Akt

Moje cesta k této hře byla strastiplná, ale nakonec se čekání vyplatilo a konečný zážitek byl úžasný! Miloň Čepelka je v roli "mamky" naprosto okouzlující a roztomilý! Celkově se mi vzájemné chování manželů hrozně líbilo a tento vztah by jim mohl závidět leckterý pár po tolika letech. Rozdílnost v chování bratrů nádherně doplňuje a podtrhuje zvláštnost této rodiny a slibuje skvělý filmový zážitek. (21.06.2012)

1.) Seminár o objavení pozostalostí génia Járu Cimrmana na chate v Liptákove, posúdenie jeho literárnej, dramatickej a poetickej tvorby, predvedenie technických vynálezov - elektrické kreslo, divadlo bez hercov, príspevok Járu Cimrmana k svetovým filozofickým smerom. 2.) Hra Akt - Nádejný umelec Žíla (Jaroslav Weigel) sa snaží nakresliť akt, avšak vášeň mu to nedovolí. Spolu s modelkou a neskôr svojou ženou Žílovou (Miloň Čepelka) majú postupne piatich synov, ktorých opustia a po rokoch si ich pozvú im vyjavia pravdu o pravých rodičoch. Na troch z nich - učiteľ Láďa Pýcha (Ladislav Smoljak), Bedřich Síra (Jan Hraběta) a doktora Turnovského (Zdeněk Svěrák) čaká nejedno prekvapenie. Hra je dopĺňaná spevmi, tancom a občasnými básnickými vsuvkami. (11.04.2012)

Kultovní a vzhledem k roku vzniku opravdu skvělé. Humor na pomezí Izera a Monty Pajtnů baví. Ano čekal jsme víc, chápu, že je to přechválené, čím víckrát si to pustíte tím víc se nasmějete. Některé gagy jsou dneska spíš k pousmání na hraně trapnosti. Ale samozřejmě velký díky za koncepční veledílo divadla Járy Cimrmana. (24.06.2023)

Maliar Aktu, ktorého pri pozeraní na svoju nahú figurantku prepadne "démon chtíče" a nikdy nedokončí svoj obraz, ale splodí päť detí. Génius Cimrman napísal túto hru, ktorú našli pri budovaní krbu okolo roku 1966, zamurovanú v stene. Ešte, že ju nadšenci našli!!!! Apropó: neviete adresu tej ....... Hodnotím 85%. (16.02.2011)

'Akt' mám opravdu rád. Jednak jde o jednu z nejzábavnějších her DJC a jednak je to i první hra, kterou jsem od nich viděl a do dneška jsem neměl tušení, že je i úplně první, kterou vlastně napsali (1967), ve své hlavě jsem se podvědomě řídil daty zaznamenaných divadelních představení. Čili tleskám dámě, která mi hru možná náhodou, možná prozíravě pustila po necelých dvou měsících naší známosti jako první a tím to pro mě vlastně celé začalo (11.6.2010). A zase mě nepřekvapuje, že to pro mě začalo v momentě, kdy to vlastně spíš pro všechny končilo, jak jinak. ____ "...pane inženýre, je to možné?" "Ano, to je možné." "Víte o čem hovořím?" "Ne." (...) "...ale, já vám ho radši ukážu..." (Stojan Jakotyč). (...) "...divadlo je zde především proto, aby se v něm člověk divil. Posílám vám dalších pět her." (...) "... prostě, nechtěla to žrát." (...) "Bylo to v Kralupech nad Vltavou." "Ano, bylo to v Brandýse nad Labem." (...) "Poručil mi, Hanžlová, chlapče..." (...) Uzel "...a bez namáčení." (...) "Autor vlastně zastává stanovisko, které zároveň vyvrací." (...) "...zatímco vulgární materialisté křičeli: Do hajzlu co s tím?" (...) "...Fraank Malina." (...) "Dřevo, doktor inženýr Hraběta." A Čepelka (nejen) zde dokazuje, že co do komediálního talentu je z celého seskupení definitivně nejlepší herec a jediný u koho se dá vlastně o nějakém hraní mluvit (se vší úctou ke všem ostatním, každý zná ten neherecký koncept). "Ale to je na tom právě to pěkné, pane Draslík." "Síra." (...) "Vás tady ale je." (...) "Já bych to nazval Chumelenice." (...) "Mamko, rozčil se taky a nenechávej to všechno jen na mě." (...) "Tos mě tenkrát nasral, kamaráde." (...) "Škr-ti-la." "Ale byli roztomilá." "Dvojčata byli ještě tuze malé. (...) "To je ovšem jasná brachiální agresivita." "Cože? To je normální palička na maso." (...) "...a možná, že by to ani Pepa nebyl." ____ 86% (1967) (02.03.2015)