Obsahy(1)
Když na sklonku života bilancoval Cimrman svou uměleckou činnost, došel neradostnému poznání: ani jedno z děl, které podepsal, nedošlo uznání. A proto se rozhodl ustoupit do anonymity a stát se autorem folklórním. Jasnozřivě rozpoznal, že moderní doba odsoudí k zániku lidovou tvořivost v takových oblastech, jako je národní píseň, pohádka, pověst, přísloví či pranostika. Jediné, co z ústní folklórní tvorby nezemře a zůstane živé, je anekdota. A právě ona hraje významnou roli v jeho hře Lijavec. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (184)
Spi Havlíčku, v svém hrobečku, národ zpívá tvou věrnou písničku - odpočívej v pokoji, Rakousko je na hnoji! ()
Vedle Afriky, Blaníku a Českého Nebe nejslabší Cimrmanova hra .. Seminář ovšem skvělý ... ()
I tento Cimrman je případem, kdy úvodní seminář je zábavnější než samotná hra. Ovšem pokud bych měl srovnat třeba s Poslem z Liptákova, tak ani v besedě se tentokrát nepodařilo nastolit (a hlavně udržet) pravou cimrmanovskou zábavu a pokud k tomu připočítáme slabší hru, tak hodnocení zůstaně jen tak na půl cesty. ()
"Možná si říkáte..proč nepřemýšlí? To je tím, že já to organizuju!" A tahle organizace se opět povedla. "Já nejsem Karel. Karel je tady Alois..." ()
Jejich hry prostě musí člověk milovat. Já osobně jsem je schopen sledovat stále dokola a každá nová je pro mě svátkem. ()
Lijavec je asi nejslabším kouskem od Cimrmana... Ale zato se může chlubit pointou par excellence! ()
Myslím, že i vzhledem k době ve které byla napsána je prostě skvělá. Ta hra. V každém počasí... ()
Seminář je úžasný a hra je taková trohu moc natahovaná, ale přesto skvělá - ghlavně svěrák a Čepelka.Viděl v divadle ==> 4,5* ()
Hra jiného rázu než ostatní. Viděl jsem ji poprvé a mile mne překvapila. Beseda je perfektní a hra obsahuje nečekaný konec... 5* ()
psychologické drama je jedna z nejzajímavějších forem léčení ponorkové nemoci. obzvlášť pak v podání tohoto kroužku nadšenců. ()
"Ale já nejsem Karel, Karel je tady Alois!" ()
Mno, jsem zvyklejší na kvalitnější cimrmanovky, ale hra Lijavec je skutečně slabší, jak zmiňují i ostatní. Ale přednášky jsou standardně kvalitní. :-) ()
Trochu zvláštní a komplikovaná hra, jejíž původní název zněl Herberk, ten se však soudruhům nelíbil, protože prý vzbuzoval dojem celospolečenského nepořádku, a tak musel být změněn na Lijavec. V téhle hře je téměř nemožné vidět Ladislava Smoljaka, protože ji prý nerad hraje, ale to nevadí, jelikož Zdeněk Svěrák je jako inspektor všech starobinců (a zároveň Cimrman) výborný. Kvalitní je také seminář, v němž zazní slavný Elektrický valčík. Mimochodem, věděli jste, že Cimrman má na pravé noze srostlé prsty? Ne všechny samozřejmě, jenom dva. Prostě mezi palcem a malíkem má takovou blánu. :-) ()
10/10 ()
Lijavec je silnější v semináři než-li v samotné hře. Hra je zvláštní v tom že Cimrman zde popisuje sám sebe. ()
Jeden z případů, kdy úvodní seminář je lepší divadelní hry. A kdy divadelní představení je lepší záznamu. Ty dědky je totiž potřeba vidět. 85%. ()
Seminář je skvělej, hra je tentokrát slabší. Ale i tak se najdou legendární hlášky :) ()
1. Záverečná beseda - z technických príčin uvádzaná pred hrou, na otázky odpovedajú: expert na anekdoty, odborník na väznice, znalec časti života Cimrmana v starobinci. 2. Hra Lijavec - "Hra s opravdovým deštěm" - alegorická hra určená do ústavov pre starších, príbeh vandrovníkov (vrchný inšpektor starobincov, Formánek - porodný dědek, mlynár), ktorí si rozprávajú protimonarchistické vtipy, avšak za prítomnosti člena tajného policajného oddielu na odhalenie vzniku protihabsburgovských vtipov. ()
Slabší hra byla kompenzována úžasným seminářem. ()
,,Smích pod pěnou nelze prokázat.“ Lijavec je jedna z mých nejoblíbenějších Cimrmanových her. Je velice konzistentní, má výbornou atmosféru a působí přirozeně a nenuceně. Zároveň je velmi promyšlená a lze ji vnímat dvěma způsoby a v závěru dokonce třemi způsoby (jako psychodrama herců divadla JC). Hlavní obsazení Svěrák, Weigel, Čepelka a Hraběta je naprosto dokonalé, každý se do své role přesně typově hodí. Např. Hraběta je ve své roli správcové bezkonkurenční (Štětináč!). I úvodní seminář se všemi herci na scéně je svěží a nemá hluché místo. Jejich vzájemné škádlení je jako perlička na už tak zajímavých příspěvcích. K záporům této hry se vyjádřit nemohu, protože jsem žádných nenašel. ()