Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (122)
If... Zajímavý protipól o šest let starší Osamělosti přespolního běžce. Obojí ukazuje tvrdé podmínky v uzavřené komunitě mladistvých. Ale v Osamělosti jsou to přecejen lidé v jiné situaci, navíc černobílý materiál způsobuje mnohem větší pochmurnost. Jo a Borstal, to výchovné středisko pro delikventy z Osamělosti, je tu dokonce zmíněno. Celkově je Kdyby docela pochmurnou vizí. ()
Rebelanstvo mladých poloasociálov ma nedvíha zo stoličky. Udiví ale to, že takmer bez štipky príčiny - žiadne tvrdé podmienky či surovosť som nepostrehol - sa snažia búriť. Ťažko sa tomu verí a keď sa to potom ešte spojí s čisto surreálnou fantáziou či snom, pôsobí to celé divne a neohrabane. Celkom som nepochopil aj to otvorené nadávanie vychovávateľom, dokonca beztrestné. Takmer dvojhodiná stopáž k tomu tiež neprospieva a viaceré pasáže nudia. Na druhej strane, oceňujem tradičné spracovanie s minimom experimentálnych prvkov (občasne napr. čb kamera) či výkon mladého McDowella. ()
Dost dlouho mi u filmu chyběla zápletka... vše se rozjíždělo příliš pomalu na to, jak rychle to pak skončilo. Malcolm McDowell měl herecky co do sebe už v 60. letech, která jsou mi ale stylově stále jaksi vzdálená. Někdy se mi dokonce zdá, že mě určitá umělecká manýra filmů šedesátých let i tak trochu irituje a je jedno, kde film vznikl... ()
Některé filmy mají sílu ve dvou případech, za prvé, když je vidíte v době vzniku či ještě nějakou dobu poté, za druhé, pokud je vidíte v určitém věku. U If.... jsem si téměř jistá, že vidět to před takovými dvanácti lety, oslovilo by mne, možná i nějakým způsobem ovlivnilo, možná by se If... stalo i mým oblíbeným filmem. Bohužel, a zde mne to o to více mrzí, protože i přes rozvleklost a hluchá místa si If... drží dobrou úroveň a patrně bylo ve své době určitým mezníkem v zobrazování vzpour tohoto typu, je film přežitý (ne však jeho námět a poselství), a doslova převálcovaný jinými snímky, které si s podobnou tematikou pohrály lépe, ať už z toho či onoho důvodu. ()
Kiplingovo Když: "Když bezhlavost svým okem klidně měříš, ač tupen, sám že nejsi bezhlavý, když, podezříván, pevně v sebe věříš, však neviníš svých soků z bezpráví, když čekat znáš, ba čekat beze mdloby, jsa obelháván, neupadat v lež, když, nenáviděn, sám jsi beze zloby, slov ctnosti nadarmo však nebereš, když umíš snít a nepodlehnout snění, když hloubat znáš a dovedeš přec žít, když proti triumfu i ponížení jak proti svůdcům spolčeným jsi kryt, když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova lstí bídáků jsou pošlapána v kal, když hroutí se tvé stavení a znova jak dělník v potu lopotíš se dál, když spočítat znáš hromadu svých zisků a na jediný hod vše riskovat, zas po prohře se vracet k východisku a nezavzdychnout nad hořem svých ztrát, když přinutit znáš srdce své a čivy, by s tebou vytrvaly nejvěrněj, ač tep a pohyb uniká ti živý a jen tvá vůle káže „Vytrvej!“, když něhu sneseš přílišnou i tvrdost, když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal, když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost a nezpyšníš, byť mluvil s tebou král, když řekneš: „Svými vteřinami všemi mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“, pak pán, pak vítěz na širé jsi zemi — a co je víc: pak, synu můj, jsi muž!" ()
Galerie (88)
Zajímavosti (8)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
Reklama