Krvavá pani
The Bloody Lady
Obsahy(1)
Po zpracování příběhu o Juraji Jánošíkovi si klasik slovenského animovaného filmu Viktor Kubal vybral další historickou postavu opředenou pověstmi, nechvalně proslulou uherskou hraběnku a paní Čachtického hradu Alžbětu Báthoryovou. Ta v Kubalově lyricko-pohádkové interpretaci z roku 1980, v níž se snoubí děsivá tragika s odlehčujícími komickými prvky, darovala na důkaz lásky jednoho dne své srdce muži, který se o ni v nemoci postaral a zachránil jí život. Bez srdce byla ale jen plná chladu a nenávisti a začala si libovat v utrpení druhých. Viktor Kubal se stejně jako u svého předešlého titulu stal sám autorem námětu i scénáře, výtvarníkem, animátorem a režisérem a po svém boku měl i zde hudebního skladatele Juraje Lexmanna a dramaturga Rudolfa Urca, průkopníka slovenského animovaného filmu. (Česká televize)
(více)Recenze (66)
Špatný a nepovedený film. U animovaného filmu je důležité, aby nějakým způsobem oslovila kresba a koncepce. No a to zde nezafungovalo. Postavičky a prostředí jsou obyčejné a nezajímavé. Námět sice nese potenciál, ale ten zde vůbec není využit. Místy se Krvavá paní tváří jako večerníček, aby posléze ukazoval nahé ženy a krev. Pokud to byl umělecký záměr tak špatný. Navíc je film zybtečně dlouhý. To platí téměř pro každý záběr. Například krvavá lady šlápne někomu na ruku pak se noha vrátí do původní pozice, chvíli tam stojí, aby posléze stejný pohyb opakovala znovu. Takový jednoduchý záběr pak trvá třeba přes 5 vteřin, aby následoval další takový. Takovéto natahování je pro film příznačné a bohužel jen prodlužuje tento nevýrazný zážitek. ()
I po letech stále působivé dílo. Strohé výtvarné pojetí, barevný kontrast, kde červená je symbolem života i smrti, a temné varhany vytvářejí chladnou atmosféru. První poetická třetina je plná radosti, kdy zvířátka připomínají rozjuchané disneyovské postavičky a Alžbětka Sněhurku. Jakmile však dá svému zachránci srdce, stává se z ní chladná a bezcitná čachtická paní. Věrný Ficko shání své paní mladé panny, na vesničany padá hrůza a železná panna nestačí objímat další oběti. Hřbitovní scéna, kdy noční krajinou burácí vichr a jedno tělo za druhým padá do masového hrobu, jako by vypadla z gotického hororu. Film má přiměřenou délku, avšak mnohý současný divák zvyklý na permanentní akci zřejmě spokojen nebude. Krvavá paní je poezie v obrazech a u poezie se nespěchá, tu je třeba si vychutnat. ()
Legendami opředená historická postava uherské šlechtičny, hraběnky Alžběty Báthoryové (1560 - 1614), je dlouhou dobu vděčným námětem v literatuře i filmu. Viktor Kubal ve svém celovečerním animovaném filmu poeticky zobrazuje čachtickou paní jako nevinnou dívku, ze které se z nešťastné či neopětované lásky postupně stává bezcitná, surová a krvelačná bytost. Skvělá výtvarná stráka filmu jakoby potvrzovala úsloví o tom, že v jednoduchosti tkví krása, a že málo může znamenat víc. ()
Spočiatku odľahčené, ku koncu desivé a bezvýchodiskové. Kubal ukazuje, ako sa z krásnej, aj keď osamelej Alžbety, stáva smutne preslávená Krvavá grófka. Bez slov, zato s animáciou plnou nápadov (videli ste už, ako niekto druhému dáva svoje srdce, alebo modré z neba?) a za sprievodu hypnotickej hudby Juraja Lexmanna. ()
Zo začiatku veselý úlet ale to sa zmení, keď Krvavá pani daruje svoje srdce šuhajovi, ktorý ju zachránil. Potom sa začnú diať veci. Krvavé veci. Známy príbeh o Báthoryčke v zvláštnej animovanej podobe. Veľa milých malých nápadov, dej bez slov, s výborne pasujúcou hudbou a prekvapivou nahotou. Videla som ako dieťa a určite si navždy budem pamätať vražednú figurínu stelesňujúcu zámockú pani. Viktor Kubal stvoril podľa mňa pozoruhodné dielo, ktoré stojí za pozretie. ()
Zajímavosti (5)
- Na Slovensku bolo počuť hlasy, že sa radšej malo siahnuť po inej téme animovaného filmu. Jedna výčitka sa týkala aj úvodného komentáru, v ktorom sa namiesto zvyškov hovorí o zbytkoch Čachtického hradu. Kubal len zalamentoval, že teda zbytočne dostával v škole bitku, keď odrecitovával zoznam vybraných slov po "b" končiaci sa na dobytok, zbytok, živobytie. Zrazu už zbytok neplatí. Hovorieval: "Je mi ľúto, ale film musí mať nejakú chybu." (Raccoon.city)
- Viktor Kubal povedal, že dejom ťaživého psychologického hororu odkazuje na nemeckých expresionistov. (Raccoon.city)
- Na snímku pracoval Kubal väčšinou osamotene. Zvládol to, hoci to bola animácia na kolene. Podmienky v Štúdiu krátkych filmov boli úmerné tej dobe. Bola tam jedna kamera, s ňou sa všetko snímalo, žiadne triky sa robiť nedali. "Ale Kubal by ich ani nepoužíval," spomína dramaturg snímky Rudolf Urc. (Raccoon.city)
Reklama