Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (184)
Seminář patří mezi absolutní TOP, taky je velmi zajímavé, jak moc byla tato hra cenzurována, upravována a dřív i zakázána. Herberk a Vymýšlení anekdot jsou extrémně silné a zábavné části, ale samotná hra už se spíše jen táhne. "Možná si říkáte, proč také nepřemýšlím... to je tím, že já to organizuji." (...) "Na slepé koleji..." (...) "A dál?" "No dál... já to dál ještě nemám..." (...) A nevadí, když to bude takové pánské košilaté...? Na slepé koleji stojí už měsíc vagón plný pánských košil...(...) ...ještě je nechytili." (...) "Ale já nejsem Karel. Karel je tady Alois." ____ 72% (1982) ()
je těžké u Cimrmana říct slovo nejoblíbenější,ale tato hra se pohybuje rozhodně mezi čtyřmi,které si pouštím nejčastěji...seminář perfektní stejně jako druhá část,kde se to hláškami,vtipy a narážkami jen hemží...ovšem naprostou nutností je,aby pani správcovou hrál Jan Hraběta...absolutně jeho nejlepší výkon u Cimrmana vůbec....No jo,jen si ještě chvilku blbněte,ale v devět se zhasíná a jde se spát.. ()
Jako zanícený cimrmanolog, schopný hodiny a hodiny vyprávět repliky ze všech her krom Českého nebe, se kterým jsem ještě žel neměl tu čest, snad ani nemohu jinak. Mohl bych pár her vyzdvihnout, avšak žádnou bych nedokázal označit za slabší či méně oblíbenou. Stejně ode mne každá dostane "kilo", tak co... 100% ()
Vysoký cimrmanovský standard, hvězdičku srážím za trochu depresivní hru o tom, co některé, možná většinu z nás čeká - domov důchodců s neustálými spory se spolubydlícími a vedením, před kterými se bohužel dá uniknout už pouze smrtí, jiná cesta už není. Taktéž se mi nelíbil poněkud fekální vtip o porodu a Tůnovi. ()
S cimrmanovskými hrami mám, kromě jedné výjimky, vždycky stejný problém - pokaždé je výrazně lepší seminář nebo samotná hra, přičemž to druhé je zase výrazně slabší. A stalo se to i zde. Seminář mě bavil úplně neskutečně, ale u samotné hry jsem se spíš jen pousmíval, než že bych se pořádně bavil. Nicméně ta slabší polovina mi tu nepřišla tak "slabá" jako u ostatních her a i ji samotnou jsem si celkem užil, takže u mě Lijavec nakonec dopadl dost slušně. Ale na Dobytí severního pólu pro mě pořád nemá - a popravdě mám pocit, že žádná jiná hra ani mít nebude. 4* ()
Galerie (6)
Zajímavosti (30)
- Hra byla po několika prvních reprízách zakázána. (Kulmon)
- Jméno Pihrt bylo zvoleno zcela náhodně. Když byl Zdeněk Svěrák malý, měl na výběr tři lékaře: Appelta, Soldáta a Pihrta. Svěrákovi se to zdálo pro fízla příhodné. (Kulmon)
- Po revoluci se žádná hra nezměnila až právě na Lijavec. V něm prakticky se všechno vrátilo do původního stavu až na pár výjimek. Např. když na konci Vrchní Inspektor všech starobinců říká, že vyhynuli Pihrtové, tak to tam vráceno nebylo, avšak třeba to, že „provokační anekdota“ bylo nahrazeno za„"návnada pro lidové vrstvy“ nakonec ve hře zůstalo. A ještě ve hře byl původně seminář „Cimrmanův názor na sex,“ který sám o sobě zakázán nebyl, ve hře nakonec nezůstal. Zřejmě proto, že se autorům přestal líbit. (mnaucz)
Reklama