Světla velkoměsta

Chaplin je jedním z nejvýraznějších umělců, jaké svět kdy poznal a za to mu nepochybně patří obrovský dík. Na jedno podívání jsou jeho filmy fajn, ale neumím si vysvětlit, co jich tolik dělá v žebříčku. Zaprvé jsou si strašně podobné a zadruhé to opakovaně zdaleka není tak dobré. Kvalita ano, ale dočasná. 70% (12.07.2017)

Svetlá veľkomesta sú namilší Chaplinov film. Netradičná romantika, ktorá by dnes obtiažnejšie prešla (fyzicky handikepované dievča) od námetu po realizáciu. Niekoľko veľmi vtipných momentov a tradične kritika hierarchie spoločnosti a nastupujúcej finančnej krízy, aj keď bez ostrejších hrán. Humor je ale svojim spôsobom predsa najúčinnejší. V Chaplinovom podaní to pôsobí veľmi nenásilne. (03.06.2012)

Skoro to vypadá, že Chaplin ve Světlech velkoměsta především oprášil některé prozkoušené situace a gagy, neboť mi byla řada situací velmi povědomá z jeho krátkých grotesek. Přidaná hodnota tkví v tom, že jim dal čistější a propracovanější tvar (co si budeme nalhávat, v roce 1915 měl do filmaře Chaplin ještě daleko) a provázal dojemným příběhem, nad nímž pokaždé žasnu. Takto se strefit do mého emočního ustrojení a přitom nebudit zdání kalkulu je s ohledem na chatrnost té historky (zápletkou bych to nenazýval) obdivuhodné. Vidět toto v roce 1931, tak asi brečím jako želva, že němý film definitivně odchází. Přitom u Chaplina je to z velké části otázka určité nostalgie, které jeho filmy (a tento spolu se Světly ramp zvláště) obklopují – díky tomu se k nim vracím zas a znovu. (02.10.2005)

První setkání s klasickým Chaplinovým humorem. Z dnešního hlediska je vesměs překonán, hlavně proto, že tehdy humor rovnal se jakémusi grotesknímu pitvoření. Ale i přesto (nebo právě proto) v tomhle tkví to kouzlo komedií němé éry. Bavil jsem se po celou dobu snímku, i když ta komika může být dnešnímu člověku cizí (záchvaty smíchu až na jeden případ nevyvolává, ale vzhledem k mým obavám velké překvapení) - ale nacházím zde i přes ono trdélkování pár opravdu chytrých vtipů. Nejlepší jsou dle mě krom té profláknuté při zápase v boxu scény se sochou v úvodu a pak ta po pracovní šichtě - umývání máslem a k jídlu chleba s mýdlem. Překvapilo mě, že na němý film je tu poměrně málo přehrávání - s výjimkou Chaplina prakticky žádné. (18.05.2009)

Charlie Chaplin opět prokazuje neskutečnou nápaditost, co se do struktury a návaznosti jednotlivých scének týká. Navíc nám dokazuje, že i při komedii jde také o děj, a tak vytvořil celkem zajímavé postavy, tedy samozřejmě kromě té své klasické - Tuláka. Excentrický milionář je výborný a slepá květinářka krásně dojemná. Opět film, který funguje ve všech svých momentech. (22.07.2014)