Francouzská revoluce

První věc je si říct, v jaké kategorii to celé hodnotit. Není to výpravný velkofilm jako je třeba Waterloo nebo Úsvit Zuluů, i když v rámci televizní produkce se nešetřilo. Prostě scény s desítkami tisíc komparsistů tu nejsou a třeba na bitvě u Valmy to je poznat. Druhá věc - není to romantický nebo dobrodružný příběh na pozadí revoluce. Tudíž to nemá jednoho hrdinu, kterého by člověk sledoval, a který by měl jednoznačně kladný profil. A taky tu je jen málo vyloženě vymyšlených věcí. No a právě v tom je asi největší síla tohohle seriálu. Zabývá se reálnými lidmi, kteří dělali reálné věci. V něčem jsou "dobří" (třeba Robespierre je neúplatný, Danton klidný, král snaživý a vstřícný), v něčem "zlí (prakticky všichni revolucionáři jsou bezohlední, mocichtiví a krvelační, Robespierre je fanatik, Marat magor, Danton zloděj, král totálně neschopný). Asi jediná normálnější postava je navrátilec z amerických bojů o nezávislost La Fayette (který je paradoxně fandou konstituční monarchie a ne republiky). Ten ale včas pochopí, co jsou ostatní zač a zmizí. Tohle celé je mimořádně povedená a historicky věrná freska, která nejen slepě odráží věty z učebnic, ale i správně zařazuje jednotlivé postavy i sociální vrstvy do kontextu. Fakt jsem byl spokojenej. (07.03.2021)

Každá revoluce sebou přináší mnohé naděje a mnohé zběsilosti. Ta francouzská byla tou první, která vzešla z širokých lidových bouří proti útlaku a bezpráví. Jako taková byla proto zřejmě tím nejkrvavějším a nejkrutějším bojem za svobodu a rovnost. Francouzští filmoví tvůrci vždy uměli velmi dobře ztvárnit historii své země a tato freska není výjimkou ani přesto, že některé pasáže nevyvolávají tak silné pocity, jaké by si jejich obsah zasloužil. 85% (23.09.2009)

Moc se mi tento "seriál" líbil. Pomůže pochopit nejen francouzskou, ale víceméně jakoukoli revoluci. Jak to všechno začíná, kdo má na čem zájem, kdo to organizuje, kdo a jak ovládá užitečný dav lůzy, který ničí a zabíjí ... Vliv Šedých eminencí, vliv zahraničních panovníků a vojsk, vliv církve, rozepře a boj o moc mezi samotnými vůdci revoluce. Chce to najít si trochu času, aby se člověk soustředil a pochopil, ale ten čas stojí za to. (05.04.2012)

Pokus zmapovať takú komplikovanú dejinnú udalosť, že v nej študenti histórie často strácajú prehľad, a to právom. Doba bola chaotická. Je na uváženie, že v Nemecku sa Francúzskej revolúcii venujú podrobne až pol roka, u nás sotva týždeň. Tvorcom sa podarilo zjednodušiť a pre diváka pochopiteľne predstaviť, čo sa za oných 5 rokov zhruba stalo. Bol to skutočne vek, keď rozhodovala pouličná lúza o živote a smrti, až sa takmer všetci vykynožili medzi sebou. Na škodu filmu bol len jediný fakt, že nešťastný kráľ Ľudovít XVI. a jeho dvor bol ukázaný ako jednoznačne dobrý a naopak, hladujúci ľudia ako tí zlí. Tak čiernobiele to zase nebolo. Okrem toho v hlasovaní o smrti pre kráľa boli ukázané samé hlasy áno, ale v skutočnosti rozhodol vtedy len rozdiel jedného hlasu o poprave kráľa. V takom filme by sa takéto tendencie nemali ukazovať, ak chceme byť objektívni. Ale celkovo je to veľmi dobre pozerateľné a odporúčam každému, kto si chce ako tak urobiť obraz o udalosti, ktorá viedla aj k dnešnému poňatiu slobody. (30.01.2016)

Historický miniseriál dle mého gusta, žádné učebnicově přefiltrované postavy, které je možno rozdělit jen na dobré a zlé. Tady je každá postava živá, má své klady, své zápory, lásky i strachy. Poprvé jsem vnímala i královskou rodinu jako lidské bytosti a bylo mi chudáka slabošského Ludvíka líto. A Danton v podání Brandauera mě přesvědčil k revolučnímu vzplanutí. Avšak ten odporný a slizký Sewerynův Robespierre mě zase vrátil na zem. Ukázal mi, že s davem bylo vždy snadné manipulovat a probudit v něm ty nejnižší pudy a touhu po krvi. Francouzskou revoluci považuji za nejživotnější historický film, díky němu jsem slyšela živého Dantona i Robespierra, potkala jsem Marii Antoinettu i Ludvíka XVI. (05.07.2011)