If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Víta nás spev študentského chóru poukazujúci na kladné hodnoty študentov. Internátna škola spočiatku budí dojem prísnosti a jemnej šikany. Krásna drzosť a boj proti pravidlám v zbytočne upätom svete poteší, aj keď samozrejme, prekročí to únosnú mieru a potom je film zaujímavý v scénach šialeného násilia, ale aj dovtedy ponúka nezabudnuteľné scény. Miroslav Ondřejíček natočil film dobre. „Markland, warm a lavatory seat for me. I’ll be ready in three minutes.“ –„Run! Run in the corridor!“ –„Thank you, Rowntree.“ „Thank you.“ –„One man can change world with a bullet in a right place.“ Jazykové okienko: bumf tutor; sweet room; rough and tumble. ()
Úmornost školního systému tu byla vykreslena dokonale, ale já se s přibývající stopáží čím dál víc nudil. Z nudy mě občas vytrhávaly neuvěřitelný wtf scény, jako kněz uloženej v ředitelově šuplíku (ano čtete dobře) a nebo samozřejmě konec. Důchodkyně se samopalem se mi prostě nikdy neomrzej. Více se mi líbil žánrově příbuzný britský film Scum s Rayem Winstonem v hlavní roli. Vše je tam krutější (však jde taky o polepšovnu a ne o prestižní univerzitu) a není to tak přestřelené. ()
Rebelanstvo mladých poloasociálov ma nedvíha zo stoličky. Udiví ale to, že takmer bez štipky príčiny - žiadne tvrdé podmienky či surovosť som nepostrehol - sa snažia búriť. Ťažko sa tomu verí a keď sa to potom ešte spojí s čisto surreálnou fantáziou či snom, pôsobí to celé divne a neohrabane. Celkom som nepochopil aj to otvorené nadávanie vychovávateľom, dokonca beztrestné. Takmer dvojhodiná stopáž k tomu tiež neprospieva a viaceré pasáže nudia. Na druhej strane, oceňujem tradičné spracovanie s minimom experimentálnych prvkov (občasne napr. čb kamera) či výkon mladého McDowella. ()
Na moju prvú návštevu v miestbom filmovom klube som si vybral práve tento film, ktorý sa do kín dostal v rámci projektu 100. Nebol to jeden z tých snímkov, ktoré by človeka ohúreného zatlačili do sedadiel svojou schopnosťou šokovať či intelektuálne vyčerpať, čo čiastočne vychádza aj z neznalosti dobových reálii a spoločnskej situácie preto človek nemohol pochopiť hystorický kontext ani bezprostrdenosť myšlienky aj keď nemal som problém prejednávaný subjekt aplikovať na súčastnosť a z toho plynie aj univerzálnosť tohto snímku. Postupne vo mne začal narastať odpor voči zvráteným profesorom a dozorcom, podobne ako u hrdinov tejto skúšky výdrže a sebadisiplýny. Môj vlastný nefalšovaný odpor voči tradíciám a konzervativizmu sa teda mohol pretaviť do súhlasného uznania a pochopenia posledného aktu, kde len použitie prostriedkov na dosiahnutie rovnováhy v sebe samom bolo otázne. Výborné ukončenie, ktoré necháva priestor pre diskusiu 3,5* ()
Zrejme by som mal nadviazať nejaký romantický vzťah s obdivovateľkou divných filmov, aby som skrze lásku pochopil akú to vlastne auru vyžarujú filmy ako je IF.... a jemu podobné. Nejde oči odtrhnúť od diela pána Andersona, ale nie preto žeby som bol okúzlený jeho anomickou atmosférou, ale tým že sa mi do šedej kôry dostávajú prejavy režiséra, ktoré chcem pochopiť, ale nedarí sa mi to. Zrejme budem musieť nadviazať milostný vzťah s nejakou ctiteľkou nevšedných snímkov. ()
Galerie (88)
Zajímavosti (8)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Vedení společnosti Paramount bylo filmem po jeho zhlédnutí zhnuseno, odsoudilo jej a nechtělo jej ani pustit do kin. Jejich stěžejní film Barbarella (1968) se však stal obrovským propadákem a společnost jej potřebovala nahradit jiným. Ač neochotně, vyrukovali se snímkem Kdyby.... K jejich úžasu se film dočkal velkého úspěchu u diváků i kritiků. (Nine)
Reklama