If....
Keby...
Režie:
Lindsay AndersonScénář:
David SherwinKamera:
Miroslav OndříčekHudba:
Marc WilkinsonHrají:
Malcolm McDowell, Arthur Lowe, Robin Askwith, Charles Sturridge, Sean Bury, Simon Ward, Brian Pettifer, Mona Washbourne, Richard Everett, Graham Crowden (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
(oficiální text distributora)
Recenze (124)
Dost dlouho mi u filmu chyběla zápletka... vše se rozjíždělo příliš pomalu na to, jak rychle to pak skončilo. Malcolm McDowell měl herecky co do sebe už v 60. letech, která jsou mi ale stylově stále jaksi vzdálená. Někdy se mi dokonce zdá, že mě určitá umělecká manýra filmů šedesátých let i tak trochu irituje a je jedno, kde film vznikl... ()
Prakticky už po niekoľkýkrát sa musím prikloniť ku komentáru Rob Roya. Akurát s tým rozdielom, že u mňa sa dané pocity nahrnuli už po prvom zhliadnutí. Rozhodne to však nebol zlý film a premárnený čas, no nemôžem sa ubrániť pocitu, že celý projekt mal aj naviac, ako v skutočnosti ukázal. Uvedomujem si však, že film v čase svojho vzniku mohol pôsobiť úplne inak, ako je tomu dnes, keď pojem vzbury proti spoločnosti nám mladým prakticky nič nehovorí. Teší ma aj samotný fakt, že výkon McDowella nezostal nepovšimnutý, vďaka čomu mohla o tri roky neskôr svetlo sveta uzrieť jedna z nezabudnuteľných hereckých postáv. ()
Snímok, ktorý vďaka myšlienke predbehol svoju dobu. Liberáli by mohli smelo skonštatovať: "My sme Vám to hovorili, že to takto dopadne, keď tých mladých nenecháte, aby sa formovali sami". Lenže v zdravej mysli, sa takýto nápad nezrodí, pričom kde zlyháva výchova rodiča, tam nastupuje tvrdá ruka systému. Ja osobne som ZA, lebo ten čo hovorí NIE, ten sa nestretáva s realitou. Film ako taký, ma však nijak mimoriadne nebavil, i keď haniť ho v žiadnom prípade nemôžem, lebo Briti tie drámy s tématikou šikany skrátka vedia. Spokojný na "trojku". ()
Zrejme by som mal nadviazať nejaký romantický vzťah s obdivovateľkou divných filmov, aby som skrze lásku pochopil akú to vlastne auru vyžarujú filmy ako je IF.... a jemu podobné. Nejde oči odtrhnúť od diela pána Andersona, ale nie preto žeby som bol okúzlený jeho anomickou atmosférou, ale tým že sa mi do šedej kôry dostávajú prejavy režiséra, ktoré chcem pochopiť, ale nedarí sa mi to. Zrejme budem musieť nadviazať milostný vzťah s nejakou ctiteľkou nevšedných snímkov. ()
Nevím, co bych dodal. Když si přečtete jakoukoliv recenzi na tento film, dozvíte se o něm všechno. Opravdu to je snímek provokativní, opravdu je to snímek v jistém smyslu revoluční, opravdu vám ukáže, že britský systém školství stál za nic..a opravdu je to vynikající snímek! :) "There's no such thing as a wrong war. Violence and revolution are the only pure acts." ()
Galerie (88)
Photo © Paramount British Pictures
Zajímavosti (8)
- Film střídá barevný a černobílý materiál, údajně však bez jakéhokoliv významného důvodu, nýbrž proto, že rozpočet na barvu se vyčepal před dokončením filmu. (Hans.)
- Lindsay Anderson žádal ředitele školy Cheltenham College, kterou kdysi sám navštěvoval, o povolení natočit zde film. Ředitel se zeptal, o čem film bude. Když Anderson váhal s odpovědí, chtěl vědět, zda to bude něco jako Školní dny Toma Browna (1951). Režisér ho ujistil, že "jisté motivy" příběhu by se daly přirovnat k tomuto klasickému viktoriánskému filmu Thomase Hughese (ve kterém jsou dospělí symbolem autority a pravdy). Dostal povolení natáčet a zaplatil za ně údajně pouhých 100 liber. Není ovšem divu, že na žádnou další zdejší výroční školní slavnost nebyl už Anderson pozván... [zdroj: Guinnesova kniha filmových rekordů, 1995] (dopitak)
- Příběh je založen na krátkometrážním snímku Jean Viga Trojka z mravů (1933). (formelin)
Reklama