hudby se dal, byli to poslouchatelný. Před filmem nás navštívil ještě režisér a byl velmi překvapen, že je velký sál v Thermalu v 11 hodin úplně plný. Úplně chápu jeho pocity, úplně stejně jsem to viděl já. Jsem spokojen, že jsem se dostal do Velkého sálu, byl to zážitek, na kterej jen tak nezapomenu! 9/10 Velmi silný film! (Thermal/Velký sál - 2.7.2024) (02.08.2024)