If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
Mládež sa búri snáď od počiatkov ľudstva. O tom, čo by sa stalo, keby takáto revolta zašla do extrému, pojednáva táto britská klasika. Z polovice farebná a z polovice čiernobiela snímka dokáže klásť zaujímavé otázky, aj priniesť prekvapujúci dej. Proste poctivá autorská práca v hlavnej úlohe s excelujúcim Malcolmom McDowellom. 9/10 ()
If je film, ktorý docení asi až vyzretejší divák. Videl som ho ako mladý nadšenec kinematografie a bol som z neho dosť vykoľajený, až znechutený. Po čase som si ho užil oveľa viac, plne docenil jeho umelecké kvality a pochopil, prečo bol Malcolm McDowell takým výnimočným predstaviteľom mladej hereckej generácie. Nenechajte sa obalamutiť monthy pythonovským plagátom a faktom, že Briti používajú radi vo filmoch zmysel pre čierny, ironický humor, If je drsná záležitosť, kde nie je vôbec čomu sa smiať. Drsná, intenzívna a emocionálne silná záležitosť. ()
Úmornost školního systému tu byla vykreslena dokonale, ale já se s přibývající stopáží čím dál víc nudil. Z nudy mě občas vytrhávaly neuvěřitelný wtf scény, jako kněz uloženej v ředitelově šuplíku (ano čtete dobře) a nebo samozřejmě konec. Důchodkyně se samopalem se mi prostě nikdy neomrzej. Více se mi líbil žánrově příbuzný britský film Scum s Rayem Winstonem v hlavní roli. Vše je tam krutější (však jde taky o polepšovnu a ne o prestižní univerzitu) a není to tak přestřelené. ()
Autoři přirovnávají britskou kolej pro mladé chlapce ke kleci, která jim podsouvá zvyky a pravidla jim cizí. Jako by jste spoutali zvíře, kupříkladu tygra (viz.scéna z baru, kdy po sobě vrčící leze vrčící Malcolm McDowell a barmanka), a snažili ho převychovat na poslušnou domácí kočku. Když pak takové zvíře dostane šanci se ze svých pout vymanit, nebo aspoň zardousit svého věznitele, neváhá. Zdálo se mi, že film nijak nezveličuje šikanu, špatné podmínky. I postavy, které by se (zobecním li to)dali označit za záporné, mají své lidské stránky. Ani starší prefekti, dohlížející na své mladší svěřence proto nejsou žádná bezcitná, nelítostná monstra, jen se řídí školními pravidly, a snaží se pozdvihnout věhlas svého ústavu. A právě zkostnatělost systému ve kterém se postavy pohybují je tu předmětem kritiky. Pro Čecha je film zajímavý, protože za kamerou stál Miroslav Ondříček. Chvílemi je to nuda. Příliš se tu nerozvíjí nějaké hlubší vztahy mezi postavami, problémy jsou jen tak lehce nahozené. Závěrečná „válka“ tedy (alespoň pro mě) postrádá nějaký emotivnější náboj. I přesto je to příjemné koukání, bez něhož by asi Kubrick McDowella neobsadil do Mechanického pomeranče. ()
Dost dlouho mi u filmu chyběla zápletka... vše se rozjíždělo příliš pomalu na to, jak rychle to pak skončilo. Malcolm McDowell měl herecky co do sebe už v 60. letech, která jsou mi ale stylově stále jaksi vzdálená. Někdy se mi dokonce zdá, že mě určitá umělecká manýra filmů šedesátých let i tak trochu irituje a je jedno, kde film vznikl... ()
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Filmový debut Malcolm McDowella. (formelin)
Reklama