Bílá Zombie

Páni. To je vám taková sračka (a že o tom je fšude nabláboleno tuny chvály) že jsem to měl 100chutí ihned vypnout. Démonický Béla Lugosi tu zde v podstatě předvádí svého Draculu, akorát v jiných kulisách. To si toho fakt nikdo nevšiml???? Smutné+trapné. Též dává smysl, že takový nabubřelec, jakým je bezesporu Rob Zombie, který se prý pojmenoval po tomto ´´filmu´´. (19.06.2017)

Jakýkoli film s Belou Lugosim nemůže zklamat, já alespoň žádnej špatnej neviděl, a tak ani White Zombie není výjimkou. Lugosi je tu opět draculovsky efektně uhrančivej, s podmanivou měkkou výslovností a aristokratickým vystupováním, nakonec je to film, kam přesně pasuje, a proto není divu, že každá scéna s ním je lahůdková. Problém je, že tento snímek funguje tak nějak obráceně - první polovina je skvělá a atmosférická, po celém Haiti duní vúdú bubny, napětí graduje, návštěva v Belově mlýně je dramatická a znepokojivá - ale od chvíle, kdy Neil začíná pátrat po ztracené Madeleine, se to jenom zhoršuje. O velmi jednoduchém finále ani nemluvím. I tak jde o vynikající kousek, který by měl vidět každý milovník starých hororů, ale kdyby se udržela nastavená laťka první části, mohlo jít o dokonale vybroušený diamant. (22.07.2013)

Toto je doposiaľ najstarší snímok, čo som videl, ktorý sa zaoberá témou živých mŕtvych. Tí sa tu ešte nekontrolovateľne nesápu po ľuďoch s úmyslom zožrať ich mozgy, ako je súčastný divák zvyknutý. Ide o voodoo zombie, ktoré oddane slúžia svojmu pánovi. Toho si zahral sám veľký Bela Lugosi. Mám rád podobné archaické horrory a tento kúsok určite patrí medzi tie lepšie. Takže od teraz si budem "White Zombie" pamätať nie len ako hudobnú skupiny frontmana Roba Zombie (dnes už tiež tvorivého režiséra), ale aj ako dosť dobrý starý film. *** (26.09.2008)

Pouhá kapička, monsieur Beaumonte. Do sklenky vína, nebo snad na květinu? Zapomeňte na zahnívající nemrtvé, se kterými přišel Romero. Tohle jsou zombie přímo od zdroje z Haiti. Zombie jsou ale jen okrajový jev, který s náboženstvím voodoo nemá nic společného, a propichování panenek sloužilo pro označování akupresurních bodů v léčitelství. Zombie nepřiváděli na svět kněží ale černokněžnící a film se tohoto faktu drží. O voodoo v něm není ani zmínka. Panenky si ale tvůrci upravili k obrazu svému. Označení nemrtvých, tak jak je známe teď, je přejaté odtud kvůli jisté shodě v chování. ● Bílá Zombie připomíná spíš němý film. Pojetí je velmi expresionistické, ve fimu se moc nemluví, herci přehrávají a film má bohatý hudební doprovod. Je to takový hybrid z raného období mluveného filmu, který stojí především na úžasné atmosféře, vizuálu a ďábelském Belovi, který vyřezával ze svíček voodoo panenky a oběti dostával pomocí drog do katatonického stavu blízkého smrti, aby je po pohřbení mohl „oživit“ a zotročit. Docela ale zamrzí, že celkově velmi dobrý pocit zabije odfláknutej konec. ● Mezi nejlepší voodoo počiny považuji videoklip Voodoo People od Prodigi. Než však odhalíme pravdu, můžeme odhalit takové hříchy, za které by se styděl i sám ďábel. (25.05.2009)

Mladí snoubenci Neil Parker a Madeline Shortová přijíždějí na pozvání do Západní Indie, přesněji na Haiti, za majitelem plantáží, Charlesem Beamontem, který jim slíbil uspořádání svatby. Jeho pohnutky jsou však daleko temnější, jelikož se sám, při náhodném setkání, do Madeline zamiloval. Již úvodní scéna nenechá diváka na pochybách, že mladý pár na ostrově štěstí nečeká. Jejich kočár musí zastavit, jelikož na cestě probíhá pohřeb. Proč? Domorodci se bojí lupičů mrtvol, a tak pohřbívají své blízké na veřejných místech, kde je uloupení těla obtížnější. Hned poté se setkají s tajemným mužem Murderem Legendrem (Bela Lugosi), kterému padne Madeleine rovněž do oka. Legendre vlastní mlýn na cukrovou třtinu, kde pro něj pracuje armáda nemrtvých, a majestátní hrad na skále u moře. Přesvědčí Beamonta, aby ho nechal z Madeleine udělat pomocí voodoo zombie, a tak s ní mohl zůstat navždy, jelikož ona je zamilována jen do Neila. Legendre má ovšem vlastní děsivý plán. Působivá černobílá kamera snímá temné exteriéry hřbitova a krajiny, ale i výtvarně nádherné gotické interiéry hradu. Zajímavou scénou je moment, kdy se zoufalý Neil opíjí a truchlí nad ztrátou manželky a hosté s tanečníky v restauraci jsou jen stíny. Zombie zde ještě nejsou krvelačnými zrůdami, ale výhodnou pracovní silou, co připomíná otrokářství. Jejich bezcennost ukazuje scéna pádu jednoho z nich do mlýna. Samotný příběh připomíná Tajemný hrad v Karpatech (J. Verne), ovšem zde se divák dočká šťastného konce. Na maskách a líčení se podílel Jack Pierce (Dracula 1931, Frankenstein 1931, Mumie 1932, Werevowolf of London 1935 aj). Démonický Lugosi se snaží ovládat všechny na plátně i diváky před ním svým uhrančivým pohledem. Klasický snímek dnes osloví především žánrové fanoušky, vyzdvihnout je ale třeba kromě příběhu i novátorskou kameru. (03.12.2018)