Kneecap
Kneecap
Kneecap
Kneecap
Režie:
Rich PeppiattScénář:
Rich PeppiattHrají:
Liam Óg Ó Hannaidh, Naoise Ó Cairealláin, JJ Ó Dochartaigh, Michael Fassbender, Josie Walker, Simone Kirby, Jessica Reynolds, Donagh Deeney, Lalor Roddy (více)Obsahy(1)
Rok 2024 se do novodobé historie filmu zapíše jako ten, kdy se divákům poprvé představila drzá komedie Kneecap. Pravdivý příběh vzniku stejnojmenné severoirské hiphopové formace, hrdě propagující irštinu, jemuž je předpovídán podobně kultovní status jako předchůdcům Hraje skupina Spinal Tap nebo Trainspotting, vzal útokem festival Sundance, kde získal Cenu diváků. „Kdykoli zazní slovo v irštině, je to, jako když vystřelíš kulku za irskou svobodu,“ je slogan, kterého se odhodlaně drží sympaticky neurvalé trio s velmi jasnými politickými názory. Strhující jízda s velkorysým prostorem pro neřesti všeho druhu potěší mimo jiné i hereckou účastí Michaela Fassbendera. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (2)
Recenze (20)
Fantastiský mix, hip hopu, komedie, dravého audiovizuálu a především lásky ke svobodě a rodnému jazyku. Rich Peppiatt servíruje nekompromisní laskominu a namísto nudného filmu o vzestupu kapely se věnuje irštině, vztahu ke svobodě a do toho nešetří humorem. Velkým překvapením je pro mne i neherci ze skupiny Kneecap, kterým bez problému věřím tu jejich šílenost (nejspíš nemuseli nic hrát?), ale zároveň mne překvapuje jejich komediálnost. Michael Fassbender je pak krásnou tečkou nad tímhle našlapaným flákem, který nadchnul celé Vary. 9/10 a už teď si to koleduje o kultovní status... Audio recenze ()
Ní raibh a fhios agam ar chor ar bith cad a bhí mé ag dul a dhéanamh i ndáiríre in Vary, ach amháin go raibh sé roimhe dea-cháil. Agus ní raibh sí bréag. Sex, drogy a hiphop. Bohužel v obráceném pořadí důležitosti, ale bylo úplně jedno, že nejsem tak docela příznivec téhle hudby, stejně jsem předl blahem. Přesně uprostřed dlouhého festivalu to pro mě bylo jako šňupnout si koksu z prostředníčku, který na mě za jízdy vystrčil fucking póite. Riche Peppiatta budu rozhodně sledovat, ten chlapík to má v paži. A mimochodem, až po filmu jsem se dozvěděl, že jde o existující kapelu, ne o herce - že jsem to nepoznal taky o něčem vypovídá. Buinneach dhearg go dtigidh ort, nebo tak něco. ()
Každý outsiderský zdokonalovací film, ať už sportovní (modelově např. "Rocky" či "Vybíjená") či hudební (např. "The Commitments" či "Ladíme!") potřebuje k úspěchu jen následovat klasická schémata a dosadit do nich náležitě sympatické postavy s čitelnými motivacemi ve svérázném prostředí. "Kneecap" tedy v samotném jádru není žádným zjevením, protože "jenom" dokonale naplňuje koncept perfektně fungující na diváky. Prostě ideálně využívá svou bojovnou agendu, sympaticky oprsklé reálné protagonisty, říznou formu a fajnově vrstvený scénář. Tenhle recept na úspěch prostě vyšel až nepřekvapivě dobře, což ale nikterak neubírá sílu kultu, který se kolem filmu zaslouženě buduje. Chtělo by se i jízlivě říci, že hlavní důvod, proč film sbírá tak nadšené reakce, spočívá v jeho chytré cestě k mezinárodním divákům. Ta se namísto nabízejícího se hlavního tahu mainstreamové distribuce vydala klikatější cestou sbírání slávy a nadšeného uznání v jinak povětšinou trudném prostředí filmových festivalů či trhů. Ono taky není žádným překvapením, že po pecce z Irska prodávané francouzskou firmou okamžitě skočil distribuční label gigantu Sony. Tak jen doufejme, že jeho česká divize nespí, a pouze podobně důmyslně vyčkává na šeptandu, než tenhle nastřelený a oprsklý diss track pustí do naší distribuce. Tuhle nálož endorfinů je totiž potřeba konzumovat jen v hromadné podobě. ()
(KVIFF 2024) Kneecap se veze na podobně svižné, přisprostle zfetlé vlně jako Trainspotting nebo některé guyritchieovky, přičemž jeho přidanou hodnotou je zájem o irský jazyk a jeho šíření do publika (diváckého i filmového). Film má neskutečně řízný náboj a nejde daleko pro k*ndu, přesd*žku a šuk*čku, přesto se nejedná o nějaký prvoplánový vulgární výplach pro nenáročné publikum, nýbrž o trefně přidrzlou komedii s oprskle přesným tahem na branku a nápaditým vizuálem. P.S. Není káčko jako káčko! ()
Ultimátní irská euforie. Trainspotting vibe pocítíte hned v prvních minutách a jak synopse slibovala, budete svědky slušnýho kultovního potenciálu. Na celým filmu je neskutečně cítit radost z tvorby, ať už té hudební, nebo filmově-příběhové. Po 14 letech, co na festival jezdím, jsem úplně poprvé zašel 2x na stejný film. Na novinářských projekcích se v 9/10 případů netleská a Kneecap byl po zásluze onou vyjímkou - 90%. PS: Já ve svejch letech opravdu nechci začít poslouchat irskej Hip Hop. Mám ale po tomhle vlastně vůbec ještě na výběr?! [KVIFF 2024] ()
Reklama