Sok

6/10. Působivé herecké výkony trojice hvězd ve filmu Foe ze Saorise Ronanové a Paula Mescala a Aarona Pierra pro mě nedokázaly zachránit toto úzkostně ovládané dystopické samolibé melodrama. Pro mě je tento film matoucí směsicí scén, které mi místy připomínaly Who's Afraid of Virginia Wolf se setkává s Frankensteinem na Rocky Horror Show. Odehrává se v roce 2065 For's o smutných životech mladého páru Hen v podání Saorise Ronanové a jejího manžela Juniora v podání Paula Mescala, který podivně pracuje na drůbežích jatkách, protože je ženatý s Han. Film Foe, natočený ve Victorii a Jižní Austrálii, se odehrává na Středozápadě Ameriky a vypráví příběh manželského páru žijícího život v izolaci v pustině, která byla zbavena veškeré vegetace v důsledku zanedbávání, které dnes naše planeta zažívá. Cizinec jménem Terence přijede autem k jejich domu, zaklepe na dveře a sdělí jim dobrou zprávu, že Junior byl vybrán kvůli jeho zjevné zdatnosti a síle, aby se stal součástí přemisťovacího cvičení pro pozemšťany, aby našli jinou planetu, kterou by zničili. Terence ujišťuje Juniora, že Hen nezůstane sám jako umělá náhrada za Juniora s veškerou jeho fyzickou zdatností a jeho vzpomínky zaujmou jeho místo, když bude pryč. To je dostatečná dějová linie, emocionální drama se pak zvyšuje, když Terence dělá rozhovory s párem o každé intimní části jejich vztahových bradavic a o tom všem, co odhaluje další napětí a úzkost. Nicméně chemie a charisma Saorise Ronanové a Paula Mescala, který je většinu filmu bez košile, byla působivá a doufám, že se znovu spojí v lepším filmu. Napíše prosím nějaký autor povznášející příběh zasazený do budoucnosti, kde politici a obyvatelstvo překoná strašlivý scénář budoucnosti, o kterém se dnes říká, že je nevyhnutelný? (09.11.2023)

Ryzí Odpad!! Výraz Extrémní se snažím používat skutečně jen ve výjimečných případech, ovšem v souvislosti s tímto filmem si ho odpustit nemohu a musím Foe označit za Extrémně nezáživnou sračku, kde je zoufale mizerný kompletně všechno. Vrcholem tu je každopádně zápletka, která je nudná, divná, pomalá, s naprosto minimálním dějovým vývojem a rádoby překvapivým závěrem, který je ovšem až směšně jednoduše odhadnutelný hodně dopředu a vlastně není ani vůbec nápaditý, spíš naopak. Jinak ústředním tématem Foe je partnerský vztah dvou lidí se sci-fi vložkou, ale není to nic dramatického, ani emočního, ani napínavého, prostě se tu jen téměř dvě hodiny řeší totální hovna za přítomnosti ještě další úplně zbytečné postavy, dialogy působí otravně a nezajímavě, k nějakému lepšímu dojmu jinak nepřispělo ani prostředí, kde se ten průjem odehrává, prostě odlehlá, polorozpadlá barabizna, dále film nenabízí ani žádnou atmosféru, a co se týče jednotlivých postav, tak ty jen podtrhují bezvýznamnost celého tohoto díla, jen tak mimochodem pocházející z dílny tvůrce vystupujícím pod jménem Garth Davis, který mě málem umořil již svým předchozím hnusem, a to Máří Magdalenou, no a po těchto dvou pokusech bych zkrátka byl pro, aby tímto svým výtvorem uzavřel svou kariéru u filmu a šel raději dělat nějakou veřejně prospěšnou práci, kde by nadělal mnohem méně paseky. Foe je zkrátka obludně ubíjející Odpad!, před kterým je nutno každého varovat! (19.01.2024)

Tím citátem na začátku to samozřejmě zkazili (spoiled it). Ani si nezajistili, aby to fungovalo na základní úrovni, a budou na nás zkoušet různé tríčky, pch. Nejvíc mě štvalo, jak nekonzistentní byla postava manželky. Asi se pokoušeli o komplexní, nepředvídatelnou ženu, ale výsledek působí prostě jenom jako nepodařený, nedotažený scénář. (31.08.2024)

Zdlouhavá, nezáživná, brutálně nudná vztahovka, která možná potěší několik festivalových a kavárenských artofilů, ale zklame každého fanouška vědecko-fantastického žánru, který doufá v nějaké aspoň trochu pravověrné sci-fi. Tohle není klasické sci-fi, tohle je užvaněná, pseudopsychologizující, pseudohumanistická onanie, přičemž ona "sci-fi" rovina je tak nekonečně dementní, že škoda slov. Nebýt vcelku nečekané dílčí pointy na konci třetí čtvrtiny, vysolil bych tomuhle rozbředlému, rádoby dušezpytnému sajrajtu s chutí odpad. Jedna za australské exteriéry. (09.01.2024)

Psychologickou studii vztahu určeného k vynucenému odloučení jsem kvůli úvodní definici prohlédl dlouho dopředu, nicméně díky kvalitním hereckým výkonům mě komorní, dystopickou bezútěšností stejně zaujala. V porovnání s hladkým prvotním přechodem (nahrazením) však natahované, vyhrocené emotivní "pitvání" při návratu (vypínání) nedávalo valného smyslu, že? Ostatně jako celý koncept. 5/10 (13.09.2024)