Černý vlk

"Možná, že je lepší umřít, než nadobro ztratit odvahu" na prahu normalizace. Bílý tesák se lvicí Elsou ve filmu, který tehdy promítali dětem školního věku, pejskařský režisér s příběhem, snažícím se polidštit socialistické strážce hranic. Šance pro Peterku a Hajdučíka, jistota v Lukavském a Haničincovi. (19.01.2013)

Pár dobrých soubojů ve stylu PES vs. MUŽ.Ale nakonec šlo jenom o přiblblej film o hraničářích, který hravě šoupne do kapsy taková DIVOKÁ PLANINA nebo třeba BOTY PLNÉ VODY.Josef Hajdučík je fakt jako nějakej idiot.Mluví jak když ho někdo vezme lopatkou po kachlích.Navíc tohle je snad první film kde mi přišla černobílá nepatřičná. (27.07.2010)

Pokud si odmyslíme ideologický podtext, což znamená, že nebudeme vnímat místo a dobu, v níž se příběh odehrává, a budeme to sledovat čistě jako dobrodružný film, můžeme chvílemi i zalitovat, že to je tak zpackané dílo. Jsou tu pěkné momenty, ale je to ubité bodrou soudružskou dikcí, toporným představitelem hlavní role a naivním rozpletením případu. (24.01.2013)

Normalizace si žádá nové hrdiny - pohraničníky, kteří bedlivě střežili naši hranici před narušiteli zvenčí. Černý vlk není bůhvíjaké dílo, ale dá se přežít docela v pohodě, za což můžou hlavně docela roztomilí pejskové (ve skutečnosti roztomilí vůbec nebyli, byli vycvičení klidně i roztrhat každého, kdo by se pokusil o útěk přes hranice). Ovšem dialog Radovana Lukavského s tlustým podřízeným o tom, že štěňata jsou tlustá, protože tlustý podřízený je nechal, aby se přežírala, to je skutečně nechtěný tah na bránici. (19.01.2013)

Nejzajímavějšími postavami celého příběhu jsou jistě František Peterka a Josef Hajdučík. Jeden je drsný neotesanec a druhý tak trochu ňouma k pohledání. Mimo nich je tu krásná šumavská příroda a psi. Teď mě napadlo, na hranicích mohly být používány i feny? Já jsem si myslela, že ta měli jen psy, protože jsou ostřejší a hlavně nehárají. Příběh samotný za mnoho nestojí. (06.01.2014)