Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (427)

cheyene 

všechny recenze uživatele

Navzdory svému stáří se jedná o vynikající film, který kombinuje prvky (němé) grotesky a válečného dramatu, a co je podstatné, po celou dobu udržuje divákovu pozornost, nenudí a rozhodně se nenechal zubem času nějak výrazně ohlodat. Ve své podstatě bych Diktátora označil za nadčasový snímek a v době, kdy vznikl, byl opravdu velmi důležitým, silným a dokonale satirickým počinem. Chaplinův Hynkel nemá chybu, stejně jako jeho holič, avšak pobaví také Jack Oakie v roli Benzina Napoloniho. Scény, kde se dva diktátoři setkávají, jsou vskutku vtipné a patří k tomu nejlepšímu z celého filmu, ovšem snímek nabízí celou řadu zábavných scén, jež jsou prolnuty dramatičtějšími okamžiky, kde není nouze o napětí. To vše pak směřuje k závěrečnému proslovu, jednomu z nejsugestivnějších a možná i nejemotivnějších v dosavadní kinematografii, při kterém je potřeba vzdát velký hold Charliemu Chaplinovi, neboť bez jeho výtečného podání by nemusel vyznít tak silným a odzbrojujícím způsobem. Diktátor je film, který si zaslouží jasných 5*, neboť skvěle kombinuje žánry, nenudí a má v sobě takové poselství, které by si lidstvo mělo stále připomínat. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Menší citace zavěrečného proslovu z tohoto filmu, který mistrovským dílem Charlieho Chaplina a je plný humanismu: Je mi líto, ale já nechci být vládce, to není můj úkol. Nechci vládnout ani dobývat. Raději bych chtěl všem pomáhat. Židům, lidem nežidovského původu, černým i bílým. My všichni si toužíme vzájemně si pomáhat. Žít štěstím těch druhých, ne jejich neštěstím. Nechceme ani nenávidět nebo sebou opovrhovat. Na tomto světě je místo pro každého. Země je bohatá, aby nás zajistila všechny. Život může být svobodný a krásný, ale my jsme ztratili jeho smysl. Chamtivost zkazila naše duše, zahltila svět nenávisti a zavedla nás do trápení a krveprolití. Vyvinuli jsme rychlost, ale uzavřeli jsme se. Stroje nám, dali nadbytek nás nechali v nedostatku. Naše znalosti z nás udělaly cyniky, naše chytrost náš udělala zlými. Myslíme příliš a cítíme málo. Potřebujeme spíše lidskost než stroje, spíše než vychytralost potřebujeme vlídnost a laskavost. Bez těchto vlastností násilí zvítězí nad životem a vše bude ztraceno. Rozhlas a letadla nás měli přiblížit. Podstata těchto vynálezů volá dobrotě v lidech a po všeobecném bratrství , po jednotě všech. Můj hlas právě nyní proniká, k milionům lidí, milionům beznadějných mužů, žen a malých děti, obětím systému, který nutí lid trýznit a věznit nevinné. Těm kteří mě slyší já říkám: nezoufejte! Naše dnešní neštěstí se zrodilo z chamtivosti, ze zahořklosti těch, kteří se bojí lidského pokroku. Lidská nenávist přejde, diktátoři zemřou a moc odebraná lidu, se lidu zase vrátí. Dokud lidé budou umírat, svoboda nezahyne. Vojáci, nedejte se zapůjčit surovcům, kteří vámi pohrdají a kteří vás zotroči, kteří vám diktují, co máte dělat, co cítit a co si myslet. Nedávají vám najíst. Jednají s vámi jako dobytkem, budete pouhou potravu pro děla. Nezapůjčujte se těmto nepřirozeným lidem, strojovým lidem s strojovým rozumem a strojem místo srdce. Vy nejste ani stroje, ani zvířata, ale lidé. Ve svých srdcích máte lásku. Ne vy nejste nenávistní, jen nemilovaní nenávidí. Jen nemilovaní a nepřirození. Nebojujte za otroctví, bojujte za svobodu. V kapitole 17. svatého Lukáše je napsáno: Boží království je mezi vámi. Ne, v jednom z vás, ne mezi skupinou lidí, ale ve všech lidech! Ve vás! Vy lidé máte sílu vytvářet stroje, sílu vytvářet štěstí. Vy, lidé máte moc učinit život krásný a svobodný, učinit tento život nádherným životem. Ve jménu demokracie, použijme tuto moc, spojme se! Bojujme za nový svět, za lepší svět. který dá všem šanci pracovat, který vám dá budoucnost, dlouhý život a bezpečnost. Slibem těchto věcí se surovci stali mocnějšími, ale jsou to lháři. Nevyplnili tento slib a nikdy nesplní. Diktátoři se osvobozují sami, ale lid zotročují. Nyní nás nechte bojovat a tím splnit náš slib.Za odstranění národních bariér světa, zrušit chamtivosti, nenávisti a netoleranci. Bojujme za svět rozumu. Za svět, ve kterém nás věda a pokrok nás přivedou k všeobecnému lidskému štěstí. Vojáci! Ve jménu demokracie, spojme se! ()

Reklama

Boss321 

všechny recenze uživatele

Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........ ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tento film je úžasný. Natočit něco takového v té době chtělo asi nekončící odvahu. Film je jako by slepen ze dvou částí. V jedné části představuje Chaplin Hitlera, kterého naprosto perfektním způsobem paroduje. V životě jsem neviděl lepší parodování. V druhé části hraje Chaplin židovského holiče. Tato část už tak skvělá jako ta hitlerovská není. Skoro celá se nese v duchu takové hodně povedenější grotesky. Filmu se často vytýká, že nepatří k těm nejvtipnějším z dílny Chaplina. Já za sebe mohu říct, že takhle jsem se už delší dobu nezasmál. Humor však není zdaleka jediná věc doprovázející film. Ano, mám teď na mysli Chaplinův závěrečný proslov ke všem divákům, který je stále aktuální. Plný počet nedávám jen a pouze proto, že bych ve filmu uvítal méně výstupů židovského holiče, protože bohužel ne všechny jsou dobré. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Tak tu je veľmi dôležitý ten rok vzniku. Určite by stálo za prieskum, čo všetko v čase nakrúcania Chaplin o dianí v Európe už mohol vedieť, okiaľ informácie čerpal, kto mu s tým pomáhal atď. Vtedy to musela byť skutočne v kinách pre zainteresovaných bomba. Chaplin podľa mňa nikdy nemal dokonale premyslenú dramaturgiu svojich filmov, medzi súbežnými dejmi by sa dalo prestrihávať elegantnejšie a dnes už to tiež nie je bohvieako vtipná groteska. Ale to záverečné posolstvo v spojitosti s tým, čo svet nasledujúcich pár rokov čakalo, tiež robí z filmu nespochybniteľnú a nesmrteľnú klasiku. Je bohužiaľ jasné, že tu Chaplin hovorí aj pre ďalšie generácie iba do vetra, ako sme sa mali a stále máme možnosť presvedčiť. ()

Galerie (75)

Zajímavosti (46)

  • V Itálii byly všechny záběry Mussoliniho ženy vystřiženy jako výraz úcty k vdově po ducem. Plná verze se v Itálii promítala až po roce 2002. (Kulmon)
  • Generál Dwight Eisenhower požadoval pro vnitřní posílení francouzského lidu vytvořit i francouzskou verzi filmu. (Kulmon)

Reklama

Reklama