Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ještě na počátku druhé světové války měla berlínská dekadentní smetánka možnost scházet se v podzemních homosexuálních, lesbických a transsexuálních podnicích a kabaretech. Jejich návštěvníkem byl i gay Max, přelétavý hejsek, libující si v náhodných známostech na jednu noc, v alkoholu a kokainu. Svoboda menšin ale měla brzy poznat sílu nacistické tyranie. Po střetu s gestapem utíká Max společně se svým přítelem do lesů. Avšak ani zde není v bezpečí. Brzy je chycen a po jízdě vlakem smrti ho čeká vězeňský mundur a vytetované číslo na ruce v koncentračním lágru Dachau. Díky židovskému původu ale může na pruhovaných hadrech nosit "jen" Davidovu žlutou hvězdu. Naštěstí proto, že i zde byli Židé stále víc než růžovým trojuhelníkem ocejchovaní homosexuálové. Ty čekala automatická smrt. Nicméně i za ostnatými dráty bylo možné poznat cit. A díky němu Max konečně pochopil, pro co stojí za to žít. V britském komorním válečně-milostném dramatu režiséra Seana Mathiase excelují Clive Owen a Lothaire Bluteau, ve vedlejších rolích se zde také mihnou Mick Jagger jako transvestitní zpěvačka Greta, Ian McKellen, Jude Law, Rachel Weiszová a další hvězdy. Snímek obdržel ceny na festivalech v Cannes a Gijónu. (Dannysek4U)

(více)

Recenze (81)

izmi 

všechny recenze uživatele

Film mě zasáhnul na nejhlubší úrovni a zatřásl mnou tak, že jsem se dotkl samotného konce vesmíru. Svoboda lidské duše a síla ducha je nekonečná a to asi vždycky bude vadit těm, kteří se snaží druhé ovládnout. Umučit milovaného člověka někomu před očima je asi to největší zvěrstvo světa a člověk upřímně "žasne" kam na to někteří "lidé" chodí. A co je tohle za planetu, že se to děje pořád? Že stále má někdo pocit, že může druhé ovládat, násilnit, mučit a podlamovat jejich svobodu a suverenitu, ať už skutečně nebo obrazně? Nemusíme žít v Dachau. Komu jeho život připomíná přenášení kamenů z hromady na hromadu za neustálého dozoru? ()

Reklama

Reklama