Copycat
Vraždy podľa predlohy
Režie:
Jon AmielScénář:
Ann BidermanKamera:
László KovácsHudba:
Christopher YoungHrají:
Sigourney Weaver, Holly Hunter, Dermot Mulroney, William McNamara, Harry Connick, Jr., J.E. Freeman, Will Patton, John Rothman, Jon Briddell, Rob Nilsson (více)Obsahy(1)
Psychopat Daryll Lee Cullum zaútočí na soudní psycholožku Helen Hudsonovou, která přednáší na sanfranciské univerzitě o sériových vrazích. Přestože je dopaden a žena útok přežije, je těžce traumatizována a téměř rok neopustí byt. Přestože ji agorafobie a těžké noční můry vyřadily z práce i běžného života, pokouší se několikrát zavolat na oddělení vražd, když se v novinách dočte o brutální vraždě mladé dívky. Policisté ji považují za hysterku a neberou její telefonáty vážně. Když inspektorka Monahanová zjistí, že je Helen odbornicí na sériové vrahy, okamžitě ji navštíví. Ta sice odmítá na případu spolupracovat, ale přesto si fotografie prostuduje a prozradí Monahanové, že vrah do nejmenšího detailu okopíroval vraždu slavného Bostonského škrtiče. Vzápětí dostane od vraha mail, v němž jí psychopat představí oběť příští vraždy. Žena policii vyčte, že vraha přivedli až k ní, ale když je druhý den nalezena na smetišti zavražděná dívka, souhlasí, že pomůže v pátrání. Vrah opět kopíroval slavnou předlohu a pokusil se vniknout do přísně střeženého bytu opatrné Helen, je však vyrušen Rubenem. Další na řadě je kopie zločinu Teda Bundyho, který během jediné noci zabil tři ženy. Helen si uvědomí, že do případu je zapleten Cullum. Navštíví ho ve vězení a zločinec ji přivede na stopu vraha... (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (116)
A pak že je soumrak bílého heterosexuálního muže novým znakem současné filmové tvorby. Skoro čtvrtstoletí starý film a jediný normální muž v něm je gay. Zbytek jsou vraždící sadističtí psychopati, žárliví troubové s hubou plnou blbých keců (Patton) a nebo plaší nosiči koblih, kteří se odmítají k ženským sexuálním tužbám postavit čelem (Mulroney). Prostoru pro ženské hrdinky tak naplno využily panikou atakovaná S.Weaver, která dýchajíc do papírového pytlíku vyjmenovává americké prezidenty a H.Hunter dovedně otravující publikum svou protivnou inspektorkou. Vše probíhá v sinusoidě zbytečně natahovaných scén a opatrného dávkování adrenalinu do diváckých žil, než přijde konec, při kterém ani nemusíte být členem jednotky PreKrim z Minority Report, abyste věděli, že se jistá postava zvetí a v poslední možné vteřině stiskne spoušť. Amiel rozhodně není Fincher, ale kdo z nás je, že ano.. ()
Najväčšou prednosťou filmu Copycat je pre mňa množstvo informácií o sériových vrahoch a ich profilovaní, ktoré ponúka. Opisuje nielen fiktívneho zločinca, ale prináša zaujímavosti aj o skutočných sériových vrahoch, čo dej filmu efektívne prepája so realitou, rovnako ako aj pieseň od The Police Murder by Numbers. Inak film vychádza z klasickej šablóny kriminálok, rieši traumu dr. Hudsonovej, vzťahy predstaviteľov zákona a ukáže aj čo-to zo života a práce hľadaného vraha. Atmosféru filmu vhodne dopĺňa hudba Christophera Younga. Ako fanynke všetkého, čo sa týka sériových vrahov, sa mi film veľmi páči hlavne z informačného hľadiska, inak považujem scenár za fantazijnú konštrukciu. ()
Thrillerů a krimi filmů, kde nejen policisté ve dne v noci nahánějí nějakého vraždícího úchyla, se objevilo v devadesátých letech jako hub po dešti, prostě pro diváky i producenty atraktivní téma. Společným jmenovatelem většiny z nich bývá peripetie, kdy už i policistům je jasné, kdo je pachatelem, nicméně než je skutečně dopaden, stačí jim obvykle pozabíjet i několik dalších lidí. Vraždy podle předlohy patří k řadě těchto snímků, pro někoho atraktivních, ale pro mě tuctových, neboť jak se říká, opakovaný vtip přestává být vtipem. Předem odhadnutelný děj, vlastně sotva film začne, už alespoň v nárysech tušíme, jak dopadne, a tak se ze slibně vyhlížejícího thrilleru stává nuda... ()
Pro masové vrahy byla postrachem. Energická doktorka z fotek zneuctěných a znetvořených žen kápla na pohnutky vraha a možná i na to, co měl zrovna na sobě. Jenže jedna návštěva dámské toalety, na které číhalo pěkné hovádko, všechno změnila. Z bytu od té doby nevychází, zlomená a úzkostlivá se straní okolního světa. Jenže o pár měsíců později jiný násilník udeří. A tenhle rafinovaný sériový vrah není žádné ořezávátko, takže vyšetřovatelé v čele s Holly Hunter potřebují veškerou možnou pomoc. Rutinér Jon Amiel předložil poměrně svižný thriller, hraje si s detaily, dokáže gradovat děj, s napětím a atmosférou to umí. Navíc má dva trumfy: úlisného maniaka Williama McNamaru a živočišnou Holly Hunter, která dokonale zastínila hlavní hvězdu Sigourney Weaver. Mimochodem zbožňuju americké thrillery, ve kterých hlavní oběť/postava zoufale/zmateně hledá své léky na předpis. Jakoby je potřebovala vůbec poprvé. Dvojice scénáristů sice občas sáhne k berličkám, vesměs ale naplňuje moji představu o poctivé kriminálce. Do šedi průměru nezapadla ani po letech. Možná právě proto ty čtyři hvězdy. ()
Aj po 28-mich rokoch stale pozeratelny a i zaujimavy krimi-thriller. Sigourney standardna a v hereckych polohach, v ktorych sme ju poznali. Trosku ma prekvapilo, ze sa uz v tom obdobi v policajnom okrsku ujala taka smart kickass witty kocka vysetrovatelka - Holy Hunter. :) Odvtedy sa vo filmografii mnohe klise objavovalo a objavuje doteraz. Vtedy urcite bad-ass kusok. Dnes uz len akasi nostalgia. Ta a zvedavost, boli dovodom, preco som si film pozrel. 55% ()
Galerie (31)
Zajímavosti (15)
- Sigourney Weaver (Helen Hudsonová) je v skutočnosti o dosť vyššia ako Holly Hunter (M.J. Monahanová), preto pri mnohých scénach sedí, aby sa ich výškový rozdiel nezdal až taký veľký. (Raccoon.city)
- James Newton Howard dostal ponuku zložiť hudbu k filmu, ale odmietol, pretože už pracoval na snímke Vodný svet (1995). (Raccoon.city)
- Sigourney Weaver (Helen Hudsonová) konzultovala svoju rolu so súdnym psychiatrom Parkom Dietzom, ktorý vyšetroval sériového vraha Jeffreyho Dahmera. (Raccoon.city)
Reklama