Rituál

Zajímavě koncipovaná oslava sensuálně-animálního pohanství, která nejspíš inklinuje k brutálnímu popichování křesťanství (ale největší bodanec je namířen nejspíš na katolictví). Zpočátku se příběh tváří jako detektivka, jenže ve chvíli, kdy začnou první hudební čísla a odvážně obnažené scény, už divák těžko identifikuje, co sleduje. Navíc hutná atmosféra je spíše thrillerového až horrorového rázu. Šťavnaté sousto pro intelektuální kruhy - nejspíš. Navíc jsem v tom všem cítila lehkou inspiraci u italských mistrů, což ale nemyslím ve zlém slova smyslu. Příjemné překvapení z originálna - 80%. (15.10.2007)

To myslíte vážne, že remake je bizarnejší, ako originál? Mne paradoxne nová verzia s Cageom pripadala normálnejšia a vážnejšia (áno, uvedomujem si závažnosť svojho tvrdenia, ale stojím si za ním). Čakal som, že originál bude mrazivý horor, ale je to totálny wtf cirkus, ktorý na intenzite ako-tak naberie snáď len vo finále. Dovtedy tušíte, že obraz bezstarostnej ostrovnej komunity je falošný a okolo hrdinu sa uťahuje slučka, hoci sa všetci usmievajú, tancujú a sexujú. Ale nestačí to, pretože hlavný hrdina sám osebe vyzerá a správa sa ako nevydarená komická postavička. A veci, ktoré sa okolo neho dejú, sú všelijaké, ale určite sa nedajú brať vážne. Budete krútiť hlavou, nechápavo si ťukať po čele a diviť sa, aký kuriózny a absurdný film (horor ťažko) pozeráte. Zaujala ma (občas) výprava a dve tri chytľavé hudobné scény. K tomu mizerná kamera a miestami ako keby až neherecké výkony. Alibisticky dávam 60% a idem preč. Čaute. (27.08.2019)

Kultovní žánrový crossover, jehož příběh distribuce je snad ještě silnější než ten filmový, balancuje na hraně detektivního příběhu, hororu, thrilleru a částečně snad i muzikálu. Závěrečná pointa už dnes možná nemá tak šokující efekt jako před čtyřiceti lety, nicméně stále dokáže diváka svojí myšlenkovou hloubkou překvapit - ostatně jako celý film, který působí nesmírně kompaktním a uvolněným sedmdesátkovým dojmem (včetně hudebních intermezz). (08.09.2014)

Znamenitá netradiční detektivka, mysteriózní thriller, "folk horror", v němž vzorně křesťansky smýšlející pevninský strážník objevuje tajemství zmizelé dívky a nemravnosti pohanského ostrova. Výsadní předností tohoto filmu je opravdu výtečná atmosféra, navozená jednak skotskou přímořskou krajinou, jednak lidovou hudbou a jednak všudypřítomnou pohanskou esencí. Bůh Slunce a kult Matky, falické symboly, obětní rituály, neomalená nahota, souznění s přírodou, proutěný muž… Z toho všeho při návštěvě policisty pánbíčkáře přímo sálá provokativní kontrast nevázané předkřesťanské přirozenosti a křesťanské upjatosti. V silném závěru snímku, při obětních oslavách Prvního Máje, si náš hrdina potvrdí, jak jsou na tomto místě veškeré jeho misionářské tendence marné. Ještě poznámka: WICKER MAN je pro mě opravdu hororem, jelikož k tomu nepostrádá potřebné atmosféry, děsivosti a ani nějaké té morbidnosti. Ale označit ho výhradně touto žánrovou nálepkou tak úplně nejde a docela chápu i názory, že se o horor nejedná. (24.12.2010)

Ve velmi malé zkratce by se vše dalo přirovnat k videoklipu skupiny Soundgarden - Black Hole Sun, který má, s kapkou nadsázky, stejný základní děj. Zde ti lidé nejsou divní, tady už jsou divně divní. Vysvětlení příčin nastalé situace mi přišlo z počátku nedostačující, ke konci velmi legrační. Žánr komedie zde není uveden, takže je nutné, to vše brát s dramatickou a mysteriozní tváři, ironie kouká za rohem. Také je nutné snímek brát jako výborný detektivní příběh, který se vyvine do skvostného zjištění. Výsledek pátrání mohl rozjet vynikající psychologickou hru, klidně i s těmi strašně FREAK lidmi, kdyby to muselo být. Místo toho ovšem nastane, chvílemi, pohádkově laděný příběh o bláznech z jedné vesnice, kteří si stále neuvědomují, že tohle, tam prostě nevypěstujou. Tato věta mně dostala do kolen a následující happy country song ještě níže. Film nelze žánrově označit, což může být, v některých případech, fakt bomba, ale tohle mi způsobovalo jen zoufalé výdechy zakončené slovem co. Lidé, žijící v systému tržního hospodářství, prosí bohy o úrodu?? Jde jen o jedno, nebýt "normální" děti, ženy muži i starci. People freaks v podaní, např. filmu Gummo, vyznívají daleko přirozenějším dojmem, zde jen všechno, na úkor děje, rychle směřuje k "šokujícímu" konci, který se ovšem během filmu zprůhledňuje stále víc. Pro mně nedostačující a velmi jednoduše pojatý scénář. (19.11.2014)