Bob le flambeur
Bob hazardér
Bob the Gambler
Bob le flambeur
Bob le flambeur
Režie:
Jean-Pierre MelvilleScénář:
Jean-Pierre MelvilleKamera:
Henri DecaëHudba:
Eddie BarclayHrají:
Roger Duchesne, Isabelle Corey, Daniel Cauchy, Guy Decomble, Howard Vernon, Simone Paris, Gérard Buhr, Claude Cerval, René Havard, Roland Charbaux (více)Obsahy(2)
Nade všechno miloval hru. Elegán Bob je legendou Montmartru. Jeho největší vášní je hazard. Při hře dokáže na všechno kolem sebe zapomenout. Toulá se po kavárnách a nočních klubech na Montmartru a kolem Pigalle, vždy pečlivě upraven. Všichni ho respektují, včetně policejního komisaře. Má chráněnce, Paola, který je synem jeho přátel. Ale Paolo je příliš mladý a lehkomyslný, než aby udržel tajemství poslední velké „rány", po níž toho Bob hazardér definitivně nechá. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (39)
Dědeček všech heist movie natočený nenapodobitelně Jean-Pierre Melvillem. Když si zvyknete na pomalejší černobílý styl, tak si naplno užijete úžasnou atmosféru noční Paříže padesátých let korunovanou závěrečným podnikem, která dopadne jinak, než si při slovu "jinak" teďka představíte :). Potěšilo mě to, Bob je neskutečnej štramák, kterej toho moc nenamluví a ve svým baloňáku suše proplouvá příběhem, kterej inspiroval nejenom Dannyho Parťáky. Zkuste to. Jak už sem psal, musíte se naladit a musí být nálada, ale ten film dokáže odměnit. 8/10 ()
Filmy z prostředí podsvětí, hazardu a různých gangů jsem až na výjimky nikdy nevyhledával ani neobliboval, nicméně pozdější snímky právě z dílny Jeana-Pierra Melvilla jako Druhý dech nebo Osudový kruh pro mě ty jedinečné výjimky představují. O to víc mě zklamalo, že tentokrát se mi ani u Melvilla v tomto směru vůbec nezadařilo. Bob hazardér je pro mě svým způsobem velmi netradiční kousek nejen od Melvilla, ale i spomezi filmů téhle staré francouzské školy vůbec. Nemá pro mě napínavý děj, chybí mu i jakékoliv hlubší poselství či zajímavý přesah, vizuál tu působí až na pár záběrů v kulisách kostkovaně malovaných černobílých zdí naprosto průměrně a bez kouzla, stejně jako samotná fádní atmosféra a herci neznámých tváří nejenže ve většině případů postrádají charisma, ale ještě i navrch hrají nezáživně (a nejvíc to platí o hlavním představiteli Boba). Všechno ostatní za mě podrobněji napsal ve svém zasvěceném komentáři už Pierre a vlastně nemám, co bych dodával. Melville natočil podle svých milovaných amerických vzorů film, který na mě působil daleko nudněji a vyčpěleji, než většina těch dobových amerických filmů noir s Bogartem a spol. [40%] ()
Jeden z tých filmov, ktoré glorifikujú zločinnosť. Teda aspoň v rámci medzí. Pohľad na ( väčšinou nočný ) život zlodejíčkov, hazardérov a kupliarov zalieza pod kožu a nejeden divák si musí v duchu povedať, aké by to bolo celé dni sa len tak flákať, pohárik tu, taneček tam, plné vrecká a stále obklopený mladými ( a chtivými ) čučoriedkami. Profesionálne natočený snímok, ktorý strhne. ()
Začátek byl tragicky pomalý, pomalý dokonce i na Melvilla, který se teprve propracovával ke svému perfekcionismu a svým dlouhým záběrům. Ale už zde prokázal svůj vztah ke starým dobrým časům, kdy slovo znamenalo více než život. A měrou vrchovatou mu k navození dokonalé atmosféry pomohla skvělá a zajímavá hudba. ()
Niekedy pozriem film len preto, že sa nachádza v knižke 1000 a jeden film, ktoré musíte videť prv ako zomriete. Nuž a všimol som si, že spústa kinematografických diel z citovanej knihy je len všedným, často konvenčným, ale v každom prípade len priemerným zážitkom. Na druhej strane, v knihe samotnej sa nachádza aj veľa experimentov a nevšedných filmov. Čím bližšie však autori postupujú k súčasnosti tak lovia v Oscarových vodách, prípadne sa akoby nepriamo zamerali na komerčné efekty titulov vybraných do publikácie. Bob hazardér síce k úplne najnovším titulom nepatrí, je to však čistý priemer, kedy po zaujímavom začiatku nasleduje veľmi únavná lupičská historka s rozvoľneným dejom. Pretože to čo vo väčšine amerických noiroviek slúži zdôrazneniu atmosféry ponurého príbehu - vykreslenie prostredia a postáv, nálada mesta, dlhé odmlky, odbočky a podobne - je u Boba hazardéra len prísadou riediacou už tak dosť plytký príbeh. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (11)
- V snímke je mesto Paríž reprezentované len jednou jeho časťou s názvom Montmartre. Aj keď sa hlavná postava nachádza na opačnom konci Paríža sediac v aute, v pozadí je vidieť baziliku Sacré Coeur, aby nám tvorcovia pripomenuli, že pre ňu je dôležitý iba Montmartre. Je to snímané z miesta, kde je v realite nemožné takto zachytiť známu baziliku. Bolo to vytvorené montážou viacerých lokácií a dá sa povedať, že film mýtizuje Montmartre podobne ako mýtizuje hlavnú postavu. (Biopler)
- Úvodné panoramatické zábery na známe parížské objekty ako Sacré Coeur či Moulin Rouge sú odkazom k Beckerovmu filmu Nesiahajte na prachy (1954). V tejto snímke je však kamera severnejšie, pred bazilikou Sacré Coeur a otočená je smerom na juh. Odlišný prístup k zobrazeniu mesta v úvode je rozvedený ďalej v tom ako sa oba príbehy vyvíjajú ďalej. Vo filme Nesiahajte na prachy nasleduje po panoráme strih na interiér reštaurácie, ktorý je vyhotovený v štúdiu, z ktorého sa potom vyjde na reálnu ulicu. Tým Becker nastolil vzorec striedania interiérov a ulíc. V tomto diele Melville po panoramatickom zábere na Sacré Coeur premostí záberom na lanovku smerujúcu dole na Pigalle, a po kartografickej lokalizácii miesta vďaka záberu na stanicu metra Pigalle nasleduje séria typických nápisov, názvov pigallských kabaretov – “Les Naturistes”, “Eve”, “Aux Pierrots”, “Narcisse”, “Le Grand Jeu”, “Le Tabarin”, “Le Can Can. (Biopler)
- Keď Bob privedie mladú ženu do svojho bytu, upozorňuje ju i diváka na číslo domu 36. Je to odkaz na Clouzotov film Nábřeží zlatníků (1947) (nábrežie zlatníkov, policajné riaditeľstvo). (Biopler)
Reklama