Yeonae soseol

Vitriol do očí všech cyniků, kteří nevěří v lásku na první pohled, v přátelství mezi mužem a ženou, v idylické soužití tří lidí různých zájmů. Ač Lover’s Concerto ukazuje rovněž všelijaká úskalí těchto pomyslných „mýtů“, jeho konec vyznívá do pozitivna. Brečet přesto budete. Zaručeně. Pravdou zůstává, že mě toto jihokorejské slzavé údolí nezanechalo v natolik vláčném stavu jako jiné tamější snímky. Dílem vinou zdlouhavějšího nabíhání hlavního romantického motoru, dílem lehkou zmateností, co se postav a jejich vzájemných vztahů týče. Bez ostychu si toto dovolím vyčíst režisérovi, jehož následující film, Almost Love, rovněž nevynikal sevřeností. Minimálně tři časové roviny a množství nedůležitých vedlejších postav zavání přehnanými ambicemi. Je toho příliš a jen máloco plní svou funkci, když už to napíšu takhle bezcitně. Naopak právě srdce a jeho rozechvělost během posledních minut tlačí hodnocení silně nahoru. Nenechám se ovládnout city a této veskrze průměrné romanci, nepříliš zajímavé ani zábavné, čtyři hvězdičky nedám. Jsem svině, co se dá dělat, ale když koncert zamilovaných, pak raději Lásku nebeskou. 70% Zajímavé komentáře: Adrian, MartinNDL, tragos (21.10.2008)

Pořád tu překlikávám mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami a nakonec nechávám těch pět. Tenhle příběh si to zaslouží. I kdyby jenom za to, že v posledních dvaceti minutách mi se mi na těle usadily zimomriavky a nechtěly ty mrchy ani za nic pryč. Tak krásný a něžný "milostný trojúhelník" jsem ještě neviděla. A i když jsem si myslela, jak to má zase předvídatelný děj, tak jsem se hrubě zmýlila. Předvídatelný byl, ale jenom do určitého okamžiku... Krátce a jednoduše - zase mě ti Korejci dostali. (15.04.2012)

Nádherně se krystalizující příběh s prolínámím časových rovin, který je ověnčen navíc těžkým nádechem něčeho zvláštního, co z tohoto příběhu platonické lásky udělá něco víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Celou dobu víte, že tenhle příběh nemůže dopadout dobře, protože něco visí ve vzduchu, ale i přesto, že hlavní pointu odtušíte, zbytek příběhu s ní spojený vás stejně pošle do kolen. Je to kýč jak bič, ale právě díky takovým kýčům jako je tento, se snaží ostatní tvořit kýče další a další. On totiž i kýč může být uměním. Čtyři hvězdičky dávám jen a jen proto, že silný příběh ústřední trojice je nepochopitelně prokládán příběhem druhým (knihkupec a zřejmě sestra hlavního hrdiny). Nejvýraznější je to právě ve velkém finále, po kterém jsem seděl jako přimražený a těšil se na titulky, během kterých zůstanu mlčky sedět a budu přemýšlet nad smyslem každého mavnutí motýlích křídel a života vůbec, ale místo toho jsem byl probrán "dokončením" tohoto příběhu, který ze mě ten neobyčejně zvláštní pocit smyl. Škoda. [červen 2006] (13.06.2006)

Jeden z korejských kousků, který skvěle předvádí, v čem je tato filmografie naprosto odlišná od evropsko-americké tvorby stejného žánru. Skvělý humor, romantika, drama, dojemnost, výborně natočeno a zahráno, brilantní v detailech, krásná hudba i prostředí. Z hlavy asi nikdy nedostanu momenty když Ye-jin na oslavě zpívá tu písničku, to jsou prostě srdcovky a nejen tento kousek mohu sledovat pořád a pořád. Na kouzelnosti celého snímku má pochopitelně lví podíl celá hlavní trojice, nedokáži si tohle dílo představit bez nikoho z nich, zejména zde křehounká Son Ye-jin je úžasná a nejen díky ní je to nádherná romantická podívaná takového nevinného rázu dospívajících, a o to kouzelnější než jakýkoli dospělácký snímek. Je naprosto nepodstatné, že jsem to viděl již asi 5x, stejně mne to dokáže opět rozesmát, dojmout a rozbrečet - nejen protože to je nádherný film, ale i protože úchvatná Lee Eun-joo již není mezi námi... (23.02.2015)

Myslíte, že výrazy "jedinečné" a "deja vu" nelze zkombinovat? Korejské romantické filmy jsou všechny prakticky totožné, když tedy budeme hovořit povrchně. Mají podobný děj, podobné scény, podobnou hudbu, podobné herce, podobné pointy. Ale v každém z nich je něco, co z něj dělá jedinečný fenomén, je tam to něco nepopsatelné, nevyjádřitelné, neuchopitelné. Každý má vlastní duši a vlastní srdce. Objevíte v nich tolik poetiky, tolik lásky, že kdyby Shakespeare měl tu možnost Lover's Concerto (nebo jiný korejský velkofilm) vidět, roztrhal by plný závisti sonety a uznal, že o lásce nic neví. Lover´s Concerto mě co do emocí totálně odrovnalo, opět jsem oněměl, opět jsem si musel neustále utírat slzy. Všichni tři herci jsou bezvadní, velice sympatičtí a prožíváte s nimi každou situaci. O to víc pak člověka zasáhne zpráva, že ta krásná a úžasná herečka Eun-ju Lee je mrtvá. (01.06.2006)