Správná dvojka II

Jack Lemmon a Walter Mathau si už dvojici neustále hašteřících se chlapíků zahráli zhruba v desítce filmů. Podle toho, jak jim to šlape tady, by ale člověk řekl, že těch společných filmů už byla aspoň stovka. Správná dvojka II (pokračování filmu Podivný pár po třicetileté odmlce), je vydařenou komedií nejen kvůli oběma hlavním představitelům, ale i díky scénáři z pera Neila Simona. Skoro každá věta, každý dialog, jsou malou perlou a volají po opakovaném shlédnutí filmu, aby si divák všechny situace a hlášky pořádně vychutnal. Osobně se mi první díl líbil o něco více, dvojka za ním ale nikterak nepokulhává. Mezi klady bych zařadil důsledné vytěžení Felixových negativních vlastností (puntičkářství či hypochondrie), které se s věkem jen zhoršily. Sympatickým překvapením je i řada popkulturních narážek (Thelma a Louise, Hodný, zlý a ošklivý). Správná dvojka II je posledním filmem, kde se Mathau a Lemmon spolu na plátně objevili, a nezbývá než dodat, že podobně sehraná komediální dvojice se už jen asi těžko znovu najde. (11.10.2011)

"...Fáá,fáá,fáááá..."Tahle správná dvojka mi zmasírovala bránici tak jako už žádná komedie dlouho ne.Lemmon a Matthau jsou (byli), pro mě vždy zárukou skvělé zábavy.Tomuhle totiž říkám inteligentní humor,protože některé dnešní komedie kdy musíte mít vedle křesla blinkací pytlíky, vážně nemusím.Ale zpátky k filmu.Pro mě to bylo 97 minut záchvatovitého smíchu,kdy jsem se v křeči třikrát sesunula k zemi. (14.10.2014)

Ve srovnání s třicet let starým prvním dílem mě tento film přišel kupodivu chvílemi i zábavnější, částečně i díky mnohem sympatičtější zápletce, jelikož původní předloha je spíše takovou introdukcí do celého soukolí okolo dvojičky Madison & Unger. Neil Simon ale k mé nelibosti v souladu s trendy devadesátých let trochu přitvrdil, občas jakoby z nouze přimíchal různé popkulturní reference (western Hodný, zlý a ošklivý, nebo známý hit Glenna Millera "In the Mood" - proslavený mj. také tím, že si jej nechal Peter Sellers zahrát na pohřbu), občas tak některé momenty tak nezachránilo ani opětovně bezchybné podání Waltera s Jackem, na kterých to zde stojí ještě více, než jsem byl zvyklý. Naproti tomu se mi ale líbila i provázanost s jedničkou (zkratkovitá mluva, alergické příznaky, závěrečná věta), která díky chybné české distribuci méně vynikne - nejen změna názvu, komerční stanice podstatně častěji vysílají právě tento snímek. I díky tomuto nemohu hodnotit hůře než originální story z newyorského bytu a osobně bych doporučoval sledovat snímek podobně jako "Návrat do budoucnosti" - oba díly vidět a zažít v jednom odpoledni. "Raději bychom měli zavolat do půjčovny, aby nám faxem poslali jiné auto." (12.08.2010)

"Jak dlouho jsem spal?" "Nevím, nevěděl jsem, že ti to mám stopnout." Tenhle film se u nás vysílá mnohem častěji než první díl a tak jsem ho díky tomu viděl dřív. Naštěstí Vám to nezabrání v chápání děje, protože jediné, co tu zůstává, je skutečnost, že hrdinové spolu kdysi bydleli a nedopadlo to zrovna nejlépe. A zatímco Podivný pár se téměř celý odehrává v Oscarově bytě, tak dvojka je road-movie a možná trochu víc crazy než jednička. Podíl Alana Silvestriho jako skladatele není tak veliký, průvodní melodie je z prvního filmu a je v Americe profláknutá seriálem vzniklého podle prvního filmu. A je trochu symbolické, že zrovna v těchto rolích se Jack a Walther na plátně sešli naposled. (19.05.2007)

"Slyšel jsi to ?? Co to je ??" - "Při našem štěstí je to rej zabijáckejch včel.." ;) No, je fakt, že dva podobný gerontí pitomce aby jeden pohledal !! ;) Ačkoliv osvědčené komediální duo Jack Lemmon, Walter Matthau skýtalo velký potenciál, režisér Howard Deutsch, který sice výborně ovládá umění situační komiky, většinou mívá docela smůlu na slabé scénáře, a za takový ten z pera Neila Simona, co by problémům stáří však mohl určitě rozumět, bohužel platí, když stojíc na půdorysu roadmovie vlastně dokonale postrádá jakoukoli hlubší myšlenku a omezuje se na nablble, v tom kontrastu s věkem a vizáží hrdinů, bizarní rádoby drsné filmové hlášky.. (11.01.2016)