Vůle

Miestami tu kolíše logika v chovaní postáv, no na druhej strane, kto vie, ako by sa zachoval v takých situáciach o akých sa mu ani len nesnívalo. Atmosféra, výber hercov a ich výkony na jednotku, ale jedna vec ma občas srala. Zas boli náckovia vykreslení, ako banda vymastených, hysterických, preafektovaných hrdlorezov, ktorí zabíjajú podľa toho, aké je vonku počasie. Hlavne ten hlavný esesák bol tak neskutočne hysterický, až to začalo skĺzavať do nechcenej paródie a to si tento žáner a námet fakt nezaslúžia. Ale mimo to sa jedná o fakt parádny film s pekne hutnou atmosférou, silným námetom a myšlienkou na zamyslenie. Určite odporúčam pozrieť každému. (18.02.2024)

*spoiler* Tak jako mě nikdy nepřestane fascinovat druhá světová válka, stejně tak nikdy procítěně nezjistím, co skutečně lidé během ní zažívali. Nicméně díky tomuto snímku jsem k tomu o malinkatou částečku zase blíže, i když vím, že "finiše" se nikdy nedopracuji. Bohudíky. Film vypráví o dvou čerstvých "zelenáčích", nastoupivších do tamní Belgické policie r. 1942. A hle, samozřejmě se záhy objeví fašistický prasopes s požadavkem o doprovod na "akci" vůči Židům, přičemž si záhy počíná tak nelidsky, že doprovodní policisté nejsou schopni jen přihlížet a připojí "ruku k dílu" a Švajnštagra německého sprovodí ze světa. Čímž se záhy kolem toho rozbíhá úplný orloj událostí, a to na obou stranách. Vzhledem k průběhu a vyvíjení situace je velmi s podivem, že hlavní protagonista proplouvá bez větší újmy, přičemž bych si dokázal v reálu spíš představit, že bude kaput během prvního podezření, ale né, i skrze tajemnou mlčenlivost se strnulým výrazem, prakticky nic neříkající si propluje až do závěru. No a samotný závěr, to je panečku solidní HALUCINOGEN. (08.02.2024)

Úžasná, pritom krátka veta: "Svedomie je luxus." Tak to vtedy bolo a rozhodnúť sa "správne" bolo veľmi ťažké. A kto vedel, čo je správne v roku 1939, 1940, keď situácia vyzerala úplne inak, keď o plánoch na vyhladzovanie sa ani nevedelo? Vedel len to, že asi nie je správne istú skupinu obyvateľstva pranierovať, trestať, prenasledovať, ochudobňovať, ale na to potrebuje práve to svedomie a vyhnúť sa koncentrovanej a zmanipulovanej nenávisti, kedy sa zlo relativizovalo a dokonca považovalo za dobro - my trestáme tých nehodných, tých, ktorí nás nenávidia... Veľmi ťažká vec a preto by každý mal nahliadať na dané obdobie očami ľudí, ktorí vtedy žili, aké boli vtedy postoje, čo sa považovalo za "normál". Lebo dnes je ľahké tváriť sa aký som progresívny antifašista, pritom praktiky, názory, nálepkovanie a kádrovanie mám presne to isté, ako tí náckovia a tých "nezodpovedných" by som najradšej deportoval do tretích krajín, prípadne im praješ nech skapú. Takí by v dobe druhej svetovej patrili presne do tábora tých najväčších náckov a dnes sa hrajú, akí sú antifašisti a demokrati - pretože im je to jedno, za akú vlajku bojujú, hlavne, že môžu byť aktivistami. Škoda len, že film nebol silnejší, ukázal zbytočne veľa ľahkých žien a pijatiky, radšej mohol ísť výraznejšie po stope tej vety - aký luxus je mať to svedomie, keď každý na teba tlačí, aby si ho nemal. (06.02.2024)

Učebnicová ukázka dobrých záměrů, ze kterých přílišná modelovost, scenáristická jalovost a režijní / výtvarná přepjatost udělala dokonalý exploaťák. Ústřední situace a pavouk morálních zkoušek jsou vystavěny tak okázale kostrbatě, že postava Wila působí spíš jako prázdná schránka procházející modelovými volbami a dilematy, kterými tvůrci demonstrují složitost situace okupovaného národa. Figura protagonisty není konzistentní, tím pádem není uvěřitelná, podobně jako není uvěřitelné režijní pojetí, které nejasně lavíruje mezi naturalismem a přehnanou výtvarnou stylizací. Doba i postavy tak skutečně působí jen jako přeludy průměrného scenáristy a jejich trajektorie jako pimprlové divadlo nevalného režiséra. Černá kniha, ze které někdo vytrhal všechny dobré kapitoly, Saulův syn, kterého někdo připravil o veškerou znepokojivou energii. Zbývá děravý morální thriller, jehož naléhavost je tvořená samými vykřičníky a žádným významem. (05.02.2024)

Zámer a myšlienka sú dobré, čo ešte môžem vyzdvihnúť, je kamera a dosiahnutý farebný kontrast: odtiene zlato - žltej v kombinácii s tmavo-modrou alebo hnedou. Všetko ostatné pokazilo myšlienku. Príbehu chýba napätie a po desiatich minútach vystrieda zvedavosť už len nuda a príbeh je tak čitateľný, do konca vás ničím neprekvapí. Tragický je výber hercov, Wil je také milé mačiatko bez pazúrikov. Nedokáže meniť výraz, jeho široko otvorené oči majú rovnaký pohľad, či sa deje tragédia, premáha ho strach, či vo chvíľach mileneckých nežností. Na túto úlohu bolo treba nájsť charakterovú postavu. Pozeráte na slabocha, ktorý len túži prežiť vojnu, hoci nesúhlasí s počínaním nacistov a s tým, čo sa od neho, ako od policajta, očakáva. Lenže s nimi popíja, keď sa má tváriť sebaisto, je ustrašený a navyše príliš veľa rozpráva. Autori sa snažili podať nám nešťastie tej doby aj obrazmi mučenia, ale aj tie sa míňajú účinkom, ak ich je priveľa. Dostali sme len ďalší príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý nemá v sebe náboj vyvolať hlboké a dlhotrvajúce pocity. (28.03.2024)