Tanec na vlnách

Vcelku naprosto obyčejná romantická komedie o vdovci, kterého bratr jeho ženy zláká na výletní plavbu, aniž by mu sdělil jakousi nepodstatnou maličkost, že jejich posláním je zábava přítomných dam a pracovní náplní tance všeho druhu - z čehož také pramení to nejpůvabnější, co tento snímek nabízí. Souhra Lemmona a Matthaua, kterým velmi zdatně sekunduje výborný Brent Spiner dosahuje vrcholu ve všech jejich společných scénách, které by samy o sobě stály minimálně za 80%. Bohužel je tu i dost takových, které se věnují novému románku Matthaua a celý snímek bohužel velmi brzdí, což je velká škoda. (06.09.2003)

Charlie moc dobře jsem viděla jak jste koukal na hrudník mé dcery, to víte v mládí jsem byl kardiolog:-)! Nikdo není dokonalý. Ta ženská má tak nádhernej zadek, že je skoro hřích na něm sedět aj. víceméně humorné hlášky, ale hlavně komické scény (jako ta taneční obou dědků) oblíbeného a nerozlučného dua komiků Lemmona (Herb) a Matthaua (Charlie). Dvou věčně hašteřivých a nabručených penzistů, v této nenáročné romantické komedie s idylického prostředí na luxusním zaoceánském parníku. Po jedna třiceti letech od natočení prvního společného snímku Štístko 66' se jednalo bohužel už o předposlední společný film obou "STAR" americké produkce, tedy podle mého mínění nejhůř zas nedopadl.. (28.09.2007)

Je to dobrá oddechovka na víkendové odpoledne, mám rád ty dva staříky a jejich humor. Tady se zvlášť vyřádil Walter Mathau. Ale musím uznat, že ty tři hvězdičky by mohly stačit. I když musím na druhou stranu také připustit, že rozumím tomu, když někdo dá čtyři. Záleží to na náladě. Někdy se film do ní trefí víc, někdy méně. (28.09.2007)

Genialne duo v nadpriemernom filme, kde sice nemaju tolko prilezitosti ako za mlada predviest svoj davny vysoky standard, ale nastastie niekolko prilezitosti sa predsa len najde a vysledkom je komedia, ktora potesi vsetkych fandov tejto legendarnej dvojice. Hlavne špičkovanie medzi Matthauom a sefom intruktorov (Spinerom) stoji za to. (19.10.2010)

Věčně ukecaný a vychytralý Walter Matthau a k tomu jako protiklad rozvážnější Jack Lemmon. Viděno mnohokrát, ale opět se jim daří. Ne, že bych se válel smíchy, ale je to zábavné, fajn, zajímavé a občas se nějaký fór hodně povede. I v těch jejich letech je tu snad každá scéna přirozená a v pohodě. No a když se objeví šedesátiletá Dyan Cannon, je se i na co dívat (samozřejmě, na asi většně míst, díky šikovnosti plastických chirurgů). (04.08.2014)