Star Trek VII: Generace

Jediny Star Trek, ktory som schopny posudit ako divak, ktoremu Trek nic nehovori, kedze to bol uplne prvy Trek, ktory som videl a zaroven ako divak, ktory uz si napozeral komplet TNG a nakoniec aj TOS. Pre bezneho divaka to je priemerne sci-fi s TV vizualom. Nenadchne, neurazi. Za par dni na neho zabudnete a po skonceni som prilis nechapal, preco sa Star Trek stal legendou. Ale akonahle som uz mal za sebou TNG, tak ma to bavilo ovela viac. Hlavna zapletka s magorom, ktory tuzi vratit sa do Nexusu natolko az sa sprava ako fetak s abstakom, je taka standardna. Na nu je napojena linia o tom ako Picard kasle na zalozenie rodiny, co na stare kolena zacina lutovat. V tomto smere su na tom biedne skoro vsetci hrdinovia zo vsetkych Trekovych serii. Holt sami vorkoholici. Spustacom tejto lutosti je informacia o umrti brata a synovca, co pôsobi skratkovito. Rovnako linia s Datovym emocnym cipom, alebo klingonkami Lursa a B'Etor. Ked divak nema nasledovany serial, tak su to vsetko skratkovite udalosti ktorym chýba poriadna hlbka. Ale ak ho ma nasledovany, tak vsetky tie postavy pozna a ma uz k nim vztah, takze vdaka tomu tento film funguje ako skvele vyvrcholenie jednotlivych linii zo serialu. No a po znalosti TOSky tak perfektne funguje aj linia s Kirkom a stretnutie Kirka a Picarda je zrazu splnenym snom. Rezia stale pôsobi televiznym dojmom. Akurat format obrazu je konecne filmovo sirokouhly a triky o triedu velkolepejsie a kvalitnejsie ako v serialy. Naposledy sme si mohli vychutnat pôvodnu Enterprise, ktora sice vyzera prilis televizne, ale mam ju rad. Aspon, ze jej znicenie vyzera pôsobivo. Z postav ma najväcsi priestor Picard, Data a prekvapivo este La Forge. Zvysok postav je skôr do poctu. Zaporaka stvarnil Malcolm McDowell slusne, ale chybali mu nejake pôsobivejsie sceny. Mrzi ma len to, ze sa na zaciatku neobjavil aj Spock a Kostra a potom v scene, ked zabili konecne Lursu a B'Etor na to Worf nijak nezareagoval vzhladom na ich historiu. Takze vysledkom je film, ktory si uziju v ovela väcsej miere znalci serialov. Pre bezneho divaka to je tuctove sci-fi. 9/10 (04.10.2016)

Kapitánův deník. Hvězdné datum 10. 3. 2014. Star Trek bez Spocka je pro mne něco jako Hamlet bez Hamleta a ani dva kapitáni USS Enterprise, podporovaní lehce retardovaným androidem, to nemohou zachránit. Zato Dr. Soran je vcelu nadstandardní sympaťák, který z toho alespoň průměrnou zábavu dokáže vykouzlit, ale celkově bych si pro start Pickardovy posádky dokázal představit daleko lepší film. Konec zápisu. (10.03.2014)

Nexus a setkani dvou legendarnich kapitanu Enterprise stoji za to. Prestoze v mladi jsem mel posadku kolem Picarda hodne rad, prechod z 6ti filmu Kirka a nekolika dekad jejich vesmirne prace na novou Enterprise nebyl uplne jednoduchy, obzvlast, kdyz se zde jeste par veteranu ukaze. Puvodni Star Treky a jejich posadka meli srdce a original muze byt jen jeden, vsechno dalsi uz pusobi jako umela snaha o nove verze, ale uvidime jestli me Jean-Luc & company dokazi presvedcit mimo serial v dalsich filmech. 6/10 (15.05.2014)

Veľmi príjemná zmena až na to, že Kirk mi pokazil celý film svojou vynútenou prítomnosťou... Každopádne verím, že jeho odchod je definitívny!!! Patricka Stewarta je radosť sledovať v úlohe kapitána Enterprise (síce po Williamovi Shatnerovi by to zahral lepšie kdokoľvek s treťou ľudovou a zváračským kurzom) a teším sa, ako nám spolu s novým týmom odhalia ďalšie galaktické dobrodružstvá... (dobré nie?) Kvôli Kirkovi hviezda dolu! (27.09.2008)

Do nebe volající kravina, kterou z duše nenávidím hned za několik věcí. 1) seriálový pardál Carson není schopný odpoutat se od laciného vzezření a starší ST filmy vypadají kolikrát dražší než celá tahle zbytečnost, 2) nikdo krom Stewarta nesahá původní posádce ani po kotníky, 3) zápletka by těžko vystačila i na čtyřicetiminutovou epizodu a tady je roztažená na dvě hodiny (!), 4) zoufale nenapínavé finále, odehrávající se někde v kamenolomu, je vzhledem k tomu, co se v něm stane, k pláči, 5) mizerně napsané setkání Kirka s Picardem a vůbec začlenění Kirka do děje, které je vyloženě na nakopání do zadnice, a 6) úděsně infantilní humor v podání Data. Nebýt nostalgického úvodu, šel bych na odpad! (28.04.2009)