Zlaté opojení

Dnes se to možná divákovi odkojenému Tarantinem či Rodriguezem ani nezdá, ale před osmdesáti lety to musela být fakt černá nářezová komedie. Chaplin si tu totiž tropí šprýmy ze skutečného incidentu, při kterém parta zlatokopů v Sieř(ř?)e Nevadě snědla nejprve své boty a potom se pustili jeden do druhého, jako se chtěl pustit Big Jim do Charlieho - kuřete. Co k tomu dodat, prostě klasika žánru a pořád hodně vtipná komedie. (05.08.2008)

Už dávno som sa tak netešil happy-endu ako pri tomto filme (napriek tomu, že je jasný od začiatku). Ale keď ono sa to ani nedá nefandiť takej sympatickej postave, akou je chaplinov tulák, ktorý či už sa smutne pozerá psími očami, alebo sa snaží, aby mu pri tanci nespadli nohavice...vždy si ma dokáže získať. A to, čo niektorí volajú sentimentálnosť, je pre mňa kúzlo starých filmov, bez ktorého by to vôbec nebolo ono. (01.04.2009)

Jakkoliv mohou filmy němé éry připadat dnešnímu divákovi naivní, jednoduché, ba někdy přímo až hloupé, každý, kdo jen malinko filmu rozumí, na nich musí ocenit úžasné tvůrčí schopnosti tehdejších scénáristů, režisérů, ale i herců. Chaplin byl (a je) králem komiků a nemůže jej překonat ani Mr.Bean, ani nikdo další. Už jen proto, že filmy Ch.Chaplina byly nejen humorné, ale nesly v sobě i jisté poselství. A bavily mnoho generací a dalších mnoho generací (doufejme) ještě bavit budou. Samozřejmě jim lze oprávněně vytknout jistou klišovitost, ale to je jen drobnost, kterou třeba současní tvůrci ve svých filmech berou za samozřejmou a tím je (a sebe taky) degradují. Zlaté opojení je (dá se říci) typickým představitelem vrcholné Chaplinovy éry a patří k tomu nejlepšímu, co tento génius stvořil. (07.06.2004)

No zadna pecka, ale verim ze soucasnemu/minulemu cloveku obzvlaste ceskemu cloveku musi byt sympaticke, jak americky hloupy liny Honza ke stesti prisel. Vsechno je jenom nahoda ;]] a kdyz je Chaplin uz ta celebrita, co na tom, ze je to docela skaredy devkar nejvetsiho kalibru a ma/mel priznanych nejakych 45 deti. Uricite udelal i lepsi veci nez toto. Hodina sest minut je na grotesku zoufale moc... (31.08.2005)

Jedná se o jeden z nejslavnějších Chaplinových filmů a v podstatě všechno funguje jak má. Všiml jsem si však, že některé jeho filmy, včetně ZO trpí určitým neduhem, a to je rozpad na jakési dvě část, z nichž jedna je třeskutě vtipná a spíš v duchu raných grotesek, přičemž ta druhá je ve stylu emotivnější Chaplinovi tvorby. Je sice taky dobrá, ale po divokém rozjezdu plném přerostlých kuřat a vychytralých padouchů působí o dost rozvláčněji. Charlie sice i v tomto případě dokáže dojmout, ale k dokonalé vyváženosti dojemné a legrační složky takového Diktátora má Zlaté opojení ještě daleko. Přijde mi že Chaplinův komentář z roku 1941 je trochu zbytečný. Doslovnost je v kontrastu se sympatickým tulákovým obličejem, který sám dokáže vykouzlit všechny emoce, spíš na škodu. Přesto se mistrovi daří i do komentáře zařadit pár hezkých vtípků, takže stejně nezbývá než smeknout buřinku. (10.11.2004)