Karate tiger 7: Nejlepší z nejlepších 3 - Není cesty zpět

Není už Roberts, je jen Rhee, který když už nic, se umí alespoň nějak pohybovat. Ale stále se jedná o totálně nudné céčko bez logiky. Všichni se chovají jak imbecilové, akce tu skoro není, fighty s pěstmi už vůbec ne a po skončení Vás tahle kravina o rasimu Vás bude jen štvát, že jste u ní strávili 90 minut svého času. (23.05.2019)

Hrůza jak začala od tohoto dílů pokračovat série. Jednička a dvojka - to jsou naprosto perfektní filmy, ale tohle prostě nejde. Už jen tím, že zde hraje pouze Phillip Rhee. Eric Roberts opravdu chyběl. Hudba nic extra, příběh celkem zajímavej, dlouho na začátku asi 20 minut zde nehraje Rhee, pak se objeví a celkem se film vleče. Akční scény nejsou tak zajímavé. Konec už je trošku lepší, nápaditější. Pro mě hodnotím jen tak na 38% = ** (19.10.2012)

Hle, jak jednoduché je v USA natočil film. Na tsunami vyvolané zvýšenou nabídkou po mlátičkových béčkách, Seagalovým Patriotismem a Walkerovým rangerstvím se Phillip Rhee ujal režie (na co něco takovýho studovat) svého akčního spektáklu, ve kterém odsoudil ty špatné chlapce s holými lebkami a zálibou v armádních výprodejích, vyburcoval a přesvědčil všechny rednecky vůkol. K tomu mu dopomáhej Bůh! Amen. (19.01.2014)

V malom, južanskom zapadákove s početnou komunitou černochov, sa sformovala organizovaná skupina bielych neonacistov. Rozhodli sa, že tam zjednajú poriadok. V mene arijskej rasy a ku-klux-klanu začali terorizovať mesto. Miestny šerif si s nimi nevie dať rady. Na pomoc mu príde jeho ázijský šokmooký švagor Tommy Lee. Titul s komplikovaným distribučným názvom "Karate Tiger 7: Najlepší z najlepších 3: Niet návratu" je najslabšou časťou tejto akčnej série. * (21.09.2016)

Třeba, že námět o boji proti rasismu je stokrát obehranou písničkou, musí se do lidí hustit pořád, protože si lidi nedají a nedají říct. Phllip Rhee si ale měl najmout dobrého scénáristu, který mu námět obalí zajímavým hávem. Jako režisér akčních sekvenci by se autor neztratil ani dnes, selhává ale při pokusech vyvolat emoce. Prvoplánově totiž stavý na slizkém výrazu Marka Rolstona, toho času známého jako Buggse z Shawshanku. Ermey se nestihl moc ohřát a do děje nijak nezasáhl. Rozhodně snímek nezatracuju, dostává se mi zde prvotřídní béčkové zábavy, ale nepředpokládám, že to byl autorský záměr. Ona potřeba něco sdělit zde totiž moc nekoresponduje se sdělovací formou. Rozhodně se z toho dalo vyždímat mnohem víc. (02.01.2012)