Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po skončení války se vrací židovský holič do svého holičství, které sídlí v židovském ghettu hlídaném policií diktátora Hynkela, který tvrdou rukou vládne své zemi Tománii. Hynkel má zájem na tom, aby nakonec všichni židé byli zlikvidováni. Ještě před tím však nachystá expanzi do Osterlichu, o který má však zájem taky druhý diktátor Napoloni, který vládne zemi Baktérii. Mezitím se v židovském ghettu začínají objevovat vzpurné hlasy, které mají zájem na odstranění Hynkela. Do tohoto hnutí je shodou náhod zapleten i holič a jeho přítelkyně Hana. (Isherwood)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (427)

Boss321 

všechny recenze uživatele

Nádherná komedie v níž přímo exceluje Charles Chaplin. Vždy jsem ho považoval za komediálního herce "tuláka" s buřinkou a paraplíčkem, ale zda mne přesvědčil, že je to charakterní herec par excellance. Jeho imitace Hitlera je neuvěřitelná(!!!) a setkání s Mussolinim pro mne navždy zůstane jednou z nejlegračnějších scén v historii kinematografie. Skutečně si nepamatuju, kdy jsem se naposledy takhle zasmál. Navíc ve své době se muselo jednat o velice důležitý snímek, který alespoň trochu odlehčil pohled na druhou sv. válku. Jeden z filmů, který považuji za čest a zároveň povinnost pro každého filmového nadšence........ ()

lamps 

všechny recenze uživatele

Chaplinův neutuchající herecký koncert, kterým si definitivně pojistil svou nesmrtelnost a v mých očích i titul samotného patrona herectví. Jeho kreace coby diktátora Hynkela (no zkrátka Hitlera) uvádí v úžas jak neuvěřitelným smyslem pro situační komiku, tak i viditelným zápalem a precizností, s jakými se Chaplin této role zhostil a udělal z ní legendu. S přechodem na zvukový film si navíc mistr také poradil naprosto bravurně a scénář plný šťavnatých pokojových dialogů, neodolatelně hašteřivé němčiny a příjemných groteskních prvků patří k tomu nejzábavnějšímu a nejpromyšlenějšímu, co jsme mohli ve veselém žánru kdy vidět a slyšet. Nemluvě ještě o důležitém poselství, které je v závěru vyklopeno možná až moc pateticky, ale i po letech neztrácí žádnou váhu a je stále aktuální jako nic jiného. Jo a pro zajímavost, sám Hitler měl údajně Diktátora v oblibě a nechával si ho často pouštět. ...... Ve filmech se asi vyznal no. :-) 90% ()

Reklama

belldandy 

všechny recenze uživatele

Nechme stranou děj, ten je u tohohle filmu podružný. Jeho genialita tkví v Chaplinově znázornění Hitlera, které je dokonalé. Tohle je jediný Chaplinův film, ve kterém je postava "Tuláka" odsunuta kamsi do pozadí. (Ikdyž holení při poslechu Uherské rapsodie patří mezi Tulákovi nejklasičtější gagy.) Většina z těch, kteří ten film viděli, mi říkala, že nejlepší scéna je Hynkelův projev na začátku. Ovšem Hynkelovo mrazivě děsivé pohrávání se zeměkoulí je také velmi působivé. Proti tomu přepracovaný diktátor mě naplno rozesmál. A moje nejoblíbenější scéna? : Hitler a Mussolini stojí vedle sebe a vedou své vlastní nezávislé projevy k nikomu, jen k prázdnotě. - Tenhle úžasný film nemůže zkazit ani zbytečně vyapelovaný závěr. Skutečně je to film, který stál za to, aby "Tulák" promluvil. Na druhou stranu ani by to ve filmu nechybělo, kdydy byl zůstal mlčel... ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Některé bezmála geniální scény střídají ty slabší, naštěstí v silném nepoměru. Každopádně se ale Chaplinovi musí nechat odvaha s uvedením tohoto filmu. Je tu i několik zajímavých filmařských nápadů. Například scéna v letadle, kdy je skvěle využita kamera nebo při projevu, kde je zase vychytaný zvuk. Hlavně je to ale o poselství, které dodnes neztratilo a naopak až později se ukázala Chaplinova předvídavost, kterou mělo mít v jeho době víc lidí. Humor a nadhled, který ale nezlehčuje a nezesměšňuje téma, je velmi vzácný. Objektivně čtyři hvězdy za možná až moc dojemné finále, ale já jich musím dát pět. PS: Už jen za to, jak se Hitler při soukromém promítání musel tvářit, musíme tenhle film milovat... ()

