Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

Stand Alone Complex je zaujímavým medzipokračovanim slávneho Ghost in the Shell ,ale už to nie je ono. Jednoducho z toho uz nesrší taký skvelý feeling ako z prvého GITS. Nehovorím ,že je to zlý seriál - na to ,že to má byť pokračovanie to funguje výborne ,ale už mi to nepríde také vážne ako prvý diel (ktorý sa v tom úplne vyžíval) ,postavy mi prídu viacej komické (ocenil by som trošku serióznosti) a podobné veci. Najviac ma zosmutnilo keď som zistil ,že je to poviedkový seriál (epizódy na seba až tak moc nenadväzujú). A presne to je najväčšia vada na kráse. Miesto toho ,aby som dostal jeden skvelý príbeh som dostal tak 12 slabších príbehov. Verdikt: Stand Alone Complex originálnemu filmu nerobí hanbu ,ale ja by som viac ocenil filmovú verziu než serialové pokračovanie. 82% (28.09.2019)

Pro část mojí technokratické duše je to čistá rozkoš. Všechno, co jsem napsal o filmu Mamoru Oshiiho Kôkaku kidôtai, platí bezezbytku i o tomhle kyberpunkovém arcidíle. Nemám k němu výhrady a pokud jsem při jeho sledování na nějaké ty nedostatky nebo drobné nesrovnalosti narazil, okamžitě jsem na ně zase zapomněl. (02.01.2009)

Animovanému seriálu se musí nechat, že má koule podobně jako první film, který byl podle mangy natočen. Nejde jen o to, že seriál je cool a místy docela sexy, jde o to, že je to akční, ale sem tam poměrně zásadně vyvěrají na povrch i trochu drsnější, temnější a závažnější témata. Anime má pořád co říct a tenhle tým funguje. (26.10.2017)

Nejznámější animovaný přírůstek do žánru cyberpunku mám rád jak v celovečerní, tak (jako jeden z mála) i v hrané hollywoodské podobě, takže jsem po dlouhých letech odkládání nakonec zamířil i do jeho seriálové verze. A i přes přítomnost všech známých postav a povědomé kulisy mě čekalo nečekané vystřízlivění. Pryč jsou akční symfonie nebo salvy myšlenek, které nejdou vždy adekvátně uchopit nebo pár větami vysvětlit, částečně je navíc pryč i specifická nálada, neodmyslitelně k Sekci 9 patřící. Ze Stand Alone Complex se totiž vyklubala epizodická sci-fi kriminálka, která je sice tu a tam ozvláštněna nečekanými žánrovými zatáčkami, ale ve své podstatě zůstává stále tím samým. Kartotékou případů, které se ve velkém otřou o politiku, v menším záběru pak o ekonomiku, sociologii či historii, aby vše zakončily střídmou akční scénou nebo nostalgickou rozmluvou. Chvíli jsem takový přístup dokázal přijímat, ale když se podobně nenápaditě vyvíjela i ústřední linie s Vysmátým mužem, která se první tři čtvrtiny seriálu zdá spíše povinným přívěskem, nebylo mi zrovna do zpěvu a marně jsem se snažil pochopit, proč právě Ghost dosahuje v žebříčcích nejpopulárnějších japonských seriálů tak kultovní úrovně. Jenže pak přijde poslední sedmička epizod, které míří tak vysoko, že jsem se málem ujišťoval, jestli sleduji stále ten samý seriál. Místo nicneříkajících dialogů se přistupuje k činům, na osudech hlavních charakterů mi záleží až bolestivě moc a zpětně divák pochopí i velmi pozvolné tempo nebo občas až neexistující gradaci jednotlivých zápletek či epizod. Stand Alone Complex je hodně specifická vize a přestože k ní mám nejednu výhradu, má v sobě zároveň tolik jedinečnosti, že jí v hodnocení rád trochu pomůžu a jsem rád, že nakonec dostála slavnému jménu. (11.09.2018)

Jedna z nejlepších detektviních sérií, co jsem kdy zřel. Famózní příběhové linie i drobnými odbočkami stimulují mé implantáty fantasie natolik, že častokrát trnu úžasem. To, že seriál si lehce hraje s filmovou předlohou a utváří jakýsi svébytný pohled na svět GiS jenom dokazuje zdatnost tvůrců. Způsob, myslím podoben i filmu, jakým střídají intimní drama a dokonalé bitky naplňuje mou touhu po vyprávění jako takovém. 1 série i 2nd Gig - ty aluze - ty myšlenky - ty postavy - síť a strupy. Jsem odvařen - totálně... (17.12.2009)