Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
Věčný (m)učedník pravého českého humoru. Přiznávám, že dvojice Svěrák&Smoljak pro mě představuje takový humorný oříšek. Je to tak chytře vyvedené, až se to u mě dostává do dávícího traktu, dál už jen zřídka. Jsem však mistrem vytlačovaného smíchu, takže každých pět vteřin zní místností salva smíchu, někdy se směji i hodně dopředu, tudíž množství replik zaniká v tom nekontrolovatelném jekotu. Trénink bránice je zaručen i s touhle humornou kauzou, která je vskutku originální, i když zrovna nemáte den Smějavec. Je to nevtíravé, nevlezlé i nepodbízivé. Takže vlastně chválím dva Velké otce humoru, kteří na svém humoru odkojí další generace Petrů, Vladimírů i jiných Čechů. Máme tak jistotu, že velký český duch nezanikne, nezemře a stále bude plápolat, dokud Češi Čechům budou humorně naslouchat. Pobavil jsem se tak akorát, vkusně. A nic se nemá přehánět. Vždyť regulérně hrozilo, že ztráta školní knihy v případné předělávce někým jiným by mohla být mnohem absurdnější banalita. 6/10 ()
Hodně zajímavý příspěvek do pranice. Už jenom z principu věci, že hra jako taková vypadá zajímavě. Ona i zajímavá je, ale postupem času si vlastně i uvědomíte, že ty vtipy jako takový vám sednou, protože to je založeno na přeafektovanosti a nebo různých pazvucích. Jelikož je toto váš smysl pro humor a děláte podobné kraviny taky, tak se vezete automaticky. Dokážu si představit, že se tento kousek někomu nelíbí, protože když si to tam vezmete, tak celá hra je vlastně o ničem. Tak nějak se jenom vezete na dobré bizarnosti a nějak to vychází. Jsou silnější kousky, možná i slabší. Kdo ví? "To je Josef Říha." - "A to je mi pěkné. Pročpak nevstaneš Zdeňku, když tě volám, co?" ()
Jako každá hra, tak i tahle je vymyšlena opravdu brilantně. Geniální autorská dvojice, jako je (byla) Svěrák - Smoljak, se podruhé už nenarodí. Takže díky za to všechno, čím nás dosud pobavili ... ano, i já jsem tenkrát v anketě o Největšího Čecha hlasovala pro našeho univerzálního českého génia, de facto jsem hlasovala hlavně pro tyto naše umělce, kteří postavu Járy Cimrmana vytvořili a jsem moc ráda, že on opravdu vyhrál! Jinak Hra je protkána spoustou vtipných a trefných hlášek, které tady mí spolukomentátoři napsali přede mnou a já bych se už jen opakovala. ()
Nejvíc se mi líbí hláška "Učí se dobře, to nemohu říct." Ale úplně jsem zapomněl, že se to v představení tolikrát opakuje. Pak se to totiž stává čím dál tím míň vtipným. Ono celkově ta hra začne být trochu hluchá od té doby, co se objeví školní inspektor. Sice pak ještě nastoupí Miloň Čepelka coby úplně úchvatný zemský školní rada, ale děj už je v té době prakticky u konce. Hm, u konce, kterej v podstatě ani není pořádnej konec - je to dost utlé, tak najednou. Přednáška standardně dobrá s hromadou vtipů a narážek. Potěšilo mě další rozšíření filozofie externismu i celá ta pedagogická Cimrmanova šesterka. Celé to představení je prostě legendární. Akorát jsem se někdy divil, že některé parádní hlášky se u obecenstva nesetkaly s nějakou větší salvou smíchu. Ale to nevadí, mě se to prostě líbilo a vždy líbit bude. "Jste tupá odporná deprimovaná hovada." nebo "Vždyť já vás mám rád. Proč myslíte, že tady na vás řvu?", chchch ()
To by se pan komisař nahledal, tříďas navztekal, kdyby přišli vyšetřovat k nám. Třídnice se u nás často za "naprosto nevyjasněných okolností" vytratí většinou při odpoledkách. Tohle je fakt super hlína, řečeno polopaticky:). Víte jak Cimrman lekal děti? Prostým prásknutím biče, který nosil při vyučování v holínce. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Seminář, kdy se Zdeněk Svěrák zmíní o konferenci „Dědicové Komenského“, je vytvořen na motivy semináře ze hry „Domácí Zabijačka“. Vidět ji můžeme na záznamu výročního představení k 30 letům Divadla Járy Cimrmana. (mnaucz)
- Zdeněk Svěrák vzpomíná, že se jednou stalo, že mu na jeviště přinesli třídní knihu, kterou ve hře hledá. „Nevěděl jsem, co dělat. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem řekl: ‚To není ona. To jsou blbé vtipy,‘ a jelo se dál. No a nakonec jsem se rozhodl, že když někdo přinese třídní knihu, tak řeknu: ‚Děkuji tomuto poctivci, můžete jít domů,‘ a zavře se opona.“ (mnaucz)
- Jedná se o jedinou hru, ve které Ladislav Smoljak alternoval ve dvou rolích zároveň. Nejdříve hrál pouze roli Ředitele – na počátku 80. let ho začal alternovat Jan Hraběta. Na začátku 90. let pak začal Ladislav Smoljak hrát i roli Učitele, která dříve patřila pouze Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
Reklama