Onimusha

Nejsem úplně fanoušek anime žánru, ale občas mně přepadne slabší chvilka a nějakej ten japonskej kreslák s přemrdanýma efektama pustím. Když už do týhle divný letargie scén zaměřených na to, aby jeden dostal epileptickej záchvat, tak už od toho očekávám hodně silný scénář a prokreslenej požitek z postav, protože tohle přesně Japonci se svými animáky velmi dobře umí. Bohužel u tady tohohle nevím, kde se stala chyba. Tohle se netrefilo ani do jednoho z těch dvou bodů mých očekávání, a když už byl někde náznak toho, že možná trefí, zase minul. Nástin příběhu zní celkem slibně, ale je neustále zabíjen pomalým tempem, který téměř nulovou zajímavost a odůvodněnost této "rychlosti". Postavy, který už začaly být aspoň něčím zajímavý, hnedka na začátku pochcípají a zbývají tak jen ti hlavní nemastní a neslaní čučkaři, kteří by mi chyběli nejmíň, kdyby náhodou zemřeli. Samotný konec je ještě víc matoucí než začátek, což nechápu jak se jim podařilo. Za co si to ale ty dvě usmolený hvězdy zaslouží, jsou dobře nastavená atmosférická prostředí a kombinatorika barev. A ta druhá je za celkem zajímavě využitý 2D a 3D efekty, i když místy nedochází k jejich souznění. (14.03.2024)

Po feministické "modroočce" jsem si dal tento maskulinní flák a chvílemi se i bavil. Bohužel s každým dalším dílem můj zájem o seriál klesal a upřímně jsem měl problém ho dokoukat. Hlavní hrdina není nezajímavý, jenomže vedlejší postavy ano a ani děj nenabízí něco neviděného. (06.11.2023)

Je těžké určit, pro jakou věkovou kategorii byl tento seriál určen. Dialogy zde připomínají styl předškolní literatury a často jsou obtížné poslouchat. Vizuální stránka seriálu je zvláštní, ale dá se na ni přizpůsobit. Celkový příběh je jednoduchý a "překvapení", která přináší, jsou předvídatelná. Postavy jsou málo využité, včetně hlavního záporáka. Celkově je to jednoduchý seriál, který vyžaduje vypnutí mozku, protože obsahuje mnoho stupidit. (12.02.2024)

Budu upřímný, nelíbí se mi zvolená animace. 3D postavy pohybující se tu před skoro statickými 2D pozadími (která často ani nejsou nijak detailně prokreslená, takže vypadají jen jak malované kulisy) působí hodně divně, pro mě jakožto pro diváka skoro až nepříjemně, připadám si jako kdybych se díval na nějaké loutkové představení, kde postavy vypadají uměle a pohybují se strašně toporně a někdy nepřirozeně - divně. Animace ale přeci není všechno, dobrý příběh by to mohl zachránit, ovšem tady jsem nedokázal udržet pozornost (je mi 37, já bych tyhle problémy mít neměl…), nudil jsem se, nebavilo mě, co se děje, nezajímaly mě postavy – zkrátka měl jsem problém dostat se na konec prvního dílu. Co byste dělali na mém místě? Nejsme masochista, smířím se s tím, že tohle anime není pro mě - Drop po prvním díle, nehodnoceno. (04.11.2023)

Mijamoto Musashi - jeden z najlepších samurajov a tvorca Knihy piatich kruhov sa ako skutočná historická osobnosť vydáva na púť do sveta fikcie, krvi a hororu v podaní jedného z najtalentovanejších a najvšestrannejších japonských režisérov Takashi Miikeho. Armáda nemŕtvych, tajomné artefakty a božstvá sú v tomto pútavom príbehu obalené morálnym kódexom, zmysluplnými motiváciami a sympatickými postavami. Animácia je trošku nešťastná, ale dá sa na ňu postupom času zvyknúť. Príbeh ako taký funguje, hoci to na konci trošku tlačí na pílu. Keby sa Mushashi snažil rodičov Sayo najprv knockoutovať, nenašiel by som tam žiadnu dramaturgickú chybu. Je pravda, že takáto absurdná zápletka nie je úplne pre každého ale mne sa to páčilo. Hudba bola skvelá, prostredia zaujímavé a look Mushashiho alá Toshiro Mifune potešil. Dokonca oceňujem, že to má uzatvorený príbeh a už len preto si to tú 4* zaslúži. Nie dokonalé. Ale veľmi príjemné. (18.11.2023)