Ted

Po úspěšných animovaných seriálech Griffinovi, Americký táta a Cleverand Show se Seth MacFarlane v roce 2012 vydal do celovečerních a hraných vod s filmem Méďa. Svěží koncept plný nejen várky zábavných momentů, ale také správných emocí na správném místě, který se právem stal megahitem, který v roce 2012 utržil v kinech 549,4 milionů dolarů. Méďa 2 o 3 roky trpěl z faktu, že koncept již nebyl tak svěží a byl do jisté míry slabším odvarem, kdy se to celé podepsalo i na tržbách (215,9 milionů dolarů). Realizace Méďi 3 poté do budoucna rozhodně není vyloučená, sprostý, chlastající a fetující plyšový méďa Ted se ovšem vrací v novém seriálu, který se odehrává dvě dekády před hlavními událostmi prvního filmu. Seth MacFarlane byl opět na palubě jako režisér, scenárista i hlas Teda, zdánlivě se tedy nic zásadního pokazit nemohlo. A také nepokazilo.   Píše se rok 1993, John Bennett ještě nemá tvář Marka Wahlberga, ale Maxe Burkholdera (v průběhu je těžké uvěřit tomu, že právě z něho by měl vyrůst Mark Wahlberg) a na střední školu s ním začíná chodit jeho plyšák. Dojde tak na šikanu, první porno, mejdany, sexuální výchovu i pokusy o první zásun. Koncept je poté výrazný odvar z kouzla původního filmu a nikdy se vyloženě nedotkne jeho nejsilnějších a nejzábavnějších momentů, přesto výsledek zvládne tak nějak uspokojit někoho, kdo si nejednou na Teda po letech zavzpomínal a vlastně mu i chyběl.   Seth MacFarlane sází na svůj osvědčený styl humoru ze svých animovaných seriálů, především Griffinovi. Vtipy se tak opět pohybují někde mezi naprostou zábavností a hranicemi trapnosti. Nějaký humor tudíž boduje, nějaký jde zcela mimo mísu. Seriálový Méďa má skrze to blíže k druhému filmu nežli tomu prvnímu, nechybí pochopitelně popkulturní narážky i odkazování k událostem, které by kdejaký komediant do popředí netahal (O. J. Simpson). Přeci jen to ovšem má svoje kouzlo, především mnoha momentů z 3. epizody o prvním pornu či epizoda, kde se objeví homosexuální náklaďák. Znalce tvorby Setha MacFarlanea seriálový Méďa jednoduše nepřekvapí.   Všech 7 epizod v podstatě vyvolává ten správný sitcomový nádech, který za pochodu zvládne evokovat i třeba Malého Sheldona nebo Zlatá sedmdesátá. Je tak trochu přisprostlejší a drzejší. Seth MacFarlane je opět zábavný v hlasové roli Teda, ústřední živé obsazení je poté velmi fajn, kdy sice Max Burkholder těžce evokuje budoucího Marka Wahlberga, přesto je jeho chemie s digitálním plyšákem (televizní limity jsou v některých momentech bohužel na CGI výrazně vidět) sympatická, stejně tak je zábavná postava Johnovi sestřenice Blaire v podání Giorgie Whigham, kdy především ústřední moment v 1. epizodě dodává její postavě něco více nežli status postavy, která musí dva ústřední hrdiny jen tak trochu dusit.   Seriálový Méďa postupně odhaluje, že mu nedělá řešit krapet vážnější motivy jako jsou manželská krize, absence otcovství v životě nebo dominance v postu hlavy rodiny. U postav přitom dochází také k nějakému vývoji, kdy tak na rozdíl od Griffinových mají vývoje událostí skutečně nějaký zásadní vliv a přidává to tak na vážnosti daných momentů. Celé je to pořád tak trochu hloupé a nevyspělé, přesto zábavné a někdy i vyloženě dojemné.   Už druhý Méďa ukázal, že je možná kouzlo po prvním filmu nevyhnutelně tak trochu ztracené a seriálový Méďa tak vlastně vzniknout nemusel. Rozhodně jeho existence ovšem není ostudná. Některé epizody jsou možná krapet zbytečně dlouhé a humor Setha MacFarlanea je v nich možná na hraně více než kdykoliv jindy, výsledné dojmy ze seriálu ovšem ukazují, že si seriálový Méďa navzdory všemu svou existenci obhájit dokázal. A vlastně by ani neurazil, kdyby se dočkal nějakého toho prodloužení.... (15.01.2024) (méně) (více)