Obsahy(1)
Geniální skladatel Jára Cimrman a jeho opereta. U příležitosti zahájení provozu slavného vídeňského "Riesenradu" byla vypsána soutěž o nejlepší operetu. Odeslal ji také Čech - Jára Cimrman, a to rozmáchlým sedmihodinovým dílem "Proso". Díky své snad jediné záporné vlastnosti - drobnému škudlilství - nepodal zásilku s partiturou doporučeně, což umožnilo Franzi Lehárovi, Johannu Straussovi, Oskaru Nedbalovi a dalším členům poroty, aby si geniální operetní fresku doslova rozebrali. Vědecký tým českých cimrmanologů dokazuje po mnoha desetiletích, že autorem světově proslulých melodií z Netopýrů, Polských krví a mnoha dalších operet je zapomenutý Pojizeřan Cimrman. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (221)
Cimrmanovský humor mi jednoduše nesedí. Párkrát jsem se pousmál, ale rozhodně jsem se neválel smíchy po zemi. Když si tady pročítám samé oslavné komentáře vychvalující naprosto vše nebo komentáře sdělující, že to bylo slabší, ale stejně dávají plný počet, tak jsem si zkrátka neodpustil napsat sem tenhle stručný ač výřečný blábol. ()
Moje druhá nejoblíbenější hra Divadla Járy Cimrmana (jako bonus jsou zde páni Smoljak i Svěrák). Už ten hostinský, který nemá rád lidi stojí za zmínku. Nejlepší hlášky vůbec: "No moment, ne tak hr, na takový návaly tady nejsem zařízenej"; "Ty moje pruhované štěstí"; To je směšné cha, cha ,cha; tuze směšné cha, cha, cha"; "Děvka!"; "Před 3 dny se vydala do města pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka moje starostlivá". ()
Říká se, že o mrtvých jen dobře, ale Ladislav Smoljak zpívá opravdu strašně, byly to pro mě nejhorší pasáže hry. Hra je samozřejmě humorná a sem tam vám střelí facku povedený vtípek, ale připadala mi tak nějak celkově suchá, mnohdy byl humor jakoby nucený (ve stylu, teď by tam měl být nějaký vtip, musíme nějaký vymyslet). Vcelku to na mně působilo jako jakýsi recyklát již u cimrmanů viděného a použitého. Navíc je to asi poprvé, kdy mi připadalo, že jindy výborní Svěrák a Čepelka tady místy až neuvěřitelně přehrávají a snaží se (v konečném důsledku na úkor jeho samotného) ten vtip jakoby ještě popotlačit, aby byl zjevnější a důraznější. Ale dá se to a je to i zábavné. Naše staré hodiny, bijí čtyři hodiny. ()
"Na takový návaly tady nejsme zařízený", "Růženka, která se před týdnem vypravila - "děvenka moje starostlivá" - pro šafrán a trochu toho zázvoru.", "Pij! To že řekla? To musí být ženská.", "Naše staré hodiny bijí čtyři hodiny", "Neříkej, že je zde s tebou něžné pohlaví!? Nejen pohlaví! ", "Dobro je prisjetiti se da prividno prav prut prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje...které zapomněl".................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
Je to sice komentátorsky laciné, ale bravurní výkon Miloně "To musí bejt ŽENSKÁ!" Čepelky je stejně největší devizou této operetní epizody cimrmanovské historie. A kromě hlášky o "Polské krvi, Blondýnkách" atd. si cokoliv jiného nedovedu bez velkého zamýšlení vybavit. No, vlastně ještě úžasný dochovaný fragment partitury:) 80% ()
Galerie (6)
Zajímavosti (23)
- Jedná se o první hru, kterou Ladislav Smoljak se Zdeňkem Svěrákem napsali společně. (Pierre)
- Tato hra se jako první hrála na zájezdě, a to v roce 1970 v plzeňském klubu Alfa. (mnaucz)
- Postava studenta cimrmanologie byla napsána na tělo Petru Bruknerovi. Avšak později se stala rolí, kterou prošel každý začátečník. Kromě Petra Bruknera např. Josef Koudelka, Jan Kašpar, Václav Kotek, Bořivoj Penc a další. Zdeněk Svěrák to definuje tak, že: „V semináři má představitel většinou trému, ale k té roli se to hodí, protože je tak i napsána. A ve druhé části tam vlastně na konci chvíli sedí, pak se zvedne, a artikuluje ten záznam z pásku, aby to vypadlo, že to říká on, pak odvede Zeppelina a pak se ještě na závěr vrátí. Pro začátečníka ideální role.“ (mnaucz)
Reklama