Dnes v jednom domě

Ono je sice strašně zajímavý dívat se na to, jak třeba takovej Vinklář doma sedí na gauči a čte si noviny, zatimco Hanzlík se byl právě vykakat a teď se bude dívat na televizi a Cupák doma jen tak pro nic za nic chodí celej den v kvádru, v kravatě a v botách, ale natočit o tom celej seriál je tak trochu plejtvání materiálem. Jinak seriál občas působí jako nechtěná komedie, takže za to ty 2 hvězdičky. (24.11.2006)

František Filip nám tentokrát servíruje "román pro obrazovku" o tom, jaké je to úžasné a pokrokové vyměnit Malou stranu či rodnou "barabiznu" za krásné nové sídliště. A tentokrát jde do tuhého, socialistickou propagandou se zde dávkuje masově a často je halena do biblického (!) hávu - bytovka jako archa pro všechny a sídliště jako celá flotila arch. "Pixly" jsou tu snímany jako katedrály a lehká kritika odbývána např. takto: "A víš, že ten barák je docela hezkej? Kdo říká, že tyhlety baráky jsou ošklivý, ten musí bejt úplně slepej" (stavbyvedoucí Panc). Jednotlivé díly jsou zasazené do období jednoho roku (od zimy do zimy) s důrazem na tehdy nejvýznamnější společenské události a normalizační každodennost (Silvestr, sledování TV, 1. máj, víkendové odjezdy na chalupy, domovní schůze apod.). Řada promluv je neopakovatelných: "Se na mě díváš jak na Pinocheta!", "Seká v emigraci hlavy kuřatům, dva tisicé denně, 18 mil od hospody.", "takovej pantofel, pod kterej bych se já vešel, se ještě nenašel", stejně jako řada dílčích dějových linek: cynický pár Strachotovic a jejich silvestrovský výstup, starý Panc, těšící se na buldozer, protože neni kočka, která se drží místa; skororozvod Jarky s Krejzou, kvůli elektromotorům (Krejza se pere za hospodářství s těmi "na hoře" a nedá mu to ani doma); petrbokovic pes, pohřbený do základů další piksly ("víte co, dejte nám ho tady do vejkopu, bude mít nad sebou pomník jako nemá žádnej člověk a ještě na něj budou chodit čůrat pejskové"); Slávek, co chce mít svatbu na 07. 11. (VŘSR), aby měl každý rok ohňostroj; řidič komunálních služeb a zároveň teatrolog Pilich a nespočet dalších. "Já se odsud nechci jakživ stěhovat!" (Jarka) (11.11.2018)

Každopádně jako odstrašující případ je seriál výborný. Dá se říct, že herecká elita, je vyvezena na sídliště a děj se "vůle bóží". A pak si vzpomenete na Ordinaci, Ohnivý kuře atd. a vlastně si řeknete, že může být i hůře, protože každý socialistický brak měl, alespoň kvalitní herce a co nejvíc KONEC. (18.03.2018)

Franta Filip se po seriálu s venkovskou tématikou (Chalupáři)pokusil s některými stejnými herci natočit oslavu panelákového sídlištního bydlení. Vzhledem k tomu, že bydlím v rod.domě a nikdy jsem v paneláku nebydlel, jeho "poselství" v mém případě nemohlo nikdy padnout na úrodnou půdu. Úsudek o urovni bydlení a estetického vjemu "králíkáren" na ráz města si udělá každý sám, nicméně, co se týče tohoto seriálu, musím konstatovat, že kvalita tohoto díla je velmi podobná kvalitě výše zmiňovaných paneláků. Zkrátka, je to na h...o. Naprosto konsternován jsem byl ze scénáře, z některých zcestných prázdných dialogů, ani hvězdná kohorta, v čele s Růžkem, Lukavským, Sovákem aj., se nepředvedla. Zobrazení reality života obyčejných lidí na sídlišti si nepředstavuji tak, že dva herci hodinu kecaji o pianinu, které se už nevejde do pokoje a nevědí co s tím. ** jen za první dva díly. (29.08.2004)

Asi nejhorší reklama na modní trend osidlování příšerných panelákových sídlišť. Bohužel obsazeno zajímavými herci. Ale co, taková už byla doba, že i v té největší sračce jste viděli plovat dobrého člověka. Tato sračka měla v lidech vyvolat pocit, že panelák je vlastně fajn, ať už jste kdokoliv a pocházíte odkudkoliv. Nic není lepší, než unifikované umakartové jádro z černou hadicí od sprchy, nepraktickou kuchyňskou linkou z plechu a bezútěšným pohledem na rozestavěné sídliště a kulervoucím sociálním vztahem s pestrobarevným spektrem obyvatel jednoho vchodu. Ať už opustíte roubenku patřící vašemu rodu stovky let, nebo pavlačový dům, kde jste vyrůstali, nebo malebnou chaloupku u rybníka v Jižních Čechách, kde je opravdu krásně, vždy máte možnost dožít svůj malý život ve svém patře nové panelové zástavby v Praze. I v devadesátí třech letech máte nárok okusit výdobytky moderní doby. Vždyť v tom vchodě se dá prožít ještě tolik dobrodružství, lásek a kolektivní legrace. (09.06.2013)