Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (428)

Galadriel 

všechny recenze uživatele

Je těžké hodnotit film, který musel být naprostý šok a nářez ve své době, ale na lidi, kteří válku nezažili na vlastní kůži, zase na druhou stranu nikdy nemůže působit tak sugestivně. Pokusím se tedy o kompromis - Charlie Chaplin je jako Hit... sakra, Hynkel neskutečný, jeho "němčina", drsné projevy, chování a psychická labilita, to všechno je prostě parádní. Minimálně stejně dobrý je i Muss... tedy Napoloni, žoviální italstký diktátor. O něco slabší mi připadaly scény z židovského ghetta (i když zase, některé Charlieho gagy jsou prostě k sežrání), ale hlavně nějak mi v určitých místech jednotlivé scény nezapadaly do sebe a film jako celek není tak nějak úplný. Ale dovedu si představit, že dívat se na něj (nejen) v Evropě ve čtyřicátých letech nebo i později musela být neskutečná bomba a že jestli ho viděl Hitler, tak mu asi musely potom hodně vzrůst účty za rajský plyn. Já tedy dávám silné subjektivní 4*, protože se prostě nedokážu vžít do situace, v jaké lidé tehdy byli, dokážu soucítit, dokážu si všechny ty hrůzy představit, ale nedokážu myslet jako oni, protože jsem to nikdy nezažila (a upřímně doufám, že nikdy nezažiju). V každém případě jde o výborný film, který patří na seznam MUST SEE. ()

genetique 

všechny recenze uživatele

Chaplin vo svojich predchádzajúcich groteskných, nemých filmoch vyšvihol tento subžáner do diváckych a kritických výšin a ja som si stále neuvedomoval, že aj na to je treba obrovská dávka herectva. Spojením so zvukom ako možnosťou o poriadny hraný film dokazuje, že narodiť sa o pár rokov neskôr, patril by určite k najcharizmatickejším hercom (v rámci využitia). Myšlienka bola na tú dobu absolútne aktuálna, čo je však ešte lepšie, že jej posolstvo nezaniká a podľa všetkého ani tak skoro nezanikne. Humorné scénky majú dokonalý účinok, Chaplinovo parodovanie Hitlera má neprekonateľné prvenstvo v niečom podobnom. Trošku je tu ešte cítiť grotesknosť niektorých vyjadrení, hlavne v dejovej línii 'holičskej', ktorá je už aj tak menej atraktívna ako 'diktátorská'. 85%. ()

Reklama

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Máte rybičky ve stěnách? Jak je krmíte?" "Nijak. Jsou mrtvé." :-) Při mé zálibě v humoru všeho druhu je vlastně zvláštní, že Chaplinovi jsem musel dlouho přicházet na chuť. Cenil jsem si ho vždycky víc jako filmaře, který posunoval hranice filmové řeči rychlejším tempem než většina jeho "vážných" vrstevníků, ale nikdy jsem se mu moc nesmál. Diktátor je výjimka, která nepotvrzuje pravidlo, ale testuje jeho platnost. Mimořádně vtipný film (NEJEN vtipný, samozřejmě). Zvlášť společné scény diktátorů Hynkela a Napoloniho jsou k popukání. A při jeho sledování si uvědomíte, jak silný vliv měl na jiné komedie a komiky. Při určitých scénách si vzpomenete na filmy jako Císařův pekař, Myš, která řvala, Banáni, Pošetilost mocných a podobně. 100% ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Film, který mi poprvé ukázal Chaplina jako skutečného herce. Do té doby to byl pro mě symbolem hezky se pitvořícího komedianta v němých groteskách a já si na jeho filmech až zpětně začal všímat něčeho co mi dříve unikalo. Film trochu dobový, trochu nevyrovnaný, trochu naivní, ale čert to vem. Chaplin je zkrátka génius a zejména jeho role diktátora je něco, na co se opravdu nezapomíná. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Zatímco u Světel velkoměst jsem si grotesku nedokázal vychutnat kvůli prvkům přesládlého melodramatu, Diktátor, drama o těch nejvážnějších věcech, mne bavil díky mistrně zakomponovaným prvkům grotesky. Velká poselství, v čele s tím závěrečným, kdy mizí hranice mezi Chaplinem a jeho postavou, nejsou zazděné fyzickými gagy. Ty zároveň – minimálně v případě Hynkela, zakomplexovaného adepta na psychoanalytické ležení – slouží charakteristice postav. Chaplinův smysl pro slovní humor, v mezititulcích němých filmů přítomný mnohem méně než u Keatona nebo Lloyda, prozrazuje proměnění i ostatních jmen pohlavárů ve slovní hříčky (Herring, Garbitsch, znějící stejně jako „garbage“). Diktátor je velký a důležitý film, nikoliv jen v rámci Chaplinovy kinematografie a jeho význam neskončil s válkou. Určitě se k němu vrátím. Podle aktuálního rozpoložení buď proto, aby mne dojal, anebo pobavil. Apendix: Při vší úctě k Chaplinovi, nejvtipnější byl Jack Oakie jako Napaloni, typ vrcholného politika, na jaké (ne)jsme zvyklí také v Česku. 90% Zajímavé komentáře: Radek99, berg.12, Pacco, Jordan, sportovec ()

Galerie (75)

Zajímavosti (46)

  • Film byl také zakázán v Peru a Japonsku, to uvedlo v oficiálním zdůvodnění, že u nich jsou zakázány všechny filmy s protinacistickou tematikou. (Zetwenka)
  • Když Charlie Chaplin poprvé oznámil záměr natočit Diktátora, byl britský parlament proti. Považovala film za provokaci, neboť stále ještě prostřednictvím premiéra Neville Chamberlaina vedla s Německem mírová jednání. Jakmile vstoupila Británie do války, postoj autorit se změnil. (Kulmon)
  • Film se začal natáčet již v roce 1937, kdy mnoho lidí nebralo nacismus jako hrozbu. Při uvedení filmu do kin v roce 1940 už byl názor diametrálně odlišný. (Kulmon)

Reklama

Reklama