Hospoda Na mýtince

Viděl jsem ve složení Smoljak, Hraběta, Reidinger, Kotek. Pro mě zklamání především v tom, že hostinského nehrál Svěrák, barona nehrál Čepelka a vězně nehrál (přítomný!) Smoljak... Ale jinak skvělá zábava, jedna z mých nejoblíbenějších her DJC. Seminář mě až tolik nebaví (i když popis operety Proso je dokonalý), zato samotná hra vše vynahradí :-) (15.02.2012)

Hra patří zajisté mezi Cimrmanovi skvosty.Výkony hostinského v podání Svěráka jsou supr,Hrabě Vonn Zeppelin alias Čepelka taktéž.Trošišku sem byl smutný z výkonu p.Smoljaka který mi připadal trošičku přiškrcený.Hra mě zas až tak uplně nevtáhla jako třeba Záskok a Švestka.Ale pro objektivitu musím říct že se jedná o dílo nadstandartní. (26.06.2009)

Je zde několik velmi slibných a hodně vtipných scén a situací, ale celkově to na mě působí slabším dojmem než obvykle. V přednášce se dozvíme o významu Járy Cimrmana jako tvůrce monumentální sedmihodinové operety Proso, které ale bylo významnými osobnostmi hudebního odvětví té doby dokonale rozebráno a vydáváno za jejich vlastní. Dovídáme se o jeho snaze dosáhnout co největší melodičnosti ve svých operetách. A jako představení vidíme malý úsek z Prosa, což je poměrně zdařilá parodie na operety. Hostinský (dobrý Zdeněk Svěrák) má hospodu na samotě. A tak když do jeho hostince zavítají dva návštěvníci, neváhá udělat vše možné, aby si hosty udržel co nejdéle. Nejdříve přichází hrabě Zeppelin (skvělý Miloň Čepelka), nadrženc, ze kterého se vyklube pašerák zvonků na kola. Dalším je vězeň (Ladislav Smoljak), který se dostává k hospodě po nesmyslném útěku z vězení a je zde držen přeludem svého anděla. A pak je tu ještě inspektor Trachta (Václav Kotek), který konečně může chytit svého pašeráka. A zpívá se a tak nějak i tancuje. (26.10.2010)

"Na samotě nedaleko Skotského města Glasgow se v chudé rodině srbského vystěhovalce narodil mladičký hrabě Nikolič. Rodiče se před svým bohatým synkem styděli za svou chudobu a tak hrabě Nikolič prožil těžké dětství. Naštěstí otec přišel o celé synkovo jmění tím, že je uložil do místního peněžního ústavu na heslo: Dobro je prisjetiti se da prividno prav put prema cilju predstavja u stvari pravodlivo krivudanje, které zapomněl." Takto začíná děj sedmihodinový Cimrmanovy operetní fresky Proso, jejíž nejlepší části rozkradli a ve svých dílech použili Franz Lehár, Johann Strauss, Imre Kálmán, Oskar Nedbal a Adolf Piskáček. Hanba jim. Naštěstí badatelská práce legendárních doktorů a docentů cimrmanologie z Divadla Járy Cimrmana dokázala odhalit pravdu. A jejich pěvecký i taneční kousky mě baví i děsí zároveň. Prostě kvalita z jiný dimenze. (04.01.2022)

Vážně nechápu co na Cimmrmanovi všichni vidí, moc jsem toho o něm zatím neviděl (resp. viděl, ale většinou ho přátelé pustili po nějaké akci v brzkých ranních hodinách a to bych usnul i u filmu od Camerona), ale nic z toho mě nijak zvlášť nezaujalo, maximálně jsem se lehce pousmál nad některým z opravdu povedených vtipů. S Hospodou Na mýtince je to to samé, viděl jsem sice jen něco přes polovinu, ale vyloženě jsem se smál snad jen jednou, jinak je to intenzivní nuda připomínající nějakou Stand-up comedy (za tohle budu nejspíš zlynčován zdejším davem... no co už). Je docela možné že zážitek z živého divadelního představení je lepší než při sezení na schodech v rozhrkaném autosbusu s lesknoucím se notebookem na kolenou a s jedním "špuntem" v uchu, ale velmi intenzivně o tom pochybuji (a navíc bych to pak jen těžko mohl hodnotit jako film). 4/10 (03.11.2007)