Withnail a já

Všude jsem četl, že tenhle film je chlastem nasáklá britská klasika na způsob Bernarda z Black Books. Když jsem jí pustil, některé opilecké fóry jsem vnímal, ale nějak jsem se nemohl na ten vtip naladit. Dělal jsem co jsem mohl, ale po celou dobu sledování se nic nezměnilo a tak mi v ruce zůstaly jen dvě hvězdičky, které to tady zrovna dvakrát nezocelí. (12.01.2015)

Kultovní filmy mohou vypadat i jinak, než jako Trainspoiting či Reservoir dogs. Konec ve stylu I got high či vyfilosovaný úplný závěr trochu klamou tělem, protože jako by k předchozímu příliš nepatřily. Škoda jen, že se scénář víc nesoustředil na neschopnost velkoměšťáků vegetovat na venkově, tahle střední pasáž mohla být vtipnější. Visions of light 2011, 11. listopadu (12.11.2011)

Dialogy jsou vtipné, film ale moc ne. 1) 28letý Paul McGann (Marwood), 30letý Richard E. Grant (Withnail, strýčkův synovec) a můj oblíbený herec 40letý Richard Griffiths (tlustý strýček Monty) se docela snažili. Ale s hledáním odpovědi na otázku, o čem vlastně snímek je, mi nepomohli. 2) Případné komenty: gudaulin**, honza.g***. (19.12.2014)

Nečekaně mnohovrstevnatý film o uhrančivosti dekadence a nevázanosti, ale také o nevyhnutelném konci a vystřízlivění. "Withnail & I" je mnohem více než jen "kultovní britská komedie pro studentské publikum" oplývající hláškami a surreálními sekvencemi. Snímek grandiózně navozuje dojem drogově a alkoholově rozklížené reality a to bez křiklavé vizuální stylizace, ale čistě dialogy, hereckým projevem a diskontinuitou sekvencí. Vyprávění postupně krystalizuje do melancholického pojednání o neodvratném procitnutí do reality. Ve filmu přichází v podobě deziluzorní cesty z města, která ukazuje, že s městem esenciálně spjatí hrdinové prostě do zemitého venkovského prostředí nezapadají a nedokáží v něm fungovat. Hořkosladký závěr s grácií i zármutkem naznačuje, že "Withnail & I" nebyl jen o chaotickém konci jednoho desetiletí, ale také o vztahu, v jehož základech bylo možná něco víc než jen pouhé materiální sdílení jednoho bytu. (17.01.2010)

CITÁT - Bral jsem drogy, abych vyhrál. Přiznal atlet Jeff Wode........... Chlast a drogy, za vším hledej chlast a grogy. Pro ženy už není místo. Withnai a ten druhý (já) jsou na dně. Pojedeme na venkov ať máme změnu, řeknou si jednoho dne. CITÁT - Mrdám prdele.......... Film je hodně o dialogu. A aby byl divák v obraze musí je dost silně vnímat. Někdy jsou dialogy rozumné, někdy směšné a někdy jsou i zbytečné. Ale stále jsou. CITÁT - My jedeme na venkov bez aspirinu??........... Ovšem na venkově je čeká totální nadělení. Zima, není čím topit, hlad, není co jíst. Scéna z kuřetem okolo 43 minuty je úžasná. CITÁT - Jak se to zabíjí??!!.......... Škoda, jen, že scéna není vedena až do samého konce. Velice zajímavá a úsměvná scéna je i úvaha hlavního hrdiny ohledně místní hospody. CITÁT - Z hospody U Vrány a Koruny už život dávno vyprchal.............. A tak sledujeme líný anglický venkov při šálku čaje a cherry. Dialogy okolo 79 minuty mě nebavily a byly celkem trapné. Tohle je nejnudnější a nejhorší část příběhu. Prostě mi to tady nepřipadalo vtipné. CITÁT - Nejsem homosexuál Manthy............ Ten film výstižně poukazuje na rok 1969 a vlnu hippies, plnou drog, chlastu, černého humoru a Anglického počasí. CITÁT - Prší, běž domů............ Ve filmu si zahráli - Whitnail: Richard E. Grant, Já: Paul McGann a Manthy: Richard Griffiths. Ve filmu zazní spousta citátů takových osobností jako je W. Shakespeare, A. Tennyson nebo CH. Boudelair. Hudebně zde třeba zazní Jimi Hendrix se songem "Woodoo Chile" nebo Beatles se songem "While Guitar Gently Weeps" (16.11.2012)