Le Comte de Monte-Cristo
Gróf Monte Christo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
The Count of Monte-Cristo
Kamera:
Nicolas BolducHudba:
Jérôme RebotierHrají:
Pierre Niney, Bastien Bouillon, Anaïs Demoustier, Anamaria Vartolomei, Laurent Lafitte, Pierfrancesco Favino, Patrick Mille, Vassili Schneider (více)Obsahy(2)
Marseille, 1815. Mladý lodní důstojník Edmond Dantes zažívá nejšťastnější obdobní svého života. Má se stát kapitánem a konečně se oženit s láskou svého života, krásnou Mercedes. Jeho úspěch ale u mnohých vzbuzuje žárlivost. Edmond se stává obětí zákeřného plánu. Ze dne na den je bez soudu uvězněn v kobce pevnosti If, bez naděje na propuštění. Jediný, s kým může Edmond mluvit, je Abbé Faria, vězeň z vedlejší kobky. Abbé se stává Edmondovým přítelem a učitelem. Před smrtí mu Abbé svěří tajemství o ztraceném pokladu. Po dlouhých čtrnácti letech utrpení, zoufalství a beznaděje se Edmondovi podaří uprchnout a najít poklad ukrytý na ostrově Monte Christo. Jediné, po čem Edmond Dantes touží, je zúčtovat se všemi, kteří ho zradili. Nyní, vyzbrojen obrovským majetkem, se bez slitování vydává na cestu pomsty... (Bioscop)
(více)Videa (5)
Recenze (76)
Osobně mám knihu velmi rád, každou novou adaptaci hltám v naději, že se konečně vyloupla ta, jež by notoricky známý příběh věrně adaptovala nebo alespoň připomněla atmosféru, nicméně v plném rozsahu neuspěla ani tato, leč vyloženě marná jistě není. Obsazení a výprava myslím ujdou, film nestihne během 3 hodin nudit, ale závěr považuji za nenaplněný a vůbec, použité odlišnosti oproti předloze považuji za samoúčelné. 65% ()
Milí Francúzi pokojne nakrúcajte takéto filmy ďalej a ja sa s radosťou na ne budem chodiť dívať. Takto nejako si predstavujem historický film 21. storočia. Dokonalé po všetkých stránkach. Výborní herci na čele s Nineym, dejová linka, scenár, kamera, to všetko bolo na vysokej úrovni. Každý jeden záber mal hĺbku. Bolo pekne vidieť, že si réžia dala záležať na detailoch, za čo ich veľmi chválim. Knihu od Dumasa načítanú nemám, no hlavný dej príbehu poznám. Videl som aj film Gróf Monte Christo z roku 2002, kde Edmonda stvárnil James Caviezel. Aj starší film sa mi pozdával, no oproti tomuto filmu je to skôr rozprávka a spoločné majú asi len názov. Až tento nový film je dôstojne zobrazenie Dumasovej klasiky. Kladne hodnotím ťah režisérov, že síce film natiahli na 3 hodiny, no zmestili doň všetko, čo bolo potrebne. A keď hovorím všetko, tak myslím všetky dôležité postavy, dejové línie aj retrospektívne vysvetlivky. A tak je to správne. Všetky filmy podľa knižnej predlohy by sa mali točiť týmto spôsobom, aj keď je obťažne stlačiť niekoľko stovák strán do pár hodín. Na druhej strane je umenie réžie to nafilmovať takým spôsobom, aby sa divák v tom nestratil resp. neunudil. A tu sa to podarilo parádne. Príbehu na kvalite jednoznačne pridáva krásny vizuál. Ten Vás na veľkom plátne ohromí už od prvých minút. Stále hovorím, základ filmu je dej a herecká kvalita, no ak to zabalíte do niečoho tak pekného na pohľad, až potom je to ako Francúzi vravia, magnifique. Musím sa priznať, že už dlho po návšteve kina som neodchádzal tak spokojný. ()
Zatím film roku 2024 a zároveň velký kandidát do mojí Top 10. Nový Hrabě Monte Christo je přesně ten snímek, který filmovým fanouškům připomíná, proč milují kinematografii. Monte Christo je dokonalý snad v každém možném detailu a je vlastně až nemožné mu něco vytknout. Úvod filmu diváka vtáhne během několika minut a jen stupňuje a stupňuje tempo a ani na jednu jedinou vteřinu nenudí. Zhruba v polovině se na té nejhezčí šachovnici roztačí ta nejvíc strhující partie, která vas nepřestane překvapovat svou hravostí a originalitou a to i přesto, že se tvůrci drží předlohy poměrně věrně. Herci jsou neokoukaní, ale zároveň hrající na hranici svých možností, atmosféra staré Francie je úžasná a snímek překvapí diváka i skvělou akcí (ačkoliv je jí pomálu). Já jsem chybu nenašel a i přesto, že má snímek 3 hodiny, seděl bych v kině nejradši jednou tolik. Famózní film. ()
