Joan of Arc
Jana z Arku
Režie:
Christian DuguayScénář:
Ronald ParkerKamera:
Pierre GillHrají:
Leelee Sobieski, Jacqueline Bisset, Powers Boothe, Neil Patrick Harris, Maury Chaykin, Olympia Dukakis, Jonathan Hyde, Robert Loggia, Shirley MacLaine (více)Obsahy(1)
Slavnou legendu o venkovské dívce, která slyšela boží hlasy a dokázala v rozvrácené Francii 15. století vnuknout slabému králi vůli po znovusjednocení země, sama vzburcovat vyčerpané královo vojsko a postavit se do první bojové linie, o dívce, již vítala celá Francie jako vytouženou Pannu orleánskou, není třeba blíže představovat. Známe ji jistě z mnoha literárních i filmových podob. Film, který natočili kanadští tvůrci na přelomu roku 1998/99 - převážně v českých exteriérech a na Barrandově, za velké účasti českého štábu - je dalším, zcela novým zpracováním této nesmrtelné legendy. Jako představitelku titulní role snad vůbec poprvé zvolili dívku téměř stejného věku - teprve sedmnáctiletou Leelee Sobieskiovou. Přestože je tak mladičká a na pohled nenápadná, má už za sebou několik filmových rolí a je doslova vycházející hvězdou. Její nevinná, ještě dětská tvář (která je prý podle dochovaných portrétů skutečné Johance až nápadně podobná) je doprovázena udivující odvahou (téměř všechny scény, včetně jezdeckých a bojových, točila sama) a hereckou suverenitou, takže chvílemi máte pocit, že sledujete skutečnou, historickou postavu Johanky z Arku.
Pro naše diváky je však zajímavá i skutečnost, že film se za podstatné účasti české produkce natáčel téměř celý u nás, v Čechách. Za čtyři měsíce náročného natáčení (často v krutých mrazech) se početný štáb přesouval mezi Křivoklátem, Pernštejnem, Chebem, Loktem, Landštejnem, Žebrákem a Točníkem. Na Barrandově vyrostly kulisy Johančiny rodné vesnice. V komparsu si zahrály stovky českých statistů, ale i našich zkušených, mezinárodně uznávaných kaskadérů, šermířů a jezdců. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (87)
Skromnější výprava i rozpočet vůči Bessonově Johance, ale desetkát lépe natočené, tady se dalo ději opravdu věřit, nevím čím to je, ale Jovovich u Bessona byla fakt špatná volba ... tady jsem se do Sobieski málem zamiloval ... :-)) ()
Bezesporu nejlepší ztvárnění legendy o Panně orleánské, absolutní špička, nemám co vytknout. Je vidět, že i s menším rozpočtem lze natočit kvalitní film, navíc i historicky věrohodný a poučný. Smekám před panem režisérem, tu konkurenční Bessonovu slátaninu strčil bez problému do kapsy. Je vidět, že peníze a známí herci nejsou vždy všechno. Navíc jsem se začal díky tomuto filmu i víc zajímat o mladou nadanou herečku LeeLee Sobieski. Díky za tento film. Jsem přesvědčen, že kritizovat ho může jen absolutní filmový ignorant. Kosmik 1, absolutní souhlas. Mimochodem v závěru filmu jsem rozpoznal chebský hrad. ()
..tak tohle zpracování je daleko povedenější než to s Milou Jovovich.. ..mnohem věrohodnější, přijatelnější a především prosté přehánění a různých fantazírování.Je zde samozřejmě znát mnohem skromnější rozpočet, ale tady to vlastně ve finále vůbec není na škodu. Rozhodně lze doporučit všem jenž se zajímají o středověkou tematiku, potěší též že značná část filmu se natáčela zde v Česku. ()
Nejlepší zpracování, co jsem viděla. ()
"Anjelský chlieb sa stáva chlebom ľudí..." Táto pieseň (Panis angelicus) v podaní Walesanky Charlotte Church zaznie počas jednej pohnutej bojovej scény a je úplne príznačná pre celý tento film. Čím? Úprimnosťou, to predovšetkým. Nijaké teatrálne či afektované trápnosti, "iba" autentický a čistý príbeh. Legenda, ale nie rozprávka. Skutočná, historická Johanka ("z mäsa a krvi"), Panna, svätica, vlastenka. Naplnené posolstvo. Tvorcovia dokonca dokázali film presvietiť aj odleskom toho, čo bolo dané vidieť a počuť len Panne. Príjemný, decentný závan nadpozemskosti. A teraz: Leelee Sobieski. Čím by bol tento film bez nej? Ktovie. Každopádne, ohromujúci zjav. V čase nakrúcania nemala ešte ani 17, teda vek Panny Orleánskej na vrchole jej pozemskej slávy v roku 1429. Životná rola. Prirodzený pôvab, podmaňujúci úsmev, nebojácna duša. Bola presne tou Johankou, ktorá kedysi uchvátila všetky (nielen) francúzske srdcia. Do kategórie "výnimočné" patria bez debaty aj dialógy - vďaka nim sa mohli až do emotívnej krajnosti rozvíjať vzťahové linky Jana - otec, Jana - Jean de Metz, Jana - kráľ Karol VII., Jana - kapitán La Hire a najmä Jana - biskup Cauchon. Toho stvárnil elektrizujúcim spôsobom Peter O´Toole. Končím slovami, ktoré šepká Johanka už v ohnivom zovretí: "...ďakujem, ďakujem..." Mimoriadne dielo a zaslúžené slzy. ()
Pro mě je příběh Jany z Arku příběhem největší osobnosti v lidských dějinách. Vůbec mě nezajímají názory dementních rádoby historiků hovořících o tom, že byla šílená, že měla na mozku nádor a díky němu měla ona zjevení. Důvod totiž vůbec není důležitý - důležitý je odkaz této úžasné ženy. Většina válek byla vždy vedena pouze božím jménem za účelem dobývání. Ona se vydala válčit za účelem osvobození a sjednocení svého lidu. A doplatila opět na církev a víru, v jejímž jménu bojovala. Tento film je až na pár věcí nádhernou 3 hodinovou podívanou nutící nejen k zamyšlení. Je hrozné si uvědomit, že se vlastně spousta věcí do dnešní doby bohužel vůbec nezměnila. Mám pocit, že by bylo dobré spojit tento film s filmem Luca Bessona a zvolit jakýsi průměr i z důvodu historické věrohodnosti. V každém případě tento televizní film je mi bližší i díky skvostnému výkonu hlavní představitelky. Jen je pro mě s podivem jedna skutečnost, která s filmem nesouvisí - že Jana z Arku byla kanonizována až po 500 letech. Inu církev je církev a nerada přiznává historické a neomluvitelná zvěrstva páchaná ve jménu BOHA. ()
Tak tohle je spíše placeno z Vatinkánu a naprostá hloupost-holt se to lidem líbí víc.Pravda-herecké nasazení je daleko větší,než u Bessona,ale jinak jde děj úplně mimo.Udělat z Jean d´Arc Boží stvůru je docela odvážné,ale naprosto mimo.Na místě Vatikánu se stydím buď za Husa nebo za Jean.I když je oba svatořečili,tak by měli trpět na těle i na duchu-jak řekla Jean d´Arc ()