Harakiri

Výlet do dávné japonské historie, kdy padalo mnoho pánů a jejich bývalí samurajové se toulali zemí o hladu a bez prostředků. Toto je příběh jednoho takovéhoto ronina. Zatímco všichni čekají na jeho sekundanta (toho, kdo mu po provedeném harakiri usekne hlavu), vypráví ronin svůj životní příběh. A na harakiri samozřejmě dojde taky. (13.07.2020)

Keby mi niekto povedal, že existuje ešte lepšia samurajská óda ako je Sedem samurajov (1954) od Kurosawu asi by som ho mal za blázna. Prekonať túto legendu? Nemožné. Ale stalo sa. Kobajašimu sa podarilo stvoriť nesmrteľné dielo, v rámci samurajskej klasiky doposiaľ neprekonané a podľa môjho názoru to ešte veľmi dlho tak zostane. V tomto majstrovskom diele je vytesaný neopakovateľný filmový obraz samurajskej etiky, ktorý je ešte zvýraznený skvelou hudbou a grandióznym Tacuja Nakadaiom, ktorého každé jeho gesto, každú mimiku tváre som hltal ako malý školáčik. Hotové filmové zhmotnenie tejto predstavy. Vďaka tomuto filmu som pochopil aspoň zlomok čo vlastne znamenal samurajský kódex cti a môj obraz je v tomto smere o niečo ucelenejší. Päť hviezd je smiešne málo, dal by som desať ak by to bolo možné a ani s tým by som ešte nebol spokojný. BRAVOOOO. (20.04.2014)

Mám celkom rád filmy zo starovekého Japonska a tento je obzvlášť zaujímavý. Aj ked sa film v druhej tretine dosť ťahá, tak začiatok a koniec sú výborné. Súbojov mohlo byť viac, aj ked oni neboli hl. témou filmu. Trochu mi však vadí, že hlavného hrdinu už dopredu nevykreslili ako nadpriemerného samuraja/rónina...malo by to lepší efekt. Hodnotenie: 80% (21.06.2013)

Ostrá kritika autoritářského systému, která jak je tomu u samurajských filmů 50. - 60. let zvykem pochopitelně z feudalismu přesahuje i do tehdejší současnosti. Harakiri mohl snadno být tím nejlepším příspěvkem této početné vlny. Harakiri je však trochu zbytečně rozvleklejší než by bylo potřeba a podkopává tak vynikající údernost, které má naštěstí i tak dostatek. O trochu zásadnějším problémem je, že snaha zoufalého ronina v podobě Ishihamy vyžebrat z klanu nějaký ten peníz je tak vydírající, že je obtížné s ní sympatizovat. Táto záminka na které je postavený celý děj trochu podlamuje snahu ilustrovat feudální struktury v negativním světle. Filmu se to sice přesto náramně daří, ale podtrženo a sečteno postava Ishihamy si do jisté míry svůj osud zasloužila. Tak jako tak Harakiri je mistrovsky natočeným dramatem. Akce není příliš, ale o to je působivěji zpracována. I konverzační scény jsou díky náhlé dynamice v jinak celkem statické kameře jsou velmi působivé. Duel postav Nakadaie a Tamby je vyloženě umělecký a to v tom nelepším slova smyslu. (21.10.2014)

Samurajsky film bol japoncov vacsinou akcou zabavou s historickou zapletkou, niekedy psychologickou dramou, ale malokedy realistickym filmom so socialno kritickym aspektom. Tento pohlad narusil najprv kurosawa so siedmimi samurajmi a neskor kobayashi s filmom seppuku. Seppuku je perfekcioialisticky film po stranke vizualnej, genialne pouzitie cierno bielej, dlhych nehybnych sirokouhlych zaberov s velkou hlbkou ostrosti, aj po stranke obsahoej - jednoduchym sposobom rafinovane prepletanie roznych pribeh v jeden, aj po stranke historicko realno naucnej - zaciatok tokugavskeho shogunatu, koniec slavnej ery samurajov. a zaverecna bojova scena, pri nej clovek fakt nedycha, divak netusi a ani nevie, ako bu epokracovat, tak ako to netusi a nevie nik z postav, nejde o ziadneho neporazitelneho superhrdinu, u ktoreho vzdy vieme, ze nejako vyhra, prave naopak, tusime, ze prehra, ze prehra realnym sposobom. (03.06.2007)