Emma

Stejně jako Austenová, i tenhle počin je roztomilý. Samotným problémem pro mě není snímek, ale oproti knize, popis Emmy, neboť je popsána tak, že mi lezla strašně na nervy. Nepřipisovala bych to Gwyneth, možná scénáři, možná okolní snaze, nevím, ale tohle mi opravdu nesedlo. V polovině filmu jsem chtěla volat: "ty husičko pitomá"!!!! A když už jsem na tom tak, že mi hlavní hrdina leze i ušima, nemohu se pak samozřejmě smířit s tím, že by to jako celek mohlo stát za to. Teď se ovšem musím přiznat, že oproti jiným autorčiným knihám, tuhle považuji za tu ze slabšího soudku. (04.07.2011)

Emma je nejkouzelnějším románem Austenové. Vypráví o sebejisté, přesto velmi omylné dohazovačce, která skrze starost o své okolí zapomněla sama na sebe. Dlouho jsem o téhle adaptaci s jemnou a křehkou Gwyneth věděla a nyní jsem velmi spokojená, že jsem právě s tímhle zážitkem počkala. Není nutné takové poklady uspěchat. Vhodné zejména tam, kde divák ocení empírovou pastvu pro oči. (03.01.2019)

"Milý deníčku, dneska jsem se pokoušela pustit pana Knightleyho z hlavy" ... "měla jsem upřímnou snahu nemyslet na něj, když jsem dávala pokyny kuchařce" ... "snažila jsem se nemyslet na něj na zahradě, kde jsem stokrát otrhávala lístky kopretiny, abych zmapovala jeho city k Harietě ... kopretiny už rozhodně pěstovat nebudeme - je to ošklivý plevel" - začínám tomuhle filmu proklatě přicházet na chuť - a Gwyneth je TAK roztomilá - a ta její labutí šíje - všimli jste si? (26.04.2011)

Přiznávám, že literární tvorbu Jane Austen neznám – neláká mě. Naproti tomu z filmových adaptací jsem vyzkoušela většinu a po shlédnutí Emmy mám zvláštní tušení, jestli J.A. není nějakou pokrevní prapříbuznou Rosamundy Pilcher. Těžký kalibr té nejčervenější knihovny, dokoukat se do konce bylo za trest. Nuda a nuda, prázdnota a klišé obalené v trojobalu roztomilosti, rádoby duchaplnosti a malebnosti…Líbivost a směs dívčího půvabu s počínajícím ženstvím hlavní hrdinky mi po chvíli začaly lézt na nervy a já litovala, že mě jiné filmové adaptace (například tolik opěvovaná Pýcha a předsudek) dostatečně nevarovaly. Tohle opravdu není můj šálek (anglického) čaje. Jediná výjimka z filmů podle J.A. je Piano a to výjimka s velkým V. (27.04.2011)

Veskrze roztomilá austenovská hříčka s city, staromódní podívaná, evokující návštěvu prababičky, antikvariátu i krámku se starožitnostmi, a tak jednou za čas není na škodu dát se rozmazlit starými časy v milostných rošádách, rozehraných hanebnou Emmou, která nesmlouvavě posunuje figurky na šachovnici podle svých vlastních pravidel, a jelikož jsme v dobách, kdy se milostné záměry neslušelo dávat na odiv, není problém táhnout i divákem, který bude jednu chvíli jemně naváděn k přesvědčení o správnosti dohazovačských vizí, aby vzápětí začal zmatkovat, zda na cestě ke štěstí v páru někdo nepřebývá či nechybí. Ač může tato vintage romantika vyznívat naivně a bezduše, skrývá nemálo mouder, mimo jiné rozdíl mezi dobročinností a laskavostí... Půvab ženského obsazení, korunovaný empírovými střihy viktoriánské éry, je bonusem navíc, z mužů jej doplňuje pouze Northamova nenucená elegance, ostatní jsou zde tak trochu za šašky a bohužel, Ewan McGregor opět uplatnil svůj zpěv, i tak pro mě Emma byla příjemným ... rozptýlením (?), abych byla tedy stylová... (11.11.2013)