Reklama

Reklama

Smutná komédia Charlieho Chaplina.
Tulák Charlie sa zamiluje do slepého dievčaťa, ktoré predáva kvety. Vďaka tomu, že náhodou zachránil život opitému milionárovi, získa nejaké peniaze, ktorými chce dievčaťu pomôcť. Padne však na neho podozrenie, že peniaze ukradol... (STV)

Videa (1)

Trailer

Recenze (172)

Falko 

všechny recenze uživatele

Straasne dlho som nevidel ziadny film od Chaplina, naposledy pred par tyzdnami jedine zivotopisny film o nom z roku 1992 s Robertom Downeyom Jr. Svetla velkomesta nielenze patria ku skvelym komediam, ale Chaplin chcel tymto scenarom zobrazit aj spravanie sa ludi voci sebe. Sam ho obdivujem, ze je pod filmom podpisany nielen ako producent, ale aj pod hudbou, ktora bola skvela a sadla do vsetkych scen. Urcite si rad pozriem aj DIKTATORA (1940) alebo KID (1921) a mnohe dalsie. Boxerske sceny, vecierky s milionarom a mnohe dalsie nemali chybu, nemam tomuto filmu co vytknut. Proste super... 03.12.2009 ______ Charles Chaplin - (Tulák) +++ Virginia Cherrill - (Slepé dievča) +++ Florence Lee - (Stará mama slepého dievčaťa) +++ Harry Myers - (Milionár) +++ Al Ernest Garcia - (Milionárov sluha) +++ Hank Mann - (Profesionálny boxer) +++ T.S. Alexander - (Doktor) +++ Produkcia a hudba: Charles Chaplin +++ ()

Morloth 

všechny recenze uživatele

Snímek má dvě naprosto jedinečné části. Úvod, který u mne nejen vyvolal salvy smíchu, ale zároveň mi přišel jako vynikající satira, jež se odehraje na prostoru několika málo minut. Chaplin v jediné scéně zesměšní nabubřelost, podlézavost, přehnaný patriotismus atd. Druhou jedinečnou částí je závěr. Pozdější Chaplin je sice dojič citů a slziček, ale Světla velkoměsta končí fantasticky, neboť závěrečné scéně schází doslovnost. Divák je vržen do velmi patetické situace, která navíc zavání klišé, ovšem ve chvíli, kdy má dojít k rozuzlení je film utnut. A zklamané očekávání vykoná své. Že by se zde inspiroval Aronofsky se svým Wrestlerem? :) ()

Reklama

Laxik 

všechny recenze uživatele

Mnoho starých grotesek má jakési nezaměnitelné kouzlo. Světla velkoměsta mezi ně bohužel nepatří. Je to sice vtipné, ale z dnešního pohledu je film neuvěřitelně naivní a celé je to napěchované zbytečnou výplní. Mít film 40 minut a rozesmívat od začátku do konce, těžko bychom mohli protestovat, ale hodina dvacet je silně předimenzovaná stopáž. ()

ledzepfan 

všechny recenze uživatele

Geniální... Chaplin prostě uměl stejně dobře podat vtip/gag zaobalený do mistrovské choreografie (rovnající se hongkongským kungfu filmům ze sedmdesátých let), jako zabrnkat na hlubší humanistickou strunu. Finální scéna ve které dívka pozná svého hrdinu je tak přirozeně silná, že se vedle toho drtivá většina dnešních romantických dramat a komedií vůbec nechytá... Tohle nezestárne! ()

Tsuki 

všechny recenze uživatele

V jádru docela prostý příběh o lásce mezi Tulákem a slepou dívkou, ale v Chaplinově podání samozřejmě jako vždy prodchnutý množstvím povedených gagů. Některé byly obzvlášť nápadité a mistrně vyvedené. Třeba první scénka v baru při tancovačce a podávání špaget. A už vůbec ten nápad vytvořit postavu alkoholického boháče, který si pamatuje svého největšího "kámoše" Tuláka jen v opilosti, ale za střízliva ho nezná... Když se zamyslíme nad tím, jak náročné v té době muselo být natáčení podobných grotesek (aby všechno vyšlo co nejpřesněji a bylo navíc i beze slov zřejmé, jaké mají postavy záměry...), tak musíme před Chaplinovým umem smeknout klobouk. A to právě i přesto, že z dnešního pohledu nám některé věci třeba přijdou nedokonalé. Tenhle film ale rozhodně v rámci podobných filmů nasadil laťku hodně vysoko. ~(4,1)~ ()

Galerie (57)

Zajímavosti (31)

  • Na začátku filmu při oficiálním odhalování sochy je slyšet představitele města a ženu, jak mluví nesrozumitelným žvatláním, jakoby to bylo uděláno pomocí kusu rákosu. Ale tyto zvuky měl na svědomí Charlie Chaplin, což bylo vůbec poprvé, kdy byl ve filmu slyšen jeho hlas. (JayZak)
  • Film byl nesmírně drahý – přes 1,5 milionu amerických dolarů – hlavně proto, že Charles Chaplin držel obsazení filmu a pracovní posádku v pohotovostním režimu po dobu 22 měsíců, i když ve skutečnosti natáčel pouze 180 dní (od 31. prosince 1927 do 22. ledna 1931). (sator)

Reklama

Reklama