Jordan 

všechny recenze uživatele

"I thought you were arian" - "I am vegetarian." Diktátor je merítkom geniality filmového diela . . . dielo, ktoré prekoná akékoľvek prekážky a dosiahne absolútno . . . ani čas (ani dlhých 70 rokov) nedokázalo ubrať na kvalite, pochopiteľnosti a sile tohto filmu . . . charles chaplin pre mňa ostáva jedným z najväčších géniov strieborného plátna, tragikomická satira o hynkelovi a holičovi zasa jedným z najväčších historických "smutných gagov" v histórii . . . to, čo je v literatúre Illias a Odysea alebo Božská komédia, v divadle Hamlet či Antigona, v hudbe Mozart či Beatles a v maliarstve VanGogh či Michelangelo, to je vo filme Chaplin so svojim The Great Dictatorom . . . groteska sa miesi s drámou, komédia s tragédiou, pritom však chaplinove gagy nie sú samoúčelné prvoplánové vtipy, sú to premyslené a dramaturgicky postavené scény s ľahko odčítateľným a kritickým podtónom, niečo, čo neskôr využili len v trochu viac dadaistickej forme monty pythoni - tak sa pri skečoch a humorných situáciách počas svetovej vojny 1918 bavíme na bombe, ktorá sa krúti po zemi a kopíruje charlieho kroky alebo supergeniálnej scéne v lietadle, ktoré je "hore nohami", alebo fóru, keď charlie počas hmly zablúdi medzi nepriateľských vojakov a ani on ani nepriatelia si spočiatku neuvedomujú, čo je na tejto situácii "divné" - no zároveň tieto sofistikovane premyslené fóriky a tragižarty až mrazivo presne vystihujú podstatu nezmyselnej vojny - nielen tej prvej svetovej, ale vojnového konfliktu ako takého, presne tak, ako ho chaplin chápal . . . a v podobnom duchu sa nesie celý film - majster chaplin, ktorý si zahral protagonistu i antagonistu vo svojom neprekonanom podaní hynkela zachádza oveľa ďalej ako len k prvoplánovej politickej satire a zosmiešnení hitlera, ako jeden z mála si uvedomuje veštiálnosť tohto diktátora a upozorňuje na neho a znova, skrz viaceré odkazy a scény zovšeobecňuje hrozbu akýchkoľvek diktátorov pre svet . . . film, ktorý zaujme stanovisko, vyjadruje sa jasne, priamo a nebojácne no stále si zachováva svoju vysokú umeleckú kvalitu a integritu a šarm, vlastný v celých dejinách média zvaného film hádam len pre tuláka charlieho . . . ()

Galerie (75)

Zajímavosti (46)

  • První klapka padla přesně týden po zahájení Druhé světové války. (hot_spot)
  • Během filmování se zhoršil Chaplinův vztah s Paulette Goddard. V té době byla jeho ženou, ale přestože se oba snažili vztah zachránit, v roce 1942 se v dobrém rozvedli, přičemž Charlie Chaplin byl vůči bývalé ženě finančně velkorysý. V roce 1960 oba žili ve Švýcarsku a nestýkali se, nicméně oba toužili se ještě jednou setkat. Nakonec došlo k jedné schůzce v kavárně, kde se viděli naposledy. Paulettiným posledním manželem byl Erich Maria Remarque. (Kulmon)
  • V Itálii byly všechny záběry Mussoliniho ženy vystřiženy jako výraz úcty k vdově po ducem. Plná verze se v Itálii promítala až po roce 2002. (Kulmon)

Reklama

Reklama