Kokain

„…a všichni byli zhulení“ Životní příběh člověka, který začal zásobovat Spojené státy prvotřídním kokainem je pojat trochu jako pocta jeho osobě, což není až tolik překvapující – vždyť vznikl v Hollywoodu (šňup, šňup…). Hlavní role byla prozřetelně svěřena miláčkovi davů, kterého z té změti zrádných bastardů instinktivně vyeliminujete coby toho „hodného“. Nemáte na vybranou. K naštvání, takováhle manipulace s divákem. Ale pravdou je, že po zhlédnutí Kmotra jsem se pro změnu chtěl stát členem Cosa Nostry, čili taky nemohla být řeč o nějakém dobrém vlivu na morálku. George Jung navíc po bizarním závěrečném rendezvous odchází jako poražený (což prosím neberte jako spoiler, ale jako konstatování skutečnosti), ač se slovy, že celý svůj život žil naplno, což by vratší jedince mohlo zviklat, ale dost už – kdo chce udělat kariéru jako drogový baron, ten stejně udělá kariéru jako drogový baron a sebepřesvědčivější film na to bude mít jenom minimální vliv. První minuty Kokainu (okolo kterého se všechno točí) jsou na pohodovou vlnu naladěným retrem, jež v rytmu dobových hitů svižně odsýpá. V druhé polovině se láme do patetického rodinného dramatu o vině a odpuštění, kdy se ukáže, jaká je George nespolehlivá svině, ale stejně mu to odpustíte a po citově vyděračském titulku v samém závěru možná i nějakou tu slzu uroníte. Ted Demme zemřel krátce po dokončení (následkem požití malé dávky kokainu dostal infarkt – jak vidno, osud má smysl pro morbidní humor) a když už nic jiného, zanechal po sobě jednu úhlednou lajnu, jejíž sjíždění skýtá (až na pár hrbolků) solidní zábavu. Tahle dávka by nezabila ani mistra svého oboru („Pro člověka je toxická dávka kokainu 1 až 1,5 gramů, podle toho, kolik váží… já bral 5 gramů denně“), natož méně trénovaného jedince, ona dokonce ani moc neposílí, jak je neškodná, ale vzhledem k její legálnosti nevidím důvod, proč ji alespoň nezkusit. 65% Zajímavé komentáře: Isherwood, Triple H (11.12.2007)

Jak prostě a jednoduše vypadá podle Kokainu "profese" drogového dealera. Stačí mít kamaráda pilota, ukrást letadlo, v Kolumbii vyzvednout pár balíčků kokainu, přistát uprostřed pouště a pak si za odpoledne vydělat pár desítek tisíc dolarů, protože vám každý za trochu "moučkového cukru" utrhá ruce. Pak už vám zbývají jen starosti typu "všechny místnosti jsou narvané bankovkami, kam dáme tyhle tři milióny dolarů?"... Nejsem žádný Deppomil a můj vztah k drogám se určitě nedá označit za vstřícný, ale Kokain se mi prostě líbil. Pochyboval bych o té formulce "podle skutečné události", neb mi řada scén přijde poněkud přitažených za vlasy, ale co, já se bavil... 80% (21.06.2010)

Příběh George Junga by nejlépe vystihl svými slovy Tommy Angelo. "Chtěli jsme mít lepší život, ale nakonec jsme skončili mnohem hůř, než většina lidí. Víte, myslim že důležitý je udržet ve věcech nějakou rovnováhu, nějakou míru, jo rovnováhu, to je lepší…to je to správný slovo, protože ten kdo chce příliš moc, může ztratit úplně všechno a kdo chce zas od života moc málo, nemusí dostat vůbec nic." Herecké výkony ve filmu jsou samozřejmě bravurní, hudba a zpracování také, ale příběh sám o sobě mě příliš nezaujal, přestože je podle skutečného příběhu. (18.05.2013)

Velmi zajímavý životopisný film s opisně fabulovanou dějovou křivkou - od nevinných šedesátých let a všudypřítomné marihuany až po obsazení pozice narkokrále a plošné distribuci kokainu... Úžasně charismatický Johnny Depp opět dokazující, jak skvělý a velký je herec - a díky němu to moře sympatií pro jeho postavu narkomafiána, což je asi z morálního hlediska slušné faux pas. :-) Velké uznání ovšem zaslouží tvůrci za to, že odolali svodům natočit dobově módní stylovou komediální nebo tragikomickou jízdu a dokázali stvořit vážné drama o vzestupu a pádu člověka, který ignoruje etické imperativy a pohybuje se za hranou zákona. Kokain se tak řadí po bok těm nejlepším snímkům žánru vážných dramat z drogové scény: Traffic - nadvláda gangů, Mafiáni / Gangsteři či Americký gangster... (13.06.2007)

Ano, hrál v tom Johnny. Ano bylo to z období, které mám rád a ano, byl to typ filmu který mám rád. Přesto mi to ale nějak nesedlo a přiznávám bez mučení, poslední půlhodinu jsem už vyloženě prozíval. Jestli si někdo myslí, že tohle je něco jako starší brácha Nebeského gaunera, tak se mejlí jak ta jedle. Sice se to časově kryje, ale tady spíše než nervy deroucí kšefty s narkomafií nebo napínavé pašování drog do USA sledujeme rodinné poměry  a vztahy hlavního hrdiny jak se svými rodiči, tak se svými dívkami.  Ono to tak nudné není jak to nudně vypadá napsané, ale přesto jsem od filmu očekával mnohem více akce. A i když chápu, že se tvůrci snažili Johnnyho stylizovat do podoby skutečné postavy podle níž byl film točen, v těch hárech vypadal děsně. A to i s vědomím, že mu jindy delší vlas v jiných rolích slušel. Co musím uznat je práce s jakou si tvůrci vyhráli s reáliemi. Film vlastně mapuje dobu od začátku šedesátek do milénia. Tomu bylo třeba přizpůsobit vše a vy skutečně máte dojem, že jste v té každé konkrétní době. Kdybych si á mohl vybrat, tak bych asi chtěl okusit tu Kalifornii roku 1968... Dům na pobřeží, venku svoboda a pláže plné zhulených a všemu svolných kočiček... V kontrastu s naším rokem 1968 se to jeví jako ráj... Oproti jiným filmům, které svým pojetím téměř glorifikují slavné gangstery a vrahy, tento měl v závěru poselství jasné. Drogy nakonec poserou život. Dokonale a je jedno jestli je prodáváte, nebo berete.  Takže dávám pod podlážku kufru jeden pytel trávy a dva pytle kokainu. * * * (21.07.2022)