Posel z Liptákova

Posel světla není špatná hra, ale Vizionář je mnohem lepší a vtipnější (viděl jsem verzi se Smoljakem). Obě hry jsou dlouhé tak akorát a představení navíc obsahuje dva semináře a tentokrát jsou obě lepší než samotné hry a zejména pak ten druhý (popis nudné cesty autem, univerzální ptakopysk, kterého ale neuvidíte, protože je citlivý na světlo, Bruknerovy minerály, skákání do řeči...). V první hře a v seminářích byl nejlepší Brukner, ve druhé smrťák, úžasně zahraná postava. A tak běžte ven, třeba na Cimrmanovu "nepochválím-li se sám, nikdo to za mě neudělá" třídu a řekněte lidem (ale ne teď, až příležitostně), že i tato dvojhra Járy Cimrmana je naprosto skvělá, i když oba semináře jsou lepší. My nesmíme ani naznačovat, ale i přesto tomu klidně dám 100%. Petr, něco červenýho, Bezruč! (11.01.2017)

Trochu netradiční kompozice a pro mě i trochu slabší příběhy, které jsou výjimečně dva. Nejspíš to vidím tak, že to bylo asi na škodu, protože semináře pak zabírají možná až moc času. Scénáře nejsou takové, že bych se jim smála nahlas, ale opravdu postačí. Je to ale jedna z her, kterou bych už nemusela vidět znova. (22.06.2017)

„Na problémy, které se mělo jít intelektem, jelo se motykou!“ Dokonalá kombinácia naivity a inteligentného humoru. Podarilo sa mi túto hru pozrieť „mimo poradia“ a tak už o cimrmanológoch niečo málo viem. Začala som tým, že som počas seminára mala spustené aj mapy – a pekne som si pridávala trasu ich jednotlivých zastávok na ceste do Liptákova. A naozaj som sa dostala až po Tanvald. Epigramy z Hostince u Sirotků, ktorých autorom je Cimrman a ktoré prácne cimrnalógovia zoškrabali až k 36-tej vrstve: „Lepší pivo v žaludku, než-li voda na plicích.“ „Varuj se hazardu, vzpomeň si na Jardu“. „Nechoďte na dvorek, máme tu záchodek“. „Sirotek je naše máma“... „Teplé pivo je horší než studená Němka“. V druhej časti seminára – pojednanie o univerzálnom vtákopyskovi: „A kromě toho, je vědecky dokázáno, že jeho pacičky přinášejí daleko větší štěstí nežli pacičky zaječí“. A o chvíľu nasledovalo: „Fuj, Jindro, že se nestydíš!“ „Petr – něco červenýho – Bezruč...“ To bolo také hlboké a dobré, mňa ten koniec naozaj rozplakal. (25.05.2020)

Ó tótó, jak mi tu chybí Svěrák. Přednáška se mě takřka vůbec netýká (od staršího diváka jsem byl upozorněn, že je tam pár vtipů pro znalce starších poměrů). A tak jsem si mohl trochu užít herectví pana Smoljaka a utlačovaného Bruknera s pár šutry. Dvě hry nejsou špatné, ale jde o takové krátké epizodky, které se nemohou rovnat s hrami typu Severní pól nebo Dlouhý, široký. Ve druhé hře opět exceluje Milon Čepelka jako uhlobaron. (02.06.2017)

,,Ale to bude sekáč, pánové. Ne jako já. Ten se nezakecá.“ Posel z Liptákova a Vizionář jsou velmi zvláštní cimrmanovské hry. Obě mají trochu smutnou atmosféru, Vizionář vůbec. Vždycky, když Smoljak pronese citovanou větu, mě zamrazí, jak si vybavím, k čemu se vztahuje. Seminář o tom, jak jeli autem a brali benzín je prostě krásný a potěšilo mě, že všichni přednášející byli na scéně a nechodili po jednom. Ať už hodnotím seminář či hry, přišlo mi, že na nich není jediná chybička. Zřejmě to není nejoblíbenější z her DJC, ale mě přijde nejucelenější a nejkompaktnější hra, která nemá tak podbízivý humor jako jiné. A poslední postřeh, Weigl a Čepelka jsou páreček k pohledání! (12.11.2014)