Vyhlídka na vraždu

JB14: Žive si představuju, jak se režisér Glen zařval do ampliónu "Rogere, na plac!" a Moore odhodil hůl, přezul bačkory a ze skleničky si vzal zubní protézu. Ale i přes jeho stařecký vzhled mu věřím, že dokáže sbalit mlaďounkou Tanyu Robertsovou, udělat ometu, exnout martiny.....no ikdyž s těma akčníma scénama je to trošičku horší. Ale co. Zase tu hraje divná Grace Jones a John Barry složil výbornej soundtrack (25.09.2006)

Ano, byla to vyhlídka na vraždu, ale na vraždu páně scenáristy. Ač jistě dělal, co mohl a do tohoto špionážního guláše neustále přimíchával další a další ingredience, neumíchal z toho nic moc poživatelného. Co chvíli vybublá na povrch zapáchající kousek starého masa (Moneypenny), cosi šlachovitého (May Day), cosi neoškubaného (Ms. Sutton), vejce (Bond) a nějaký ten košťál (Zorin). Nabyl jsem dojmu, že tohle už asi nikoho nebavilo natáčet. Taková poslední křeč. Žádné nové nápady (lyžovačka, honičky, divoká stvoření). Jedinou inovaci, kterou jsem postřehl, bylo, že si Bond jako správný agent se špatnou pamětí dělal zápisky z nějakého odposlechu. Napsal asi čtyři slova. Bond je zde prostě omezený... Spíše je zde jako nějaký upjatý detektiv ze staré školy, takový anglický pan Monk, než nějaký super agent britské tajné služby. Do kladného hodnocení bych zahrnul především Grace Jones, která dokázala na sebe poměrně snadno strhnout veškerou pozornost. Ani Walken nebyl špatný. Byl to úctyhodný protivník, ale protože pokaždé odmítal asistovat u Bondova zabití, vždy mu Bond upláchl a z velkého záporáka stal se v průběhu filmu pěkný pitomec. Jakoby se držel tradičního hesla: Chci zničit svět, ale rozhodně kašlu na to, co udělá nějaký můj imbecilní poskok s nejlepším agentem světa, kterého jsem konečně po mnoha peripetiích zajal. Osmdesát procent filmu nuda jako v Turínském koni, ale ke konci je to už tak napínavé, že mi samou nervozitou začaly padat na zem tortily . (17.11.2012)

Moore by klidně zvládnul ještě jeden díl, ale tohle bylo důstojné opuštění agenta 007. Pořád skvělé akční scény, humorný nadhled, tentokrát i o třídu lepší záporák s tváří Walkena a všechno ve svižné jízdě. V poslední třetině bohužel přejde film na vážnější notu, kterou se úplně nedaří skloubit se zbytkem. 70% (30.03.2015)

007__č.15__Poslední mooreovka. Žádná labutí píseň téměř šedesátiletého Moorea, naopak se dost povedla. Až na nějakých deset, patnáct minut nemá vyloženě slabé místo. Je tu skvělé lyžařské intro, nahánění zabijáka s působivým skokem z Eiffelovky, slušná auto honička s hasičským vozem s uvolněným žebříkem (při ní jsem si vzpomněl na "trojku" Terminátora) a závěrečná scéna se vzducholodí. Walkenův Zorin je psychopat par excellence a za jeho nápad zatopit Sillicon Valley by se nemusel stydět žádný bondovský záporák. Nakonec si z nostalgie říkám, možná jsem byl na toho Moorea až moc příkrý. Jeho smysl pro humor a nadhled bude bondovkám docela chybět. PS: song od Duran Duran je pro mně spolehlivě nejhorším bondovským songem celé série. (02.10.2005)

Opakuje se zde podobný vývoj, jako v případě Moonrakera a Jen po tvé oči, což znamená, že po atrakcemi nabitém předchozím dílu (Chobotnička) se tvůrci zklidní, udělají z hlavní postavy normálního člověka a dají Bondovi k ruce příběh, který má hlavu i patu a k tomu charismatického protivníka. Roger Moore je překvapivě energický, zbavil se předchozích cirkusáckých manýrů a se ctí tak završil více než desetiletí svého působení v sérii, což je něco, v co jsem po předchozím tragickém akčním guláši ani nedoufal. (14.01.2012)