The City of the Dead

Jeden z prvních hororů (dokonce jsem někde četl, že úplně první), který přinesl téma reinkarnovaných čarodějnic, které vždy o sabbatu obětují nevinnou dívku, aby si prodloužily věčný život. V Itálii přímo na tenhle film zareagoval Mario Bava svojí Černou nedělí a odstartoval tam populární vlnu gotických hororů. Příběh sice není bez chyb. Padouch a oběť jsou od začátku přímo dáni (což nešťastně prozrazuje i dobový plakát k filmu), ale ta atmosféra je k nezaplacení. Krásné kulisy zchátralých domů města posedlého satanismem, hustá mlha se převaluje nízko nad zemí, nechybí zlověstná podzemní kobka a krásný pochmurný hřbitov s obřími kříži. Hudba zajímavě střídá jazzové pasáže s hororovými symfonickými, podepřené sborovým zpěvem. Zajímavé je, jak se zde opakují scény při obou návštěvách prokletého města – ty stejné pohledy občanů, ty stejné rituální prvky a všechno to směřuje k nevyhnutelnému. Konec je fakt paráda, výborně graduje, z kříže šlehají plameny a do toho zlověstný zpěv sboristů. Christopher Lee je bůh (jako obvykle), i když tady hraje spíš druhé housle, jednoznačným trumfem je Patricia Jessel, démoničtější čarodějnici byste těžko hledali. (09.10.2018)

Finále na cintoríne je nádherne atmosferické, no jednoduchý príbeh je dávkovaný veľmi pozvoľna a chýba mu gradácia. Najlepším príkladom je stred filmu, kedy začne riadne prituhovať, no v najlepšom príde prestrih, ktorý odkloní príbeh mimo Mesto mŕtvych a atmosféra na dvadsať minút upadne. Nuž čas si zobral svoju daň. (25.03.2013)

Kdo má rád Black Sunday od M. Bavy, ten si jistě zamiluje i tenhle skvost. City of the Dead dominuje hlavně neopakovatelnou gotickou atmosférou malé vesnice s podivným obyvatelstvem, asi tou nejhustější mlhou na jeden metr čtvereční, kterou můžete v hororu spatřit, tajemným průvodem v černých kápích a malým, za to velmi působivým hřbitovem. Christopher Lee spíše přicmrndává, ale naštěstí je tu Patricia Jessel, jež se zhostila své role upálené čarodějnice naprosto fantastickým způsobem. Největší chybou budou asi jen zdejší komentáře upozorňující na řadu podobenství se slavnějším Psychem, díky nimž jsem přišel o největší twist filmu. Pro mě je tenhle černobílý kousek rozhodně o třídu lepší, než tolik přeceňovaný The Haunting z roku 1963, který s ním ale nemá nic společnýho. (29.04.2011)

Rok 1692 - Elizabeth Selwynová, obviněná z čarodějnictví, je vedena na hranici. Když vyšlehnou plameny, přivolává za pomoci Lucifera na celé městečko kletbu. Střih. Nan Barlowová, studentka, se vydává do onoho zapadlého městečka v Nové Anglii, aby zkoumala tamější příběhy a legendy točící se právě okolo čarodějnictví. Jede tam na doporučení svého profesora (Ch. Lee) a netuší, že její osud je zpečetěn. Půvabná Venetia Stevensonová totiž přijíždí do samotného pekla. Skvělá černobílá kamera, temná hudba (ale jen v jistých momentech), nekonečné závěsy mlhy, hřbitov a podzemní svatyně. A k tomu démonická Patricia Jesselová! Ukázkový gotický horor s báječnou atmosférou připomene Masku démona i pozdější Karneval duší (1962). Žánrová klasika pro fanoušky gotiky. (25.02.2018)

Nenechajte sa odradiť malátne nudným názvom. Moxeyho film je totižto malým zázrakom-prekvapením, poukazujúcim najma na silné štylistické stránky britského horroru. Kulisy mysteriózneho mestečka, pripomínajce dôslednú vizualizáciu nasilnejších pasáži Lovecraftových románov a vynaliezavé montážne riešenia vytvárajú na pôdoryse šablónovitého naratívu koherentné, štylisticky príťažlivé mikrouniverzum s charizmou klasiky zapadnutej niekde v najzadnejšej poličke antikvariátu. The City of the Dead je maximálne funkčný, štylisticky vyspelý archaizmus, hrdo poukazujúci na očarujúcu silu poetiky B-čkovej produkcie. (31.10.2017)