Světla velkoměsta

Charlie Chaplin opět prokazuje neskutečnou nápaditost, co se do struktury a návaznosti jednotlivých scének týká. Navíc nám dokazuje, že i při komedii jde také o děj, a tak vytvořil celkem zajímavé postavy, tedy samozřejmě kromě té své klasické - Tuláka. Excentrický milionář je výborný a slepá květinářka krásně dojemná. Opět film, který funguje ve všech svých momentech. (22.07.2014)

Film ktorý svojou ľahkosťou, nevtieravým humorom a dojímavou romantickou líniou chytí za srdce a rozosmeje aj po vyše 70 rokoch. Myslím si, že len Charlie Chaplin, dokázal byť natoľko nadčasový, že sa mu stále darí dojímať tým najkrajším spôsobom. Svetlá veľkomesta sú jeho triumfom na poli zvukového filmu, ktorý nestratil nič zo svojej nemej dokonalosti. Ťažko sa mi hľadajú slová, pretože v tomto filme má akosi všetko svoje miesto a zmysel a Chaplin to skvelo využíva vo svoj prospech. Jeho postava tuláka bola už veľakrát dojímavá ale tu jeho snaha vybojovať dobrú vec a zároveň nepriazeň osudu, ktorá mu neustále podhadzuje polená pod nohy, z neho robia tragického hrdinu, ktorý aj napriek tomu, že veci berie z nadhľadom, je práve uveriteľný vďaka svojmu (ne)šťastiu. Postava slepej kvetinárky Virgínie Cherrill je dokonalá. Ich finálne vzájomné stretnutie ma dojalo neuveriteľným spôsobom. Ak by som mal povedať, ktorý Chaplinov film na zasiahol najviac bude to práve tento. Svetlá veľkomesta sú epickým dielom z najväčšou dušou akú som mal pri filme možnosť vidieť. (22.11.2010)

Na většinu grotesek z němé éry se nevydržím koukat. To však neplatí pro Chaplina. Jeho filmy zůstávají vtipné i po desetiletích. Síla jeho osobnosti dokáže připoutat i dnes. Jeho skvělá pantomima, pohyby a choreografie, to je něco co se opravdu jen tak nevidí. V City Lights nelze neobdivovat například choreograficky perfektně zvládnutý boxerský zápas. Tento film je dokladem toho, že Chaplin je jednou z největších osobností dějin filmu. Jeho charisma působí i po desetiletích. (02.07.2007)

Tento první Chaplinův snímek z kraje 30. let, se nese ve znamení vzdoru vůči zvukovému filmu. Ačkoli zvukový film se objevil již v roce 1927 a z počátku se na něj hledělo s rozpaky, začátkem 30. let již byl zvukový film považován za jedinou alternativu dalšího vývoje kinematografie. Chaplin se této změny velmi obával. Jádro jeho publika tvořili skalní příznivci němé grotesky, které on byl králem. Proto se rozhodl němého filmu držet a vydrželo to tak až do roku 1940, kdy uvedl svůj film DIKTÁTOR. Film SVĚTLA VELKOMĚSTA je skvělým obrazem doby společenské sociální krize. V roce 1929 nastal krach na New Yorské burze a až do roku 1932 se trh soustavně propadal. Nedostatek pocítili všichni. Ohromná nezaměstnanost a sociální nejistota. Dojemný příběh tuláka Charlieho tak v tu dobu všichni prožívali. Chudák hrající si na boháče ne z důvodu, aby oslnil, ale aby potěšil svou milovanou, aby pomohl. Je až neuvěřitelné, co všechno byl za tímto účelem ochoten drobný pán s buřinkou podstoupit. A pro lidi bylo milé poznání, že takoví lidé mezi námi existují. Se slepou bezmocnou dívkou musel soucítit každý. Skvělý motiv. Hezky poskládaná groteska s romantickou linkou, velmi vkusně a nekonvenčně zakončená. 90% (12.08.2011)

Chaplina mám stále radšej a radšej, zrejme kvôli tomu, že v tých jeho pantomímach pôsobí úprimne a postava tuláka je veľmi sympatická. Navyše klasicky skĺbil dojímavé scény s vtipnými a tak vznikol veľmi milý snímok na zlepšenie nálady. Na Svetlách veľkomesta je rovnako vidno život v tridsiatych rokoch v USA, klasické autá, podniky, sociálne rozdiely a charaktery ľudí, ktorí sú "hore", či "dole". Čo som sa ale najviac čudoval bolo, že choreografie niektorých scénok nielenže nestratili vtip po toľkých rokoch, oni dokonca dnes nemajú konkurenciu a my môžeme len nechápajúco krútiť hlavou nad ich dokonalosťou. (17.02.2009)