KinoBlansko: Začínám neskutečně nedoceňovat velikost a bohatost francouzské klasiky a vůbec to nevadí, že zatím jen na filmovém plátně. Ségra si užívá týden ve Varech a já si tedy taky chtěl přijít na nějaký ten filmařský kousek. Ještě včera ráno jsem ale ani nevěděl, že tento film existuje a přivedla mě k němu řada věcí. Za prvé mám něco jako filmové čtvrtky, jelikož čtvrtek je většinou jediný den, kdy nedoučuji a mám čas. Za druhé jsem měl chuť na tento příběh, protože jsem ho celý možná ani nikdy neviděl. Za třetí stopáž, tři hodiny to chce kuráž. Za čtvrté je vše v originále a za páté jsem prostě potřeboval vypnout. Co se filmu týče, tak jsem se maličko bál, když po asi hodině filmu bylo po slibném povýšení, zradě, uvěznění, ztrátě, útěku i nalezeném pokladě (tedy vše zajímavé) a já si říkal, co se sakra bude ještě dít další dvě hodiny. Ale světe div se, ono to nabíralo obrátky, film svištěl, nenudil ani na minutku a všechna ta honba za pomstou, výcvik a zaučování jeho pomocníků a vytahování špíny a staré rány minulosti bylo prostě strhující, mrazivé, místy surové a nevybíravé, ale absolutně, nesmlouvavě koukatelné. Nějaký pozorování hodinek, nebo kontrola mobilu - ani náhodou. Ten film mohl mít o hodinu dýl a já bych byl potěšen. Dumas vytvořil něco, co v sobě nese životní moudrost, nabité zkušenosti, hloubku lidské nátury, vztahů, etikety a je i dnes velkým přínosem a kouzelnou branou do trochu jiného světa. Je to plné krásných citátů, mladí milenci si projevují lásku ve verších, dopisech, dokáží pracovat s city, pro lásku se obětovat, čest, důstojnost, ale i móda měli tehdy docela odlišnou váhu. Pro mě je to film, který nejen splnil, ale i předčil očekávání. Během celého, barvitého příběhu musí postavy dělat spoustu rozhodnutí, někdy správná, jindy se nechají svést, zradit, podlehnout a člověka/diváka to staví samotného do pozice, kdy může dumat jak by se on sám zachoval na jejich místě. Působivá je například momentka z vězení, kdy v totální beznaději dokáže lidský organismus a víru v něco nastartovat myšlenka čtrnáctilétého hrabání a kopání díry z ostrova If. Takže ano, bravo, magnifique. Zároveň celou dobu hloubám do jaké míry vlastně byla v tomto příběhu pomsta adekvátním řešením, aneb zda-li mělo být napáchané zlo skutečně potrestáno Edmondovým metrem, či zda-li měl být shovívavějším. Původně jsem si říkal, že byť jej pomsta změnila, zničila, tak přece jen nelze úplně ospravedlnit fakt, že vám někdo vezme doslova vše a po následném hořkém konci prince, syna prokurátora (jenž byl zmanipulován a považuji jej za největší Edmondovu křivdu a neúctu k Angel) se vlastně jeho megalomanský revenge patos zastavil, nastala menší reflexe a jsem tohoto uvědomění a samotného konce moc rád. Takže po všech stranách poučný příběh pro mladé i staré - a kniha? Snad jednou - stejně jako Les Miserables. 83% ()
Po filmové stránce paráda se skvělou hudbou. Zprvu mi moc nesedli představitelé Edmonda a Mercedes, ale zvykl jsem si. Ačkoliv základní kostra předlohy je notoricky známá a zadaptovaná již byla mnohokrát, v jejím kontextu zatím nechci nějak komplexněji hodnotit, jelikož jí mám zrovna rozečtenou a jsem teprve v první části; nicméně i v první půlhodině bylo vidět hodně změn, takže předpokládám, že těch odklonů bylo dost i poté a že cíl zde byl podobný jako u loňských Tří mušketýrů, napsaných stejnými autory; tedy kompromis mezi modernizací Dumasovy klasiky a zachováním jejího ducha. U Mušketýrů, které jsem četl před více než 10 lety, se to povedlo a zde se domnívám, že zřejmě taky. Jen je za mě škoda, že vzhledem k obsáhlosti předlohy, než to všechno cpát do jednoho filmu, byť tříhodinového, to spíš mohla být trilogie celovečerních filmů a tím by se veškeré nuance předlohy daly prodat ještě lépe. Je ale nutno říct, že i v tomto formátu jde o velmi kvalitní dílo, které se díky své audiovizuální kvalitě vyplatí vidět v kině. ()
Reklama